|
|
Povídky Vasyla Stefanyka z pohledu modelace postavy
Wurmová, Anna ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Morávková, Alena (oponent)
Počátky novodobého ukrajinského písemnictví jsou spjaty se jménem Ivana Kotljarevského, který svým dílem přináší přesvědčivý důkaz o schopnostech lidové ukrajinštiny stát se spisovným jazykem. Jeho dílo je organicky srostlé s ukrajinskou skutečností, vyvolává odezvu nejen mezi čtenáři, ale je i výzvou k řadě pokusů o napodobování. Na počátku 19. století vzniká na Ukrajině tzv. burleskní škola, která nese název "kotljarevština". Její představitelé nevycházeli výhradně z Kotljarevského; výsledkem jejich činnosti byla díla s velkou dávkou značně nevkusného humoru, která začala ohrožovat slibné základy vybudované Kotljarevským. Četní odpůrci rodící se nové ukrajinské literatury pak argumentovali právě tím, že ukrajinština je hrubý jazyk, který se hodí jen pro vulgární burleskní tvorbu. Cestu z této slepé uličky naznačila generace romantiků, která rozšířila stylové, tematické a žánrové rozpětí literatury. "Největším romantickým básníkem, jenž ovšem toto označení daleko přesahuje, byl Taras Ševčenko, dodnes opředený aureolou nedotknutelnosti. Jeho dílo Kobzar je svérázným 'mýtem ve fragmentech' složeným z obsahově i formálně různorodé poezie. Nekritické kopírování jeho stylu ovšem zbrzdilo vývoj poezie, jejíž neotřesitelné postavení naštěstí začala ohrožovat próza, která se přes folklórně laděné povídky...
|
|
|
Typologie a analýza literárních postav v próze Hryhira Ťuťunnyka
Tesarčíková, Natálie ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Morávková, Alena (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zabývala typologií a způsobem modelace postavy v próze Hryhira Ťuťunnyka, ukrajinského autora, jehož literární činnost spadá do druhé poloviny 20. století. Nejprve jsem načrtla kategorii literární postavy a její jednotlivé složky v prozaickém textu, dále jsem hodnotila názory literárních teoretiků a sestavila jsem chronologický vývoj literární postavy v 19. a 20. století v próze. Vývoj literární postavy je také předmětem třetí kapitoly, zde jsem se však zaměřila pouze na ukrajinskou literaturu 19. a 20. století. Nejdříve jsem se soustředila na výčet autorů, jejich typologii a způsob modelace postavy a od roku 1917 jsem se pokusila vytvořit náčrt jednotlivých typů postav. Ve čtvrté a páté kapitole představuji literární proces a dobu, v níž Ťuťunnyk tvořil, dále následuje chronologický výčet děl jeho tvorby. V šesté kapitole jsem se zaměřila na typologii Ťuťunnykových postav, které se vyskytují v autorově prozaické tvorbě. Modelací a podrobnou analýzou složek postavy se zabývám v kapitole sedmé. Zaměřila jsem se na způsob modelace vnějšího vzhledu, charakteru, na funkci jména, vnitřních monologů, dialogů, vzpomínek, retrospekce, er-formového a ich-formového způsobu vyprávění. V závěru jsem shrnula poznatky a informace, k nimž jsem ve své diplomové práci došla.
|
|
|
Struktura románů Jurije Andruchovyče
Sevruk, Alexej ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Morávková, Alena (oponent)
Románový svět Jurije Andruchovyče vykazuje značnou vnitřní soudržnost díky společným místům, objevujícím se ve všech jeho románech. Tato místa vytváří systém, jenž se stal předmětem dané práce. Autor aktualizuje předrománové literární žánry, což implikuje fabulační schéma iniciačního románu. Postavy Andruchovyčových románů splňují požadavek tzv. "iniciačního trojúhelníku", jež ve spojení s teatrálností a karnevalovostí postav propůjčuje Andruchovyčovým románům postmoderní intersémiotický rozměr. Karneval představuje základní téma Andruchovyčovy tvorby a poutá významy vlastní tomuto kulturnímu fenoménu. V karnevalovosti nacházejí svůj odraz takové postmoderní textotvorné praktiky, jakými jsou metatextovost a intertextualita literárního díla. Odkazy na jiné texty dávají Andruchovyčovu tvorbu do kontextu analogických historických literárních praktik a žánrů. Textový amalgam imituje pestrý a nejednoznačný obraz světa. Stěžejním prostorovým motivem v Andruchovyčově díle je město. Autor klade důraz na důležitost města jako kulturního a kulturotvorného činitele. Autor pracuje s jednotlivými toposy se sobě vlastní ironií a podle postmoderního klíče zpochybňuje některé významy, jež se k nim vážou. Motiv iniciace v obecnější rovině funguje jako zasvěcení ukrajinské literatury do světového kulturního dědictví....
|
|
|
Ideově-tematická koncepce trilogie M. Matiosové Colodka Darusja. Nacіja. Majže nіkoli ne navpaki
Danylyuk, Myroslava ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Ulbrechtová, Helena (oponent)
Diplomová práce je věnována tvorbě současné ukrajinské spisovatelky Marije Matiosové. Zvláštní pozornost je soustředěna zejména na analýzu její trilogie, zahrnující díla Sladká Darusja, Národ a Téměř nikdy ne naopak. Cílem práce je prozkoumat ideologicko-tematickou koncepci jednotlivých románů a mechanismy, kterými spisovatelka tuto koncepci zprostředkovává. Úvod je věnován poměrně detailní analýze současného literárního procesu, problematice genderového diskursu v ukrajinské literatuře a charakteristice dalších diskursů, do nichž spadá autorčina tvorba. Na základě této analýzy je následně osobnost Marije Matiosové zařazena do kontextu současné literatury. Hlavní část je zaměřena na rozbor konkrétních okruhů zkoumané trilogie a vytyčení specifik jejího přístupu. Největší pozornost bude soustředěna na autorčinu osobitost zpracování historické problematiky, specifikum vykreslení ženských obrazů a charakteristiku vybraných konceptů (konkrétně vesnického lidu a hříchu), dominujících ve zkoumané trilogii. V závěru je vyhodnocena její vyjímečnost a přínos pro současnou literaturu.
|
|
|
Obraz černobylské katastrofy v dílech ukrajinských spisovatelů
Slobodová, Petra ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Morávková, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na díla ukrajinských spisovatelů, kteří ve své tvorbě zpracovali téma havárie na Černobylské atomové elektrárně. V úvodu práce jsou přehledově zmíněni autoři, v jejichž dílech se katastrofa výrazně projevila. Následují dvě stěžejní kapitoly, ve kterých jsou podrobněji rozebrána klíčová prozaická díla dvou ukrajinských spisovatelů - Jurije Ščerbaka a Volodymyra Javorivského. V závěru je tvorba těchto autorů s ohledem na problematiku zhodnocena a srovnána.
|
|
|
Ukrainization in Ukrainian popular culture after 2014
Dolga, Oksana ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Mokryk, Radomyr (oponent)
Аbstrakt (česky) V této práci sleduji způsoby, kterými vlna ukrajinizace po začátku ruské agrese ovlivnila populární kulturu na Ukrajině. Pozornost je věnována vybraným aspektům domácí kulturní politiky Ukrajiny zaměřené na podporu ukrajinského jazyka v zábavním sektoru, je sledována veřejná diskuze o oficiálních kvótách pro používání ukrajinského jazyka v rozhlase a televizi. Část práce je věnována problematice jazykové otázky mezi ukrajinskými hudebníky na příkladě ukrajinsky mluvicí skupiny Skryabin a rusky mluviciho dua Green Grey.
|
|
|
Surzhyk in Contemporary Ukrainian Literature and the Difficulties with its Translation
Shovkova, Olha ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Sverdan, Tetiana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na výzkum funkcí suržyku v současné ukrajinské literatuře a navazuje tím na disertační práci Literární suržyk: obrysy literární vícejazyčnosti Alexeje Sevruka. Rozšíření bude spočívat v podrobnějším zaměření na rozbor jednotlivých uměleckých děl a na funkci suržyku. Teoretická část práce se zaměří na definici suržyku, jeho genezi a využití v literatuře. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, jak se použití i pojetí suržyku mění v posledních letech. Cílem práce je na základě vybraných děl současných ukrajinských spisovatelů vymezit funkci suržyku v uměleckém textu. Pro tuto práci byla zvolena díla autorů: Artema Čapaje, Ljubka Dereše, Ljuby Klymenkové, Artema Čecha, Oleksije Čupy a dalších. Zvolení autoři zastupují různé generace a pochází z různých částí Ukrajiny, což umožní zkoumat suržyk v různých typech textů a rozšířit tak typologii jeho využití. Těžiště diplomové práce tvoří rozbor pasáží textů, ve kterých se suržyk vyskytuje, a také navržení vlastních variant překladu vybraných suržykizmů. Klíčová slova: současná ukrajinská literatura, suržyk, ukrajinsko-ruská smíšená řeč, překlad suržyku
|
|
|
The category of singulative in the Ukrainian language
Struk, Lina ; Sverdan, Tetiana (vedoucí práce) ; Chlaňová, Tereza (oponent)
V této diplomové práci se soustřeďujeme na singulativech se sufiksem -ин(а), které, podle S. Bevzenka, mezí východoslovanskými jazyky právě v ukrajinštině vyskytují nejčastěji. Při výzkumu jsme proanalyzovaly mnoho významů terminu singulativ od různých jazykovědců a vybraly jsme variantu V. Musatova, která na náš pohled je nejvhodnější. Teoretická část je věnovaná obecné informaci o singulativech, jejich přítomnosti, významům a stylistické charakteristice v slovanských jazycích a také klasifikacím, podle kterých vědci rozdělují tento druh slov. V praktické časti na základě Hričenkova slovníku (1907 - 1909), jedenáctidílného Slovníku ukrajinského jazyka (1970 - 1980) a Velkého výkladového slovníku současného ukrajinského jazyka (2009) byly prozkoumané singulativy v ukrajinském jazyce, zejména změna nebo zachování jejich lexikálních významů a stylistické příznakovosti během let 1909 - 2009 a taky jejich používaní v krásné literatuře a lidové tvorbě. Klíčová slova: singulativ, ukrajinský jazyk, slovotvorba, podstatné jméno, konotace
|
|
|
Rozšíření českého loutkářství na Podkarpatskou Rus
Švomová, Věra ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Mokryk, Radomyr (oponent)
Tématem bakalářské práce je české loutkářství na Podkarpatské Rusi v letech 1918-1938. Jedná se o téma dosud nezpracované, v práci proto vycházím primárně z poznatků získaných studiem archivních dokumentů a dobových periodik, v případě rodinných loutkových divadel pak z informací získaných od paní Dany Kešnerové, majitelky dobového rodinného loutkového divadla. V práci se snažím zodpovědět otázku, do jaké míry loutkové divadlo sloužilo jako prostředek k šíření osvěty a přináším dosud nepublikované poznatky o loutkářství ve vojenských posádkách na východě republiky, o využití loutkářského umění v nelehké práci osvětových pracovníků, o rozšíření loutkových divadel do škol a o loutkářské činnosti tělovýchovných spolků v regionu. Důležitou část práce tvoří kapitola, v níž se věnuji rodinným loutkovým divadlům. Těmto kapitolám, tvořícím jádro bakalářské práce, předchází krátké seznámení čtenáře se stavem školství a kultury v oblasti Podkarpatské Rusi, představení ukrajinského lidového loutkového divadla - tzv. vertepu a stručné seznámení se samotným fenoménem loutkářství v Československu. V závěru práce nastiňuji osud loutkářů z Podkarpatské Rusi po skončení první republiky na podzim roku 1938. Klíčová slova loutkářství, Podkarpatská Rus, Československo, osvěta, kultura
|
|
|
Lyrics and epic by Sergey Yesenin in Czech translations
Kurbatova, Tetiana ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Chlaňová, Tereza (oponent)
(česky): Diplomová práce je věnována studiu základních rysů lyriky a eposu v dílech Sergeje Jesenina, přeložených do češtiny. V teoretické části jsou zkoumány typické rysy Jeseninové poetiky. Praktická část je věnována analýze překladů básní z moskevského cyklu "Kořaleční Moskva" a jejich vnímání v českém prostředí v různých obdobích. Hlavními překladateli Jesenina byli Josef Hora, Bohumil Matesius, František Kubka, Maria Marchanova, Jiří Víška, Jiří Taufer, Václav Daněk, Jan Zábrana, Emanuel Frynta, Ladislav Fikar, Zdenka Bergrová, Luděk Kubišta, Karel Milota, Miroslav Staněk a další. V přiloze je představen soubor zveřejněných překládů Jeseninových básní do češtiny v letech 1924 - 1927.
|
host ::
RSS.