|
|
Interakce proteinových podjednotek SEC10 a SEC15 poutacího komplexu exocyst
Bartáková, Anna ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Čermáková, Michaela (oponent)
Exocyst je evolučně konzervovaný poutací komplex zapojený do regulace sekreční dráhy v eukaryotických buňkách. Jakožto efektor malých GTPáz zásadně přispívá ke správnému cílení sekrečních váčků do místa intenzivní exocytózy na plazmatické membráně díky interakci se specifickými fosfolipidy. Komplex exocyst se skládá z osmi podjednotek: SEC3, SEC5, SEC6, SEC8, SEC10, SEC15, EXO70 a EXO84, přičemž každá podjednotka se váže s minimálně dvěma dalšími podjednotkami. Pro funkci exocystu je klíčová interakce SEC10 a SEC15. Otázkou zůstává, jak jsou tyto dvě podjednotky v rámci rostlin funkčně konzervované. Geny SEC10 a SEC15 ze zástupců tří evolučně rozdílných skupin rostlin (zelené řasy - Klebsormidium nitens, mechu - Marchantia polymorpha, krytosemenné - Arabidopsis thaliana) byly klonovány do vektorů kvasinkového dvouhybridního systému pro studium proteinových interakcí. Testování vzájemné interakce SEC10 a SEC15 z odlišných druhů rostlin v kvasinkovém dvouhybridním systému ukázalo, že i přes variabilitu v proteinových sekvencích těchto podjednotek, zůstává jejich interakce napříč evolučními skupinami rostlin velmi dobře zachována.
|
|
|
Analýza vztahů NATO a Ruska z hlediska energetické bezpečnosti (od východního rozšíření v roce 2004 po vznik nové strategické koncepce NATO)
Bartáková, Anna ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
Práce se zabývá analýzou vývoje vztahů od východního rozšíření NATO v roce 2004 po vznik Nové strategické koncepce v roce 2010 s důrazem na uplatňování energetické diplomacie Ruskem v regionu postsovětského prostoru. Na příkladech dvou plynových ukrajinských válek z přechozího desetiletí je znázorněno fungování ruské energetické diplomacie. Cílem práce je tedy analyzovat, jakým způsobem Rusko využívá své energetické zdroje na bilaterální úrovni (především v rámci východoevropského regionu) k ovlivňování svého postavení vůči NATO. Je zde vyzdvižena instrumentální povaha energetické politiky Ruska, jež má následně vliv na potenciální expanzi NATO v postsovětském prostoru. Závěrem je, že evropské státy NATO a USA by se měly snažit o co nejvyšší diverzifikaci energetických zdrojů pro stabilizace své vyjednávací pozice vůči Rusu.
|
|
|
Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
Bartáková, Anna ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Práce spočívá v průzkumu odlišného pojetí dělby moci mezi vůdcem a stranou ve fašistické Itálii a nacistickém Německu prostřednictvím historické komparace. Srovnáním ideologických základen obou režimů, zbůsobů, jakým došlo k uchopení moci ve státu těmito režimy a uplatňováním vůdcovského principu je vyjádřeno, jak fašismus a nacismus naplňovaly ideologické pojetí vůdce a strany v praxi. Výsledekm je zjištění, že nacismus v Německu se uskutečnění svého ideálu přiblížil více, než fašismus v Itálii. První část se zabývá definicí obou ideologií, druhá část se týká pojetí státu, třetí část definuje vůdcovský princip, ve čtvrté části je nastíněna funkce stran v daných režimech a v části páté je pospán vztah vůdce a strany. Přínosem práce je vymezení takových historických skutečností, jež představují potenciální hrozbu též pro současné demokratické systémy a společnost.
|
host ::
RSS.