|
|
Přeprava nebezpečných věcí po silnici
Bystřický, Pavel
V bakalářské práci na téma „Přeprava nebezpečných věcí po silnici“ jsou v úvodní části definovány jednotlivé právní předpisy týkající se přepravy nebezpečných látek v silniční dopravě. Dále je uvedena klasifikace nebezpečných věcí dle dohody ADR a určení podmínek jejich správného značení, balení a přepravy. Poté byly rozebrány písemné náležitosti přepravy nebezpečných věcí po silnici, které jsou nezbytné pro transport nebezpečných látek na území ČR i mimo něj. Další důležitou částí byl popis povinné výbavy vozidel, přepravních tras a jejich omezení. V práci jsou rovněž zmíněny i alternativní způsoby přepravy nebezpečných věcí. Ze zjištěných informací lze mimo jiné vyhodnotit, že přeprava nebezpečných věcí po silnici je ekonomicky náročnější než přeprava lodní. Dílčím výsledkem této práce jsou inovované návrhy na zlepšení přístupu k této problematice.
|
|
|
Habitatové preference a párování koexistujících západokarpatských linií blešivců druhového komplexu Gammarus fossarum
Bystřický, Pavel Karel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Čiampor, Fedor (oponent)
V posledních letech byla díky molekulárním metodám rozkryta značná míra kryptické diverzity napříč mnoha taxony. Výjimkou nejsou ani sladkovodní různonožci (blešivci), kteří díky snížené možnosti disperze a rekolonizace představují skvělý modelový systém pro zkoumání možných ekologických interakcí mezi geneticky výrazně vzdálenými liniemi při opětovném kontaktu. Ve své práci se zabývám kryptickým druhovým komplexem Gammarus fossarum. Z předchozího výzkumu jsme věděli, že v oblasti Vsetínska dochází ke kontaktu několika vysoce divergentních linií. Tato práce se zabývá dvěma hlavními otázkami. Existuje mezi příslušníky stejné linie preference ke společnému párování (existuje prezygotická reprodukční bariera mezi liniemi)? Tuto hypotézu jsem testoval jak sběrem párů z přirozených podmínek, tak (v omezené míře) i akvarijním pokusem. Druhou hypotézou je, zda mezi liniemi v kontaktní zóně existuje tendence k obsazení odlišných mesohabitatů (tůň versus proud), což by mohlo naznačovat kompetici mezi liniemi a možnou diverzifikaci jejich ekologických nik. Výzkum probíhal na devíti lokalitách s předpokládaným výskytem vždy dvou ze tří vybraných linií. Výsledky nicméně prokázaly, že ve více jak polovině případů se jednalo o kontakt všech tří studovaných linií s jasnou dominancí jedné z nich (více jak 64 %). V...
|
|
|
Ekologické interakce a diferenciace nik koexistujících sladkovodních blešivců
Bystřický, Pavel Karel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Pařil, Petr (oponent)
Sladkovodní blešivci jsou ekologicky významní korýši ze skupiny Amphipoda. Působí hlavně jako detritovoři a škrabači rostlinného opadu v rychle tekoucích a chladných vodách, čímž přispívají ke koloběhu živin v ekosystému. Ekologické interakce v rámci této skupiny jsou z výzkumného hlediska zajímavé, mimo jiné v souvislosti s rozkrýváním značné míry kryptické diverzity, a také vzhledem ke studiu interakcí invazních a původních druhů. Tato práce se zabývá doposud studovanými ekologickými interakcemi mezi syntopicky se vyskytujícími druhy, či liniemi druhových komplexů. Jedná se obzvláště o ty interakce, které mohou mít vliv na koexistenci či případné kompetiční vyloučení, jako například: různá míra selektivní predace, ekologicky významné rozdíly v morfologii či chování, odlišná míra agresivity či intragildové predace, anebo rozdíly v habitatových preferencích či schopnostech využívat zdroje prostředí. Vzhledem k velkému množství nově objevených kryptických linií je zatím tématu jejich ekologických interakcí věnováno jen velmi málo prostoru. Výzkum se prozatím omezil pouze na otázky sexuálních interakcí, jako je reprodukční interference či potenciální hybridizace, možné rozdíly v habitatových preferencích nebo na studium různé míry rizika napadení příslušníků odlišných linií parazity. Je potřeba...
|
|
|
Statistické zpracování družicových dat gama záblesků
Bystřický, Pavel ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Brož, Miroslav (oponent)
V této práci studujeme gama záblesky (anglicky GRBs - Gamma-Ray bursts) - nejjasnější exploze ve vesmíru, které jsou pozorovány již od roku 1967. Kolem gama záblesků jsou stále nevyřešené otázky. První část práce je věnována úvodu do problematiky gama záblesků, a stručné historii pozorování. Druhá část práce je věnována satelitu Fermi, nejnovějšímu satelitu určenému pro pozorování v gama oboru. Popsána je charakteristika jednotlivých pozorovacích přístrojů. Třetí část práce je věnována observačním datům. V této části je popsáno pozorované rozdělení gama záblesků podle doby trvání, vzdálenosti, tvrdosti spektra. Popsána je též charakteristika hostujících galaxií a diskutována je možnost výskytu gama záblesku v Mléčné dráze. Čtvrtá část diplomové práce je věnována problematice modelů gama záblesků. Popsány jsou dva dnes nejvíce akceptované modely, a to model fireball a cannonball. Pátá část je věnována vytvoření expoziční mapy pro Fermi-GBM. Expoziční mapa je nezbytná pro testování isotropního rozložení gama záblesků. Popsány jsou jednotlivé kroky, jak jsem expoziční mapu vytvořil a problémy, které jsou tvorbou s expoziční funkce spojeny. V závěru kapitole je expoziční funkce porovnána s přístrojem BATSE na družici CGRO a družicí Swift. Data potřebná k vytvoření expoziční mapy jsem získal z níže uvedených...
|
|
| |
host ::
RSS.