|
Haga Jaiči a jeho role při formování teorie výlučnosti japonského národa (nihondžinron)
Chrdlová, Helena ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Cílem práce bylo zhodnocení díla Hagy Jaičiho v rámci vývoje teorie o výlučnosti japonského národa, Nihondžinron. V úvodu je čtenáři přiblížena teorie Nihondžinron v obecném, teoretickém měřítku. První kapitola se věnuje historickému vývoji Japonska v období, kdy Haga Jaiči žil. Jedná se o období od 50. let devatenáctého století až do konce období Taišó. Je zde věnován důraz na společenský a intelektuální vývoj Japonska. Druhá kapitola je o samotném Hagovi Jaičim a jeho dílu Kokuminseidžúron. Úvod do Hagova života se zaměřuje především na důležité životní momenty, které mohly přispět k napsání díla. Druhá část je poté věnována samotnému dílu. Kromě obecného popisu díla je zde vysvětlena každá kapitola zvlášť. V poslední kapitole autorka zkoumala, jak na Hagovo dílo reagovali jeho současníci, následníci a jak je Hagovo dílo vnímáno dnes. Zjistila, že Hagovo dílo bylo komentováno do druhé světové války. Kvůli nacionalistickým myšlenkám v díle se po válce zájem o Hagu utlumil. Návrat jako takový nezažil kvůli změně teorie Nihondžinron na Nihonron. V závěru autorka uvádí možnosti, že v budoucnu návrat tohoto díla do popředí přeci jen nastane. Mimo jiné neopomíjí uvést, že mnoho z Hagových charakteristik se v Japonsku dochovalo díky náboženským a myšlenkovým proudům, na kterých jsou Hagovy...
|
|
Haga Jaiči a jeho role při formování teorie výlučnosti japonského národa (nihondžinron)
Chrdlová, Helena ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Cílem práce bylo zhodnocení díla Hagy Jaičiho v rámci vývoje teorie o výlučnosti japonského národa, Nihondžinron. V úvodu je čtenáři přiblížena teorie Nihondžinron v obecném, teoretickém měřítku. První kapitola se věnuje historickému vývoji Japonska v období, kdy Haga Jaiči žil. Jedná se o období od 50. let devatenáctého století až do konce období Taišó. Je zde věnován důraz na společenský a intelektuální vývoj Japonska. Druhá kapitola je o samotném Hagovi Jaičim a jeho dílu Kokuminseidžúron. Úvod do Hagova života se zaměřuje především na důležité životní momenty, které mohly přispět k napsání díla. Druhá část je poté věnována samotnému dílu. Kromě obecného popisu díla je zde vysvětlena každá kapitola zvlášť. V poslední kapitole autorka zkoumala, jak na Hagovo dílo reagovali jeho současníci, následníci a jak je Hagovo dílo vnímáno dnes. Zjistila, že Hagovo dílo bylo komentováno do druhé světové války. Kvůli nacionalistickým myšlenkám v díle se po válce zájem o Hagu utlumil. Návrat jako takový nezažil kvůli změně teorie Nihondžinron na Nihonron. V závěru autorka uvádí možnosti, že v budoucnu návrat tohoto díla do popředí přeci jen nastane. Mimo jiné neopomíjí uvést, že mnoho z Hagových charakteristik se v Japonsku dochovalo díky náboženským a myšlenkovým proudům, na kterých jsou Hagovy...
|