Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Profily návštěvníků turistické oblasti Písecko
BURDOVÁ, Kamila
Cílem bakalářské práce je sestavit profily návštěvníků turistické oblasti Písecko na základě kvantitativního výzkumu a identifikovat potřeby a požadavky návštěvníků. Dalším cílem je provést segmentaci trhu na straně poptávky a vybrat klíčové a perspektivní cílové segmenty pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v destinaci. Data pro sestavení profilů návštěvníků byla čerpána na základě výzkumu prováděného s návštěvníky během letní turistické sezóny 2018 metodou face-to-face rozhovorů. Poslední praktická část této bakalářské práce se věnuje vlastním návrhům řešení, ve kterých byl vypracován pobyt na 4 dny pro segment rodiny s dětmi v oblasti Orlické přehrady.
Vliv vybraných potravních doplňků na metabolismus karcinogenů přítomných v potravě
Fousová, Petra ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Burdová, Kamila (oponent)
AABBSSTTRRAAKKTT Užívání potravních doplňků, a to především flavonoidů, může předcházet vzniku mnoha civilizačních chorob. Flavonoidy jsou schopné modulovat aktivitu cytochromů P450 (CYPs), enzymů podílejících se na první fázi metaboslismu cizorodých látek (xenobiotik), a tak ovlivňovat aktivaci a detoxikaci potravních karcinogenů. Inhibice aktivity těchto enzymů flavonoidy je intenzivně studována především z hlediska jejich využití při potlačení iniciační fáze během vzniku rakoviny. Na druhou stranu bylo také prokázáno, že flavonoidy mohou karcinogeny aktivovat, a to právě prostřednictvím jejich indukčního efektu na cytochromy P450. V první části této diplomové práce byl studován účinek flavonoidů dihydromyricetinu a α-napthoflavonu na aktivitu a expresi CYP1A1, a to buď v kombinaci s karcinogenem benzo[a]pyrenem (BaP) nebo samostatně. Za tímto účelem byly izolovány mikrosomální frakce z premedikovaných potkaních jater, tenkého a tlustého střeva, ve kterých byla následně stanovena indukce CYP1A1 použitím metody "Western blot" a bylo provedeno měření specifické aktivity cytochromů P450. V případech, kdy byl flavonoid podáván společně s BaP, docházelo v mikrosomech jater a tenkého střeva k silné indukci exprese CYP1A1. Množství detekovaného CYP1A1 proteinu bylo navíc téměř identické jako v případech, kdy...
Molecular mechanisms underlying maintenance of genome stability
Burdová, Kamila ; Janščák, Pavel (vedoucí práce) ; Cséfalvay, Eva (oponent) ; Krejčí, Lumír (oponent)
Buňky v našem těle jsou každý den vystaveny poškození DNA vlivem endogenních a exogenních faktorů. Schopnost buněk opravit poškozenou DNA je důležitá pro zachování genetické informace. Mezi nejvíce cytotoxické DNA léze patří dvojvláknové zlomy DNA. Oxidační poškození DNA je jednou z nejčastějších lézí. Cílem této práce bylo prohloubit stávající znalosti molekulárních mechanismů opravy dvojvláknových zlomů DNA a oxidačního poškození DNA. Hlavním zdrojem oxidačního poškození buněk jsou reaktivní formy kyslíku, které jsou neustále generovány jako vedlejší produkty buněčného metabolismu. Jednou z nejčastěji vznikajících modifikací DNA je 7,8-dihydro-8-oxo-guanin (8-oxo-G), jež se během replikace chybně páruje s adeninem. Pokud toto poškození není opraveno, dochází k akumulaci bodových mutací. Oxidační poškození DNA je opravováno převážně vystřižením porušené báze, tzv. "base excision repair" (BER). Při odstranění špatně inkorporovaného adeninu oproti 8-oxo-G dochází v prvním kroku k jeho vystřižení MutY DNA glykosylázou (MUTYH). Naše výsledky ukazují, že v následném kroku tohoto procesu opravy DNA WRN helikáza (WRN) fyzicky interaguje s polymerázou λ a stimuluje správné přiřazení cytosinu oproti 8-oxo-G a následnou syntézu DNA vedoucí k opravě poškozené DNA. Oprava dvojvláknových zlomů DNA má dvě...
Studium interakce cytochromů P450 s potravními karcinogeny
Brabencová, Eliška ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Burdová, Kamila (oponent)
Během života na nás působí různé karcinogenní látky. Jedním z hlavních zdrojů těchto látek je potrava, která hraje významnou roli v procesu vzniku nádorových onemocnění. V této práci jsou popsány karcinogeny vznikající při technologickém zpracování potravin či při jejich tepelné úpravě - polycyklické aromatické uhlovodíky, heterocyklické aminy a nitrosaminy, dále karcinogeny produkované plísněmi - mykotoxiny a karcinogeny produkované rostlinami - safrol, estragol a pyrrolizidinové alkaloidy. Na metabolismu karcinogenů se podílí řada enzymů, mezi nejdůležitější patří cytochromy P450. Tyto enzymy představují velkou rodinu hemthiolátových proteinů, které se významně podílí na metabolismu mnoha cizorodých látek (např. karcinogenů, léčiv, polutantů). Cytochromy P450 katalyzují reakce, které vedou především k detoxikaci látek. Vedle těchto detoxikačních reakcí může však docházet k metabolické aktivaci xenobiotik na látky s vyšší toxicitou. Cytochromy P450 se významně podílí na aktivaci karcinogenů na reaktivní elektrofilní látky, které mohou poškozovat DNA. Mechanismy metabolické aktivace uvedených karcinogenů jsou předmětem této práce. Klíčová slova: cytochromy P450, karcinogeneze, potravní karcinogeny

Viz též: podobná jména autorů
6 BURDOVÁ, Kamila
12 BURDOVÁ, Karolína
2 BURDOVÁ, Kristýna
12 Burdová, Karolína
1 Burdová, Katarína
8 Burdová, Kateřina
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.