|
|
Mechanisms determining the identity of intestinal epithelial cells
Berková, Linda ; Valenta, Tomáš (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent) ; Klíma, Jiří (oponent)
(CZ) Střevní epitel je intenzivně studován již několik desetiletí. Je tradičním modelem pro studium přirozené obnovy tkáně během homeostázy při poškození, vzniku a progrese karcinomu a regulace kmenových buněk pomocí signalizace Wnt. Vzhledem k tomu, že hlavní zájem o tuto tkáň je zaměřen na epitelové kmenové buňky, bylo teprve nedávno popsáno, že všechny diferencované epitelové buňky tenkého střeva, včetně enterocytů, procházejí během svého krátkého života drastickými změnami vlastností. Tento jev byl nazván vilózní zonace. Zároveň s tímto pozorováním byly postupně nezávisle získány poznatky o heterogenitě střevních mezenchymových buněk a jejich vlivu na střevní epitel. Odlišné populace mezenchymových buněk vylučují specifické signální molekuly, které určují osud epitelových buněk. Tyto signální molekuly regulují kmenové i diferencované epitelové buňky. Naše práce kombinuje tyto nové poznatky o střevních enterocytech a mezenchymových buňkách. Studovali jsme vliv odlišných Bmp ligandů produkovaných mezenchymovými buňkami na diferenciaci enterocytů. Epitelové buňky tenkého střeva jsme in vitro vystavili rekombinantním Bmp proteinům a analyzovali jsme změny v jejich genové expresi pomocí RNA sekvenování. Dospěli jsme k závěru, že jednotlivé ligandy Bmp indukují odlišné expresní profily enterocytů...
|
|
|
Příprava a aplikace indukovaných pluripotentních kmenových buněk v hematologii
Berková, Linda ; Láníková, Lucie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Jedním z klíčových objevů buněčné biologie minulého desetiletí jsou indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs, induced pluripotent stem cells). Jedná se o pluripotentní buňky, které vznikly reprogramováním diferencovaných somatických buněk za využití pouhých čtyř exogenních transkripčních faktorů. iPSC, které lze získat i ze somatických buněk nesoucích genetickou mutaci, mohou být po následné diferenciaci na potřebný buněčný typ použity při testování nových léčiv a objevování dnes neznámých příčin geneticky podmíněných chorob. iPSC připravené ze zdravých buněk lze pak použít v regenerativní medicíně. Původně byly pro dopravení reprogramujících transkripčních faktorů do buněk využity retrovirové vektory, které ale nejsou pro medicínské použití vhodné, jelikož se integrují do genomu. To bylo důvodem pro vývoj bezpečnějších metod dopravy těchto transkripčních faktorů do buněk. Ve své práci uvádím metodický přehled způsobů dopravení transkripčních faktorů do buněk, které byly použity pro reprogramování včetně nejčastěji používaných metod testování pluripotence. Dále popisuji možnosti využití iPSC v terapii vybraných geneticky podmíněných hematologických onemocnění (srpkovité anemie, β-talasemie, X-vázané chronické granulomatózní choroby) nebo při modelování jejich molekulární podstaty (pravé...
|
|
|
Molekulární podstata autosomálně dominantní polycytémie
Berková, Linda ; Láníková, Lucie (vedoucí práce) ; Kapráľová, Katarína (oponent)
Červené krvinky, erytrocyty, vznikají v kostní dřeni procesem zvaným erytropoéza. Tento proces je positivně regulován hormonem erytropoetinem (EPO), který na erytropoézu působí jako stimulační faktor. EPO je produkován v ledvinách v závislosti na množství kyslíku v organismu a do kostní dřeně je transportován krevním řečištěm. V případě že dojde k chronické nadprodukci červených krvinek, vzniká onemocnění polycytémie. Toto onemocnění se diagnostikuje například stanovením hematokritu či stanovením koncentrace hemoglobinu v krvi. Hladina krevního EPO může, nebo nemusí být zvýšená. Pacienti mohou být bez vnějších příznaků, nebo se u nich mohou projevit v závislosti na míře projevu onemocnění tyto příznaky: vysoký krevní tlak, bolest hlavy, závratě, otoky a epistaxe. Nejpoužívanější metodou léčby je v současnosti flebotomie. Cílem této diplomové práce je objasnit roli nově popsané mutace vyskytující se u rodiny pacientů trpících polycytémií a majících zvýšené množství EPO v krvi. Jedná se o substituční mutaci -136 G > A v 5' UTR oblasti genu kódujícího EPO. V rámci diplomové práce byly připraveny pomocí CRISPR/Cas9 technologie editované linie EPO produkujících buněk nesoucích tuto mutaci. Experimenty nejen na nich provedené předběžně potvrdily, že tato mutace může vést ke zvýšené produkci EPO....
|
|
|
Příprava a aplikace indukovaných pluripotentních kmenových buněk v hematologii
Berková, Linda ; Láníková, Lucie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Jedním z klíčových objevů buněčné biologie minulého desetiletí jsou indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs, induced pluripotent stem cells). Jedná se o pluripotentní buňky, které vznikly reprogramováním diferencovaných somatických buněk za využití pouhých čtyř exogenních transkripčních faktorů. iPSC, které lze získat i ze somatických buněk nesoucích genetickou mutaci, mohou být po následné diferenciaci na potřebný buněčný typ použity při testování nových léčiv a objevování dnes neznámých příčin geneticky podmíněných chorob. iPSC připravené ze zdravých buněk lze pak použít v regenerativní medicíně. Původně byly pro dopravení reprogramujících transkripčních faktorů do buněk využity retrovirové vektory, které ale nejsou pro medicínské použití vhodné, jelikož se integrují do genomu. To bylo důvodem pro vývoj bezpečnějších metod dopravy těchto transkripčních faktorů do buněk. Ve své práci uvádím metodický přehled způsobů dopravení transkripčních faktorů do buněk, které byly použity pro reprogramování včetně nejčastěji používaných metod testování pluripotence. Dále popisuji možnosti využití iPSC v terapii vybraných geneticky podmíněných hematologických onemocnění (srpkovité anemie, β-talasemie, X-vázané chronické granulomatózní choroby) nebo při modelování jejich molekulární podstaty (pravé...
|
host ::
RSS.