|
|
Moderní výuka hudební nauky
Švehláková, Zdeňka ; Bilinská, Kvitoslava (vedoucí práce) ; Kahánek, Ivo (oponent)
Tato práce se zabývá moderním způsobem výuky hudební nauky, jehož autorkou je Irena Kršková. Tato žena celý život pracovala jako učitelka hudby, přičemž největších úspěchů dosáhla při výuce hudební nauky a intonace. Její snahou bylo nejen naučit žáky co nejvíc, ale především je pro hudbu nadchnout. Práce začíná životopisem Ireny Krškové, největší prostor je však věnován její progresivní metodě výuky hudební nauky. Kršková napsala velice pokrokovou školu hudební nauky a vymyslela mnoho učebních pomůcek, které zjednodušují a zpestřují výuku. Navíc založila kurz pro učitele Potštátský houslový klíč, o kterém se zde také zmiňuji. Ten slouží k pochopení její metody.
|
|
|
Hudební výchova v Japonsku
Saitoh, Hatsumi ; Bilinská, Kvitoslava (vedoucí práce) ; Vlasáková, Alena (oponent)
Po roce 1868 Japonsko přijalo evropský moderní systém, i v oblasti vzdělání. Západní hudba je součástí školního systému a díky tomu se začala rozšířit. Japonský školní systém klade velký důraz na všeobecné vzdělání, zatímco odborné vzdělání je málo rozvinuto. V dnešním Japonsku je možné získat odborné vzdělání v rámci školního vzdělávání od věku 16 let. Nyní existuje mnoho hudebních škol a příliš mnoho studentů se také specializuje na západní hudbu. Avšak praktická výuka hry na nástroj není zaměřena na výchovu "profesionálních" hudebníků, a úroveň na hudebních školách v Japonsku je velmi rozdílná. Lze říci, že japonská hudební škola zcela ustrnula. V posledních letech je usilováno o školní reformy, nejenom reformy osnov a oborů ale i rozšíření hudebních žánrů. Jednotlivé hudební školy uplatňují různé postupy v rámci úsilí přilákat studenty.
|
|
|
Lateralita z pohledu pianisty v kontextu klavírní literatury 20. století
Žalčíková, Lenka Sarah ; Toperczer, Peter (vedoucí práce) ; Bilinská, Kvitoslava (oponent)
Tato práce pojednává o úloze levé ruky v kontextu tvorby skladatelů 20. století se zaměřením na skladbu Leoše Janáčka - Capriccio pro levou ruku a soubor dechových nástrojů. Je zde uveden také abecední rejstřík skladatelů, kteří se touto problematikou zabývali a seznam všech dostupných skladeb pro levou ruku sólo. Podstatné je hledisko válečných invalidů, kteří podnítili přední hudební skladatele ke kompozici děl pro levou ruku a také pianistů leváků, kteří se taktéž velkou měrou zasloužili o nárůst této literatury. Klíčová slova: Lateralita, Janáček, Capriccio
|
|
|
Současné klavírní školy
Bečejac, Jelena ; Bilinská, Kvitoslava (vedoucí práce) ; Malý, František (vedoucí práce) ; Klánský, Ivan (oponent)
Ve své magisterské práci se zaměřuji na rozbor klavírních škol které používam ve své pedagogické praxi a které považuji za velmi vhodný materiál pro vyučovaní hry na klavír v počátečném stadiu. Jsou to Nová klavírní škola Zdeny Janžurové a Milady Borové, Evropská klavírní škola Fritze Emontse a Klavírní školičky autorky Miroslavy Lili Petrović.
|
|
|
Petr Eben: Klavírní trio
Fialová, Terezie ; Leichner, Emil (vedoucí práce) ; Bilinská, Kvitoslava (oponent)
Na začátku bych se chtěla zmínit o tom, že jsem dlouho přemýšlela, jak svoji bakalářskou práci koncipovat. I když se dnes, bohužel již uzavřené, dílo Petra Ebena těší velkému zájmu široké odborné veřejnosti a existují dvě monografie na toto téma, myslím že stále existuje prostor pro detailní analýzu jeho konkrétních skladeb. Proto jsem se rozhodla zaměřit se na analýzu Klavírního tria, se kterým mám již svoji osobní interpretační zkušenost - nejen na pódiu při živém provedení, ale i při natáčení a následné práci ve studiu. Díky této zkušenosti se pokusím zhodnotit samotné dílo podle mého nejlepšího svědomí. Práci jsem začala stručnou biografií autora, po ní následuje krátký komentář k jeho skladbám z ostatních žánrů a teprve na základě tohoto úvodu se dostávám k samotnému triu, které rozebírám nejprve obecně a poté postupně po jednotlivých větách. Snad to bude pro čtenáře poutavé a zajímavé a otevřou se mu nová a dosud neobjevená zákoutí Ebenovy tvorby.
|
|
|
JAPONŠTÍ KLAVÍRNÍ PEDAGOGOVÉ
Saitoh, Hatsumi ; Bilinská, Kvitoslava (vedoucí práce) ; Toperczer, Peter (oponent)
Japonci si v posledních sto letech vybudovali své postavení na světové hudební scéně, především evropské. Rychlý vzrůst zaznamenala především hra na klavír a s tím souvisejícím klavírní školy, metodika a pedagogika. Tato práce se zabývá historií klavírní pedagogiky a představiteli ovlivńující její rozvoj.
V Japosnku vládne silná touha dohnat evropskou úroveń a začalo nekritické přejímání evropské hudby. Japonci začali rovnou imitovat evropskou hudbu, i když neprožívali umělecký přednes a nezabývali se jejím základem a tradicí. Před druhou světovou válkou začala přibližovat Japonce k opravdové evropské hudbě jejich pilnost a uctivost. Avšak po válce směr pedagogiky vedl někam jinam. Touha po úspěchu na soutěži vedla k přehánění mechanického prstového cvičení, následně vznikla řada nemuzikálních klavíristů. Dnes se Japonci snaží vyřešit tuto problematiku a už se objevují kladné výsledky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hudební skladatel Ctirad Kohoutek
Böhmová, Veronika ; Klánský, Ivan (vedoucí práce) ; Bilinská, Kvitoslava (oponent)
Tato práce se zabývá hudební osobností Ctirada Kohoutka. Mapuje jeho dětství, dospívání, studijní léta, jeho povolání profesora JAMU, HAMU a ředitele České filharmonie. Nahlíží na něj jako na úžasného a vtipného člověka, který se po celý život snažil o životní přehled a nadhled, což v závěru dokazují svými vzpomínkami někteří z jeho žáků (Otomar Kvěch, Stanislav Hochel, Radko Tichavský a Jiří Churáček). V příloze je, kromě kritik a uměleckých cen, přiložen dosavadní seznam díla (dosavadní, jelikož je pan profesor stále velmi aktivním skladatelem).
|
|
| |
host ::
RSS.