Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Femtosekundový laser u nižší a vyšší myopie
Kacerovská, Jana ; Rozsíval, Pavel (vedoucí práce) ; Vlková, Eva (oponent) ; Baráková, Drahomíra (oponent)
1.SOUHRN Cíl: Cílem této práce je zhodnotit výsledky a efektivitu laserových zákroků, kde používáme femtosekundový laser - FS-LASIK a ReLEx SMILE. Retrospektivně jsme hodnotili pooperační výsledky zrakové ostrosti u sta pacientů s nižší a vyšší myopii a astigmatismem, porovnávali jsme vliv laserového zákroku na slzný film a na makulární oblast. Metodika: Soubor se skládá ze 2 skupin. První skupina pacientů byli pacienti s nižší myopií, druhá skupina pacienti s vyšší myopií. V každé skupině byla u poloviny pacientů provedena operace metodou femtoLASIK a u druhé poloviny metodou ReLEx SMILE. Sledovali jsme 50 pacientů (100 očí) s nízkou myopií a 50 pacientů (100 očí) s vysokou myopií. Do retrospektivní studie jsme zařadili pacienty mladší 45 let se sférickým ekvivalentem myopické refrakční vady -0,75 až -4,12 u skupiny s nízkou myopií a se sférickým ekvivalentem -6,25 až -11,5 dpt. u skupiny pacientů s vysokou myopií. Korigovaná zraková ostrost byla u všech pacientů před operací 1,0. Výsledky: Na pooperačních kontrolách byly zjištěny u skupiny pacientů s nižší myopií hodnoty nekorigované zrakové ostrosti srovnatelné u metody femtoLASIK i ReLEx SMILE. Naopak u skupiny pacientů s vyšší myopií byly hodnoty nekorigované zrakové ostrosti v časnějších pooperačních obdobích u metody ReLEx SMILE nižší než u...
Výzkum sekundární katarakty, možnosti její prevence volbou operační techniky a nitroočních implantátů
Stepanov, Alexandr ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Těšínský, Pavel (oponent)
Souhrn Cíl: Zhodnotit a porovnat stupeň opacifikací zadního pouzdra čočky (PCO - Posterior Capsule Opacification) u dvou souborů pacientů po operaci katarakty s použitím dvou typů softwaru. Design: Prospektivní klinické hodnocení. Metodika: Předoperačně jsme u pacientů vyšetřovali nejlépe korigovanou zrakovou ostrost (NKZO) na Snellenových optotypech, objektivní stav oka na štěrbinové lampě, keratometrii a axiální délku bulbu. V prvním souboru byla použita na pravém oku fakoemulsifikační metoda AquaLase, na levém oku metoda NeoSoniX u každého z pacientů s oboustrannou kataraktou. Stejná hydrofobní akrylátová umělá nitrooční čočka (IOL) AcrySof SA60AT (Alcon Laboratories, Fort Worth, Texas, USA) byla implantována do všech očí a hodnocení probíhalo během osmiletého sledování. Ve druhém souboru byla použita metoda torzní fakoemulzifikace OZil a implantována hydrofobně-hydrofilní nitrooční čočka EriFlex 877 FAB (Videris, ČR). Hodnocení druhého souboru proběhlo 1 rok po operaci katarakty. Kvantifikace PCO byla provedena s využitím subjektivního hodnocení PCO - EPCO 2000 software (Evaluation of Posterior Capsule Opacification) a objektivním hodnocením PCO systémem OSCA (Open-Access Systematic Capsule Assessment) s otevřeným přístupem. Výsledky: V prvním souboru bylo zhodnoceno 37 pacientů. Osm let po operaci...
Hodnocení zrakových funkcí po laserové korekci ametropie
Kyprianou, Georgia ; Langrová, Hana (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Těšínský, Pavel (oponent)
Souhrn 1. Hodnotili jsme kvalitu zrakového vnímání 55 pacientů (110 očí) s myopií v rozmezí od -0,5 dpt do -6,00 dpt po laserové korekci metodami PRK a LASIK. Porovnávali jsme výsledky mezi skupinou A po zákroku na excimerovém laseru Esiris (Schwind, Německo) a skupinou B po operaci na laseru AMARIS (Schwind, Německo). Zjišťovali jsme subjektivní obtíže, standardizovanou zrakovou ostrost a kontrastovou citlivost za fotopických a mezopických podmínek a citlivost k oslnění za 1, 3, 12 a 24 měsíců pooperačně. 2. Subjektivní obtíže: Za 1 měsíc po operaci jsme zaznamenali významné rozdíly v otázkách celkové kvality zraku, při sledování televize a řízení za dne i ve tmě ve prospěch skupiny B. Za 12 měsíců pooperačně bylo 100% pacientů v obou skupinách pacientů spokojeno s celkovou kvalitou zraku. 3. Zraková ostrost: Ve skupině A se fotopická i mezopická ZO za 1 měsíc po operaci přechodně významně snížila, poté se opět zvýšila a lišila se od původních hodnot jen nevýznamně. Ve skupině B se fotopická i mezopická ZO do tří měsíců měnila nevýznamně, poté se zvýšila významně nad předoperační úroveň. 4. Kontrastová citlivost: Ve skupině A se mění pooperační fotopická KC jen nevýznamně. Mezopická KC se za 1 měsíc významně snižuje, následně hodnoty KC narůstají, ale zůstávají nižší v porovnání s výchozím stavem. Ve...
Modifikace léčby progredujícího keratokonu zesíťováním kolagenu rohovky pomocí riboflavinu a UVA záření
Veselá, Martina ; Raiskup, Frederik (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Pašta, Jiří (oponent)
SOUHRN Modifikace léčby progredujícího keratokonu zesíťováním kolagenu rohovky pomocí riboflavinu a UVA záření. Úvod: Cílem mé práce je porovnání modifikace léčby progredujícího keratokonu zesíťováním kolagenu rohovky pomocí riboflavinu a UVA záření. Metodika: Soubor retrospektivní studie zahrnuje celkem 35 očí 28 pacientů, kteří podstoupili na našem pracovišti corneal cross-linking. Soubor tvoří dvě skupiny. Skupina A zahrnuje 15 očí s abrazí epitelu rohovky v dolní polovině velikosti 8 mm. Skupina B zahrnuje 20 očí s plošním odstraněním epitelu rohovky kruhovitého tvaru velikosti 8-9 mm. Postup při provedení zesíťování rohovky byl v obou skupinách stejný. Sledovací doba skupiny A i skupiny B je jeden rok po provedení CXL. Výsledky: Pro vyhodnocení výsledků zákroku se sledovaly, porovnávaly a vyhodnotily následující parametry: rychlost hojení rohovkového epitelu, intezita vnímání bolesti po odstranění epitelu, přítomnost Vogtových strií, korneální zkalení (haze) a jeho perzistence, počet endotelových buněk (ECC), nekorigovaná zraková ostrost (UCVA), nejlépe korigovaná zraková ostrost (BCVA), objektivní sférická a cylindrická refrakce, osa astigmatismu. Na Pentacamu se sledovaly: keratometrie v plochém a strmém meridiánu (K1, K2) a změny v nejstrmějším místě rohovky (Kmax), elevace přední (EF) a zadní...
Výskyt očních vad u pacientek s Turnerovým syndromem
Brunnerová, Renáta ; Raiskup, Frederik (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Autrata, Rudolf (oponent)
Souhrn Turnerův syndrom patří mezi nejčastější chromozomální aberace. Je způsoben chyběním nebo strukturální anomálií jednoho X chromozomu, případně chromozomální mozaikou. Bývá spojen s častějším výskytem některých očních vad. Opakovaně jsme vyšetřili 81 dívek a žen s Turnerovým syndromem ve věku 5 až 23 let. Sledovali jsme výskyt očních vad a jejich případnou souvislost s karyotypem. Nejčastěji se vyskytovala u těchto dívek myopie (29 %), dále hypermetropie (24 %), epikantus (20 %), poruchy barvocitu (17 %), amblyopie (12 %), strabismus (10 %) a ptóza (5 %). Porucha barvocitu byla definována jako protanie v 8,5 %, deuteranie v 3,4 % a tritanie v 5,2 %. Výskyt poruch barvocitu byl vyšší než v běžné populaci, kde se ale liší dle pohlaví. Častější je u mužů. Souvisí to s umístěním genu pro červený a zelený fotopigment, který je lokalizován na dlouhém raménku X chromozomu. Výskyt strabismu a ptózy byl vyšší než u běžné populace. Celkový rozsah refrakčních vad byl nepatrně vyšší než u běžné populace, s rozdílným rozložením dle karyotypu. Hypermetropie byla zaznamenána častěji u karyotypu 45, X, a to ve 28 %, zatímco u chromozomální mozaiky byla pouze v 18%. Obrácený poměr byl u myopie - u chromozomální mozaiky v 31 % a u karyotypu 45, X ve 26 %. Celkově při srovnání výskytu jednotlivých očních vad u karyotypu...
Možnosti léčby diplopie u paralytického strabismu konzervativními metodami
Pražáková, Lenka ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Těšínský, Pavel (oponent) ; Baráková, Drahomíra (oponent)
Souhrn Cíl Hlavním cílem disertační práce je zhodnotit vhodnost konzervativní léčby s použitím softwarového ortopticko - pleoptického programu u nově vzniklé diplopie při paretickém strabismu u dospělých pacientů. Dalším cílem je specifikace klinických jednotek a etiologií, kde je indikována tato forma rehabilitace binokulárních funkcí. Soubor a metodika Soubor tvořilo 86 dospělých pacientů (33 rehabilitujících - studijní skupina, 53 nerehabilitujících - kontrolní skupina) s náhle vzniklou okohybnou poruchou a diplopií. Příčinou okohybné poruchy byla cévní mozková příhoda, kraniocerebrální poranění nebo vaskulární onemocnění. U všech pacientů bylo provedeno komplexní oční a ortoptické vyšetření s objektivizací okohybné poruchy a diplopie na Lancasterově plátně (kontrolní soubor) a Hessově plátně (studijní soubor). Sledovací doba byla u obou skupin v intervalu od 3 do 6 měsíců. Výsledky Průměrné procentuální zlepšení horizontální úchylky strabismu u pacientů s postižením n. VI na jednom oku bylo 96,8 % (P ≤ 0,01) ve studijní skupině, 28,1 % (P ≤ 0,00001) v kontrolní skupině, s postižením n. III a n. IV na jednom oku 73,7 % (P ≤ 0,0008) ve studijní skupině, 36,3 % (P ≤ 0,05) v kontrolní skupině. Průměrné procentuální zlepšení vertikální úchylky strabismu u pacientů s postižením n. III a n. IV ve studijní...
Ïmplantace umělých rohovek AlphaCor a KeraKlear u pacientů s těžkým postižením rohovky: dlouhodobé výsledky
Burova, Mariya ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Těšínský, Pavel (oponent) ; Baráková, Drahomíra (oponent)
Souhrn Cíl: Zhodnodtit dlouhodobé výsledky implantace umělých rohovek AlphaCor a KeraKlear. Zjistit hlavní pooperační komplikace a rizikové faktory implantace umělých rohovek AlphaCor a KeraKlear. Soubor a metodika: Umělá rohovka AlphaCor byla implantována 15 pacientům (15 očí). Implantaci umělé rohovky KeraKlear podstoupili čtyři pacienti (čtyři oči). Všichni pacienti před chirurgickým zákrokem byli podrobně vyšetřeni. Bylo provedeno zhodnocení nejlépe korigované zrakové ostrosti (NKZO), předního segmentu oka na štěrbinové lampě. Stav zadního segmentu oka byl orientačně posouzen pomocí ultrazvukového B-scan vyšetření. U pacientů před plánovanou implantací KeraKlear byla provedena rohovková pachymetrie. U všech pacientů na digitální fundus kameře byla pořízená fotografie předního segmentu oka. U pacientů s glaukomem předoperačně byl nitrooční tlak lokální farmakoterapií dobře kompenzován. Pooperačně se provádělo hodnocení NKZO, měření nitroočního tlaku, vyšetření předního segmentu operovaného oka na štěrbinové lampě, ultrazvukové B-scan vyšetření k posouzení stavu zadnního segmentu oka. Všem pacientům pravidelně byly pořizovány digitální fotografie předního segmentu oka se zaměřením na keratoprotézu. Výsledky: Nejlépe korigovaná zraková ostrost po implantaci umělé rohovky AlphaCor byla v rozmezí pohyb ruky...
Problematika lokálních a celkových vedlejších účinků cytostatik při jejich experimentálním intraokulárním a periokulárním podání
Petrušková, Denisa ; Dotřelová, Dagmar (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Jirásková, Naďa (oponent)
Úvod: Standardizovaná lécba intravenózne aplikovanou chemoterapií nepostacuje k dosažení kontroly nad volne plovoucími retinoblastomovými partikulemi ve sklivci u pokrocilého stupne C, D a E retinoblastomu. Periokulární a intravitreální injekce chemoterapeutik je slibnou cestou k dosažení maximální biologické dostupnosti léciva ve sklivci, ale vyžaduje presne definovanou dávku k dosažení kontroly nad tumorem a zároven k dosažení co nejmenší toxicity s ohledem na struktury oka. Cíl: 1. Experimentálne zhodnotit lokální ocní toxicitu karboplatiny a topotecanu na modelu králicího oka po její periokulární a intravitreální aplikaci. 2. Zhodnotit klinickou použitelnost nového zpusobu intravitreální aplikace chemoterapeutik transkorneální cestou. Materiál a metodika: In vivo experiment probíhal na modelu 54 Novozélandských bílých králíku, kterí byli rozdeleni podle protokolu do skupin po 6 králících. Aplikovali jsme vždy do pravých ocí: 1. periokulárne karboplatinu o dávce 15 mg a 30mg a topotecan o dávce 2 mg, 2. intravitreálne karboplatinu o dávce 0,05 mg a 0,008 mg a topotecan o dávce 1 μg a 2 μg. Do levých ocí jsme aplikovali stejné množství sterilního roztoku. Koncentrace karboplatiny ve sklivci a v plasme byly stanoveny metodou atomové absorpcní analýzy, koncentrace topotecanu pomocí vysokoúcinné kapalinové...
Sledování farmakokinetiky cytostatik ve sklivcovém prostoru králičího bulbu po subkonjunktivální a transkorneální aplikaci
Pochop, Pavel ; Vajner, Luděk (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Gerinec, Anton (oponent)
Cílem studie bylo stanovit koncentraci platiny a etoposidu ve sklivci králičího oka a plochu pod křivkou koncentrace proti času (area under concentration versus time curve - AUC) po periokulární a intravitreální aplikaci a zároveň zjistit toxicitu takto lokálně aplikovaných cytostatik v závislosti na použité koncentraci. Vytvořili jsme několik skupin laboratorních zvířat, kterým bylo aplikováno: periokulární injekce 15 mg karboplatiny (skupina I, n=6), periokulární injekce 30 mg karboplatiny (group II, n=6), jedna transkorneální intravitreální injekce 0,05 mg karboplatiny (group III, n=6) a následně dalším dvěma skupinám opakovaně intravitreální injekce 0,05 mg (skupina IV, n=6) a 0,008 mg karboplatiny skupina V, n=6). Periokulární injekce 2,5 mg (skupina VI, n=6) a intravitreální injekce 0,5 mg etoposidu (skupina VII, n=6) byly aplikovány stejným způsobem. Odběr vzorků sklivce jsme prováděli za 1 h, 2 h, 6 h, in 1, 2 and 7 dnů a 2 týdny (skupina I, III, VI a VII) nebo 3 týdny (skupina II) po aplikaci. Následně jsme stanovili koncentrace cytostatik ve sklivci a v plazmě. Sledovali jsme klinické a histologické známky toxicity. Při periokulární aplikaci cytostatik se nepodařilo docílit terapeutických koncentrací ve sklivci. Terapeutických hladin jsme docílili pouze při intravitreální aplikaci. Powered by...
Sledování opacit zadního pouzdra po operaci katarakty
Kalfeřtová, Marie ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Těšínský, Pavel (oponent)
Souhrn Cíl: Sledovat vliv metody AquaLase použité k dočištění zadního pouzdra při operaci katarakty na vznik opacit zadního pouzdra a ověřit bezpečnost této metody pro rohovkový endotel. Metodika: Naše studie je prospektivní. Do sledovaného souboru byli zařazeni pacienti s oboustrannou kataraktou operovaní na Oční klinice FN Hradec Králové v období od září 2007 do března 2009, kteří splnili kritéria k zařazení do studie (56 pacientů). V průběhu operace byla torzní fakoemulzifikace a bimanuální irigace/aspirace, na pravém oku doplněna pulsy BSS (Balanced Salt Solution) - metoda AquaLase (Alcon Laboratories, Forth Worth, Texas, USA). Do obou očí byla implantována nitrooční čočka AcrySof SA60AT. Do studie byli vybráni pacienti bez dalších vážných očních onemocnění, která by ovlivňovala pooperační zrakovou ostrost. Pacienti měli vždy operovány obě oči tím samým operatérem. Všichni pacienti byli vyšetřeni předoperačně a 3, 6, 12 a 24 měsíců po operaci. Při každém vyšetření byla hodnocena nejlepší korigovaná zraková ostrost (NKZO), hustota endotelových buněk (ECC) a pachymetrie rohovky. Pooperačně byly navíc pořizovány digitální fotografie předního segmentu oka se zaměřením na zadní pouzdro v retroiluminaci. Následně byla pořízená fotodokumentace hodnocena programy k objektivizaci stupně opacit zadního pouzdra...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.