|
|
Písmo jako kulturní fenomén
Plná, Daniela ; Matějů, Martin (oponent) ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce bude představovat kulturologický pohled na téma, týkající se písma jako kulturního prvku, který lze zkoumat z několika různých pohledů. Struktura práce se rozdělí do dvou základních linií. První část se zaměří na historickou perspektivu, která nám, alespoň v evropském kontextu, pomůže objasnit hlavní pozadí vzniku písmového projevu a další motivace jeho geneze. Souhrnně bude tato kapitola zpracovávat téma: Písmo, jeho vznik a vývoj. Druhá část se zaměří na stanoviska tří teoretických okruhů. To znamená, že zde bude kladen důraz na metody oborů zabývajících se písmem a jeho významem pro lidskou kulturu a společnost. Těmito okruhy bude paleografie, gramatologie, zvláště pak psychologie písma neboli grafologie, která pro své netradiční pojetí písma zaujme z těchto tří oborů největší prostor. Důraz bude kladen na symboliku a výraz písma, dále na dlouhodobou tradici a rozvinutou metodiku. Jeden okruh zastoupí věda klasické povahy, která jasně definuje paradigmata a objekt svého výzkumu. Druhý okruh bude představovat "pouhý" postulát, který zachycuje pokus o novátorské pojetí našeho objektu. Třetím zástupcem je obor, jenž staví na empirické zkušenosti a zároveň vyhodnocuje své poznatky na základě subjektivního pozorování. Diplomová práce tuto metodiku nastíní v kontextu kulturologického studia, který...
|
|
|
Komika v hudebně dramatické oblasti
Albrechtová, Luisa ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Hudební tvorba scénická uchvacuje naše smysly již po staletí. Je světem, který spoluutváří naše kulturní vědomí, náš estetický, citově harmonický vnitřní život. Je organismem stále živým, ve kterém se spojuje zvláštní souhrou hudba, scénika a poezie. Znamená tedy v oblasti umění médium svého druhu, médium s vlastní historií a specifikou. Každá věc žije a trvá z vnitřní nutnosti své podstaty, z potřeby své přirozenosti. A bylo tedy v přirozenosti hudby, aby se vyvinula ve schopnost nejrozmanitějšího a nejurčitějšího výrazu, jíž by, i když taková potřeba v ní byla, nikdy nebyla dosáhla, kdyby nebyla bývala zatlačena do takového postavení vi'Iči básnictví, v němž se cítila nucena snažit se vyhovět požadavkům na svou nejvyšší mohoucnost, byť i tyto požadavky byly zaměřeny na věci pro ni nemožné. Jakákoli podstata se může vyjádřit pouze ve své formě: hudba vděčila za své formy tanci a písni. Pouhému básníku slova, chtěl-li pro zvýšení výrazu, jejž měl pohotově pro drama, použít hudby, se hudba objevovala pouze v oné omezené taneční a písňové formě, v níž mu naprosto nemohla ukázat plnost výrazu, které přece byla doopravdy schopna. Řečeno spolu s Richardem Wagnerem: Kdyby hudba jednou provždy setrvala vůči básníku v tom postavení, jaké on později vůči ní zaujal v následném hudebně dramatickém tvoření, pak by ji...
|
|
|
Evropská hermetická filozofie 18. století
Němeček, Radim ; Matějů, Martin (oponent) ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce)
V první kapitole bude vysvětleno, co je hermetismus a jeho význam pro člověka, vztah hermetismu k imaginaci a vztah k jiným filozofiím. Vysvětlíme rovněž, v jakém významu budeme pojem používat. V druhé kapitole bude nastíněna geneze hermetismu a jeho vliv na společnost, charakteristika jeho nej silněj ších proudů do 17. století. Následovat bude krátký exkurz od 19. století do současnosti. Třetí kapitola bude věnována charakteristice "ducha doby" a paradigmatům 18. století, nastínění oficiální filozofie a kultury epochy. Zmíníme také názory pozdějších filozofů píšících o osvícenství. Čtvrtá kapitola bude poj ednávat o nejrůznějších hermetických řádech a spolcích, nedílnou součást tehdejší doby. Vysvětleny budou jejich cíle, tendence , vliv na společnost, vědu a poli tiku. Pátá kapitola představí vybrané osobnosti hermetické filozofie 18. století, jejich život, myšlenky, vliv a význam. V šesté kapitole rozebereme reflexe hermetismu a alchymie u Carla Gustava Junga i jiných autorů. Konečně sedmá kapitola bude věnována vlivu hermetismu na vybrané význačné osobnosti tehdejšího kulturního života.
|
|
|
James Hillman a post-jungiánské školy
Šparlinek, Hanuš ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Tato studie amplifIkuje předchozí diplomovou práci o zcela samostatnou kapitolu, ve které interpretuje celkový kontext post - jungiánských škol. Snaží se nejenom o zprostředkovaní základní teze tohoto paradigmatu, ale také poukazuje na rozdíly jednotlivých škol na vybraných stěžejních bodech Jungovy psychologie. Předpokládám, že poskytnutí obecného exkurzu do post - jungiánského myšlení napomůže více přiblížit složitější psychologii Jamese Hillmana, která je poněkud extremní ve svých aplikacích imaginace, a které jsou rozebírány v hlavní části této práce. Proto je nová kapitola řazena před původní text. Ve shodě s minulým textem si tato práce detailněji všímá Hillmanovy psychologie, ale více v kontextu současného psychologického dění. Zmiňuje tedy nejenom kulturologický přesah myšlenek Jamese Hillmana, které jsou komparativně analyzované v jednotlivých tématech, ale i celkových souvislostí post-jungiánského hnutí. Výchozím materiálem této práce se stala kniha známého odborníka na jungiánskou psychologii Andrew Samuelse - Jung and the Post - Jungians, dále i doposud nepřeložená studie od Jamese Hillmana - Revisioning Psychology.
|
host ::
RSS.