|
|
Kapitoly ze současného klavírního života
Uhlík, Jakub ; Klánský, Ivan (vedoucí práce) ; Lapšanský, Marian (oponent)
Abstrakt :
Při přemýšlení o tématu mé magisterské práce jsem postupně došel k názoru, že bude lepší mou práci nezaměřovat pouze na jedno téma či osobnost. Ale dotknout se alespoň v globálu mnoha věcí, které mě samotného zajímají. Domnívám se, že tyto kapitoly mohou dát odpověď či ukázat čtenářům mojí práce některé problémy a úskalí, ale též půvab současného života klavíristy. Má práce by neměla dávat nějaké zjednodušené návody, ale být zajímavou bankou názorů a postřehů s kterými může čtenář volně pracovat, polemizovat s nimi. Byl bych velmi spokojený, kdyby se nad tématy a kapitolami, které jsem vybral a zařadil do této práce mohl každý zamyslet. Tato práce si neklade za cíl poskytnout vyčerpávající souhrn všeho, co nyní klavíristé prožívají. Metodou kratších sond, které jsem psal ve formě úvah, kritik či fejetonů, během roku 2010 a 2011, se snažím trefit do meritu věcí, které pokládám za zajímavé a pro ostatní podnětné.
|
|
|
Klavírní kusy op.116 a op.118 Johannesa Brahmse
Arendárik, Matej ; Lapšanský, Marian (vedoucí práce) ; Klánský, Ivan (oponent)
Johannes Brahms (7. května 1833 - 3.dubna 1897), slavný německý skladatel a klavírista, se narodil v Hamburku. Byl jednou z vůdčích osobností romantismu. Většinu svého profesního života strávil ve Vídni, kde byl velmi populární. Někdy je přiřazován do skupiny s Johannem Sebastianem Bachem a Ludwigem van Beethovenem. Brahms komponoval pro sólový klavír, orchestrální hudbu, komorní hudbu, pro zpěv a sbor. Jako výborný klavírista byl zároveň jejich prvním interpretem. Mezi jeho přátele patřil slavný skladatel Robert Schumann a jeho žena, výborná klavíristka Clara Schumannová nebo houslista Joseph Joachim. Brahms byl perfekcionista. Zničil mnoho svých děl.
Jeho hudba je pevně zakořeněna ve formě a kompozičních technikách starých mistrů jako Bach, Mozart a Beethoven. Byl mistrem kontrapunktu. Ve své práci jsem se zaměřil na jeho pozdní klavírní díla Klavírní kusy op.116 a 118.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
W. A. Mozart: Piano concerto No. 20, d minor, KV 466
Fančovič, Peter ; Lapšanský, Marian (vedoucí práce) ; Bilinská, Kvitoslava (oponent) ; Langer, Miroslav (oponent)
V tejto práci som sa pokúsil analyzovať Mozartov klavírny koncert d- moll na základe mojich doterajších poznatkov.
V úvode sa zmieňujem o mojej motivácii k písaniu tejto práce.
V prvej kapitole ide o malé nahliadnutie do Mozartovho života a hlavne o vplyvy z jeho detstva, ktoré boli pre jeho osobnosť dôležité.
V druhej kapitole som načrtol prehľad Mozartových klavírnych koncertov. Pripojil som k nim niektoré poznámky ohľadne vzniku a zaujímavostí z hľadiska štruktúry, ale ide len o stručné poznámky a hlavne uvedenie do kapitoly tretej.
Tá sa zaoberá priamo koncertom d - moll. Na začiatku je krátka stať o okolnostiach jeho vzniku a prvom uvedení a v ďalších štyroch podkapitolách som sa snažil o analýzu jednotlivých častí a popis problematiky kadencií.
Štvrtá a piata kapitola sa zmieňujú dve zaujímavosti, ktoré sa týkajú koncertu - pedálovú pomôcku - nástroj, ktorý Mozart pravdepobone používal pri uvedení koncertu a basso continuo.
V závere píšem o význame vernosti hudobného textu ako aj o možných dopadoch pri jeho nedostatku, či opačnému extrému interpretácie - nedostatku hľadania vlastnej tvorivosti pri hre.
Na konci mojej práce uvádzam zoznam použitej literatúry.
|
|
| |
host ::
RSS.