|
| |
|
|
Bacteria associated with decomposing deadwood
Tláskal, Vojtěch ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Bárta, Jiří (oponent)
Odumřelé dřevo představuje významný habitat z hlediska biodiverzity a jeho rozklad v lesích mírného pásma přispívá k cyklům uhlíku a dusíku. Historicky doložený význam hub při rozkladu odumřelého dřeva byl v posledních letech doplněn o poznatky o roli bakterií v tomto procesu díky rychlému rozvoji metod založených na analýze nukleových kyselin. Pro studium procesu rozkladu dřeva byl vybrán smíšený temperátní les v Národní přírodní rezervaci Žofínský prales, ke kterému existuje bohatý historickým lesnický záznam o množství dřeva a kde rozklad odumřelého dřeva představuje důležitou součást celkového obratu rostlinné biomasy. Cílem této práce je detailně popsat roli bakterií v procesu rozkladu dřeva vzhledem ke složení bakteriálního společenstva, transkripce enzymů a metabolického potenciálu dominantních bakteriálních zástupců. Vliv stáří odumřelého dřeva spolu s pH a obsahem vody byl pro ovlivnění struktury bakteriálního společenstva důležitější než vliv druhu dřeva. Bakteriální společenstvo na počátku rozkladu se lišilo od pozdní fáze rozkladu. Složení houbového společenstva také významně ovlivňovalo složení bakterií. I přes přímý kontakt dřeva s půdou se bakterie a houby v těchto dvou habitatech lišily. Bakterie ve dřevě přispívaly k cyklu dusíku zejména fixací N2. Dále byly schopné využít uhlík...
|
|
|
Vegetation of post-mining sites determines soil microbial community structure and soil processes
Urbanová, Michaela ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Chroňáková, Alica (oponent) ; Bárta, Jiří (oponent)
Disertační práce, jejímž základem jsou tři publikované články a jeden článek předložený k publikování, je zaměřena na ohodnocení vlivu vegetace na půdní mikrobiální společenstva a procesy na místech vzniklých během těžby hnědého uhlí. Studované lokality sloužily jako úložiště neúrodného odpadního materiálu, kterým byla postupně pohřbívána původní vegetace a tím byl celý ekosystém zničen. Obnova struktury ekosystému a jeho funkcí na těchto územích je založena na zlepšení biotických a abiotických vlastností vytěženého půdního substrátu, buď zalesňováním nebo ponecháním ploch přirozené rostlinné sukcesi. V této práci byly použity biochemické a molekulárně-biologické metody pro testování vlivu vegetace na mikrobiální procesy, strukturu mikrobiálních společenstev a pro sledování změn v chemickém složení opadu během jeho rozkladu. Chemické složení opadu, enzymové aktivity a mikrobiální biomasa byly stanovovány pomocí obvyklých biochemických metod zahrnujících spektrometrii a HPLC. Bakteriální microarray byl použit pro určení složení bakteriálního společenstva na sukcesních plochách. 454-pyrosekvenování bylo použito pro podrobnější identifikaci houbových a bakteriálních společenstev v opadu a půdě pod různými druhy stromů. Bylo prokázáno, že vegetace podstatně ovlivňuje vývoj půdního ekosystému, jeho...
|
|
|
The importance of bacteria for deadwood decomposition in forest ecosystems
Némethová, Ema ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Bárta, Jiří (oponent)
Lesné ekosystémy predstavujú obrovský rezervoár uhlíku. Objem mŕtveho dreva sa v lesoch s manažmentom pohybuje v desiatkach m3 h-1, zatiaľ čo lesy bez manažmentu majú objem mŕtveho dreva v stovkách m3 ha-1. Mŕtve drevo predstavuje substrát s vysokým potenciálom na rozklad. Je to však špecifický habitat, ktorý má vysoký pomer C/N a kvôli prebiehajúcemu rozkladu sa mení. Pomer C/N sa s narastajúcim časom tlenia znižuje. Okrem C/N pomeru sa mení aj pH počas procesu tlenia dreva, kvôli rozkladu rastlinnej biomasy hubami. Zároveň má mŕtve drevo pomerne vysokú impermeabilitu. Hlavnými dekompozítormi mŕtveho dreva sú huby. Okrem nich k dekompozícií prispievajú aj baktérie, ktoré sú v mŕtvom dreve početné. Spoločenstvá baktérií rozkladajúce drevnú biomasu sú ovplyvnené týmito faktormi, navyše ich rozloženie je ovplyvnené aj druhom mŕtveho stromu. Cieľom tejto štúdie bolo popísať ako sa v priebehu tlenia menia bakteriálne spoločenstvá asociované s mŕtvym drevom. Najvýraznejším faktorom na rozloženie bakteriálnych spoločenstiev je doba tlenia. Baktérie vyskytujúce sa v krátko tlejúcom dreve (menej než 16 rokov) sú viac rozmanité než tie, ktoré sa nachádzajú v dlho tlejúcom dreve. V krátko tlejúcom dreve sú časté metylotrofné baktérie a baktérie fixujúce N. N fixujúce baktérie boli v tejto štúdií prítomné...
|
|
|
Vliv teploty plnícího vzduchu na parametry přeplňovaného motoru
Bárta, Jiří
Tato diplomová práce na téma ,Vliv teploty plnícího vzduchu na parametry přeplňovaného motoru, se zabývá v první části termodynamikou spalovacích motorů. V další části jsou popisovány jednotlivé systémy přeplňování spalovacích motorů a systémy chlazení plnicího vzduchu přeplňovaných motorů. Závěrečná část je věnována rozboru naměřených dat. Měření proběhlo v testovacích laboratořích společnosti XXX v Brně. Cílem této práce je určit jaký vliv má teplota nasávaného vzduchu na parametry přeplňovaného motoru.
|
|
|
Koordinační chování substituovaných derivátů cyklenu
Bárta, Jiří ; Kotek, Jan (vedoucí práce) ; Vargová, Zuzana (oponent) ; Lubal, Přemysl (oponent)
Tomografie magnetické rezonance (MRI) je jednou z neinvazivních technik sloužící k vyšetření měkkých tělních tkání. Nevýhodou MRI je nízké rozlišení a specificita, proto se v klinické praxi často aplikují kontrastní látky (CA), přibližně v 40 % všech vyšetření. Nezvyšují však pouze rozlišení a specificitu, ale i celkovou efektivitu vyšetření. Kontrastní látky jsou složeny z paramagnetického iontu (Gd3+ nebo Mn2+ ) a velmi silného komplexačního činidla, jako je např. ligand H4DOTA. Makrocyklický skelet cyklen (1,4,7,10-tetraazacyklododekan) je základním stavebním kamenem pro mnoho derivátů, které se nyní používají, včetně již zmíněného ligandu H4DOTA. 1,4-fosfonátové a 1,4-fosfinátové deriváty cyklenu by mohly být vhodnou alternativou ke komerčně používaným látkám. V této práci je dokumentována syntéza 5 takových ligandů. Protonizační konstanty a konstanty stability s kovy používanými v MRI (Mn2+ , Gd3+ ) a dalšími vybranými byly stanoveny potenciometrickými titracemi pro ligandy 1,4-H4DO2P, 1,4-H2DO2POEt and 1,4-H2DO2Bn2PH . Všechny tři ligandy vykazují vyšší konstantu stability s Mn2+ - log KLM okolo 12, než s Ca2+ - log KLM okolo 8, což je nejbližší rival pro transmetalaci za fyziologických podmínek. Poměrně silný komplex tvoří Gd3+ s hexadentátním ligandem 1,4-H4DO2P - log KLM = 19,15; což je...
|
|
|
Teplotní vlastnosti automobilových zdrojů světla - LED
Bárta, Jiří ; Mach, Martin (oponent) ; Janda, Marcel (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je shrnout základní informace ohledně tepelných vlastností automobilových zdroj světla se zaměřením především na LED diody. Dále vymodelovat LED diodu v Inventoru, provést simulaci Jouleových ztrát v Ansysu Workbench a simulaci oteplení LED diody z dvodu Jouleových ztrát v Ansysu Workbench Transient.
|
|
|
Vegetation of post-mining sites determines soil microbial community structure and soil processes
Urbanová, Michaela ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Bárta, Jiří (oponent) ; Chroňáková, Alica (oponent)
Vegetace na těžebních lokalitách určuje strukturu půdního mikrobiálního společenstva a průběh půdních procesů Mgr. Michaela Urbanová Abstrakt Cílem této dizertační práce, kterou tvoří čtyři publikované články, bylo popsat vliv vegetace na půdní mikrobiální společenstva a procesy v de novo se vyvíjejícím půdním substrátu hnědouhelných výsypek v okolí Sokolova. Hlušina - půdní jílovitý substrát, který byl postupně vytěžen z povrchového hnědouhelného dolu, rozvrstven na tzv. výsypkách a plánovaně zalesněn vybranými druhy dřevin nebo ponechán samovolnému zarůstání vegetací - mění během času a pod vlivem přítomné vegetace své biotické a abiotické vlastnosti. Ke změnám vlastností hlušinového substrátu dochází jednak růstem kořenového systému rostlin, ale zejména produkcí rostlinné biomasy, která se po odumření rozkládá a stává se součástí půdy, kde tvoří hlavní složku půdní organické hmoty. Proces rozkladu a transformace odumřelých rostlinných materiálů je zejména funkcí aktivity půdních organismů a mezi nimi především mikroorganismů. Navíc je existence řady z nich na přítomnost rostlin úzce vázána, neboť jsou symbionty rostlin či patogeny. Přesné mechanismy vztahů mezi rostlinami a půdními mikroorganismy a jejich rozsah nám stále zůstávají skryty. Experimentální plochy založené na hnědouhelné výsypce, jež jsou...
|
|
|
Syntéza 1,4-fosfonátových a fosfinátových derivátů cyklenu
Bárta, Jiří ; Kotek, Jan (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Pavel (oponent)
Název: Syntéza 1,4-fosfonátových a fosfinátových derivátů cyklenu Řešitel: Bc. Jiří Bárta Ústav: Katedra anorganické chemie, Přírodovědecká fakulta Školitel: Doc. RNDr. Jan Kotek, Ph.D. E-mail školitele: modrej@natur.cuni.cz Abstrakt Tato práce se zabývá přípravou difosfonátových a difosfinátových derivátů cyklenu v polohách 1,4 jako potencionálních MRI kontrastních látek. Pro syntézu výše zmíněných derivátů byla optimalizována příprava chráněné výchozí látky 1,4-dibenzylcyklenu v gramovém množství. Byl připraven 1,4-dibenzyl-7,10- bis(diethylfosfonomethyl)cyklen v gramovém množství. Byly připraveny jeho mono a plně deesterifikované formy. Dále byl připraven 1,4-bis(diethylfosfonomethyl)cyklen a jeho mono a plně deesterifikované formy. Byl připraven 1,4-dibenzyl-7,10- bis(fosfinomethyl)cyklen. Byla zavedena esterovaná karboxylová funkce na fosfonátové deriváty v esterové formě. Bylo připraveno celkem 8 derivátů cyklenu v polohách 1,4 a 7,10, většina z nich v gramovém množství s vysokým výtěžkem. Všechny látky byly charakterizovány pomocí NMR a MS. Klíčová slova: cyklen, fosfonát, fosfinát, syntéza, MRI
|
|
| |
host ::
RSS.