Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Filosofický revizionismus v Československu mezi lety 1956-1968
Chramosta, Jaroslav ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá marxistickým myšlením v Československu mezi lety 1956- 1968, konkrétně marxistickým humanismem. Po XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956 a kritice stalinského období byly vytvořeny podmínky pro vznik kritických přístupů v marxistické filosofii. Marxistický humanismus přichází s obratem k otázkám člověka a jeho světa jako reakcí na dehumanizující systém stalinismu. V reakci na kritické snahy v marxistické filosofii byla ze strany režimů východního bloku vedena mezi lety 1956 až 1960 kampaň proti revizionismu. Kampaň proti revizionismu se nevyhnula ani Československu, kde byly kritizovány snahy o oddělení filosofie a ideologie nebo důrazy na hegelovské zdroje marxismu. Od druhé poloviny 50. let a poté výrazněji v 60. letech vznikaly v Československu prostory, v nichž se rozvíjelo kritické myšlení a nedogmatický přístup k marxismu. Jako příklady těchto prostorů se zabývám Filozofickým ústavem Československé akademie věd a dialogem marxistů a křesťanů. Zkoumáním myšlení Karla Kosíka, Milana Machovce a Roberta Kalivody na tématech dějin a člověka chci ukázat, jak odlišné přístupy a myšlenky se v proudu marxistického humanismu v Československu existovaly. Marxistický humanismus byl dosud často vnímán jako homogenní myšlenkový proud, v předkládané práci...
Filosofický revizionismus v Československu mezi lety 1956-1968
Chramosta, Jaroslav ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá marxistickým myšlením v Československu mezi lety 1956- 1968, konkrétně marxistickým humanismem. Po XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956 a kritice stalinského období byly vytvořeny podmínky pro vznik kritických přístupů v marxistické filosofii. Marxistický humanismus přichází s obratem k otázkám člověka a jeho světa jako reakcí na dehumanizující systém stalinismu. V reakci na kritické snahy v marxistické filosofii byla ze strany režimů východního bloku vedena mezi lety 1956 až 1960 kampaň proti revizionismu. Kampaň proti revizionismu se nevyhnula ani Československu, kde byly kritizovány snahy o oddělení filosofie a ideologie nebo důrazy na hegelovské zdroje marxismu. Od druhé poloviny 50. let a poté výrazněji v 60. letech vznikaly v Československu prostory, v nichž se rozvíjelo kritické myšlení a nedogmatický přístup k marxismu. Jako příklady těchto prostorů se zabývám Filozofickým ústavem Československé akademie věd a dialogem marxistů a křesťanů. Zkoumáním myšlení Karla Kosíka, Milana Machovce a Roberta Kalivody na tématech dějin a člověka chci ukázat, jak odlišné přístupy a myšlenky se v proudu marxistického humanismu v Československu existovaly. Marxistický humanismus byl dosud často vnímán jako homogenní myšlenkový proud, v předkládané práci...

Viz též: podobná jména autorů
1 Chramosta, Jakub
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.