|
|
Vývoj mladoboleslavského hradu 10. - počátek 17. století
Beránek, Bořivoj ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Závěrem bych rád zhodnotil výsledky své diplomové práce, kterou j s em se pokusil projít dějinami a stavebním vývojem hradiště, hradu a zámku v Mladé Boleslavi. Ačkoli v roce 1934 slavilo město Mladá Boleslav 700 let od svého založení a roku 1984 si připomínala 750. výročí, mohla by se přihlásit k daleko staršímu vývoji, který sahá až do hloubi 10. století. Snad už k roku 950, kdy se v saských pramenech připomíná "Nový hrad", různými autory (Šimák, Kalista, Turek) spojovaný právě s hradištěm na Mladé Boleslavi. Pak by nejstarší dějiny místa mohly vypadat následovně: V roce 936 Boleslav I. likviduje charvátské hradiště na Chlumu a nechá vybudovat hradiště nové v blízkosti starého, ale v méně exponované poloze. K roku 950 nalézáme na tomto novém hradišti Boleslavova syna (asi budoucího Boleslava II.), patrně coby správce údělu, údělného knížete. Nový hrad se stává správním centrem celé oblasti a v j e h o bezprostřední blízkosti vzniká podhradí, tržní osada. Jak bylo řečeno výše (kap. 2. 2.), není nutné za každou cenu ztotožňovat rané boleslavské dějiny s tímto datem a ujímat se dodnes nejasné lokalizace "Nového hradu" (když už, tak spojovaného spíše se Žatcem). Plně postačí z j i š t ě n í , že boleslavské přemyslovské správní hradiště plně fungovalo v závěru 10. věku.
|
|
|
Vývoj mladoboleslavského hradu. 10. - počátek 17. století
Beránek, Bořivoj ; Ferstl, Roman (vedoucí práce)
K tématu předkládané rigorózní, původně diplomové práce mě přivedl dlouholetý rodový vztah k Mladoboleslavsku a jeho přirozenému centru Mladé Boleslavi. Narodil jsem se sice r. 1979 v poněkud vzdáleném Brandýse nad Labem, ale dětství jsem prožil v Benátkách nad Jizerou, v původních Starých Benátkách, odkud jsem odešel studovat mladoboleslavské Gymnázium Josefa Pekaře. Zde jsem trávil léta 1994 až 1999. S Mladou Boleslavi jsem mimo jiné spojen dodnes. V Blahoslavově ulici sídlí má kancelář. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj mladoboleslavského hradu. 10. - počátek 17. století
Beránek, Bořivoj ; Ferstl, Roman (vedoucí práce)
K tématu předkládané rigorózní, původně diplomové práce mě přivedl dlouholetý rodový vztah k Mladoboleslavsku a jeho přirozenému centru Mladé Boleslavi. Narodil jsem se sice r. 1979 v poněkud vzdáleném Brandýse nad Labem, ale dětství jsem prožil v Benátkách nad Jizerou, v původních Starých Benátkách, odkud jsem odešel studovat mladoboleslavské Gymnázium Josefa Pekaře. Zde jsem trávil léta 1994 až 1999. S Mladou Boleslavi jsem mimo jiné spojen dodnes. V Blahoslavově ulici sídlí má kancelář. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj mladoboleslavského hradu 10. - počátek 17. století
Beránek, Bořivoj ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Závěrem bych rád zhodnotil výsledky své diplomové práce, kterou j s em se pokusil projít dějinami a stavebním vývojem hradiště, hradu a zámku v Mladé Boleslavi. Ačkoli v roce 1934 slavilo město Mladá Boleslav 700 let od svého založení a roku 1984 si připomínala 750. výročí, mohla by se přihlásit k daleko staršímu vývoji, který sahá až do hloubi 10. století. Snad už k roku 950, kdy se v saských pramenech připomíná "Nový hrad", různými autory (Šimák, Kalista, Turek) spojovaný právě s hradištěm na Mladé Boleslavi. Pak by nejstarší dějiny místa mohly vypadat následovně: V roce 936 Boleslav I. likviduje charvátské hradiště na Chlumu a nechá vybudovat hradiště nové v blízkosti starého, ale v méně exponované poloze. K roku 950 nalézáme na tomto novém hradišti Boleslavova syna (asi budoucího Boleslava II.), patrně coby správce údělu, údělného knížete. Nový hrad se stává správním centrem celé oblasti a v j e h o bezprostřední blízkosti vzniká podhradí, tržní osada. Jak bylo řečeno výše (kap. 2. 2.), není nutné za každou cenu ztotožňovat rané boleslavské dějiny s tímto datem a ujímat se dodnes nejasné lokalizace "Nového hradu" (když už, tak spojovaného spíše se Žatcem). Plně postačí z j i š t ě n í , že boleslavské přemyslovské správní hradiště plně fungovalo v závěru 10. věku.
|
host ::
RSS.