|
|
Ošetřovatelská péče u polytraumatizované pacientky s komunikačními bariérami
Vojčíková, Žaneta ; Pražáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bauerová, Jana (oponent)
Trauma patří k nejčastější příčině úmrtí u populace ve věku do 40 let. Vlivem traumatu vznikají nezvratná zdravotní postižení, trvalé invalidizace a ekonomicky nevyčíslitelné ztráty. V České republice se řadí na páté místo nejčastější příčiny smrti. Trauma představuje pro lidský organismus extrémní stresovou situaci, která jej zatěžuje a projevuje se postižením tělesných a psychických funkcí. Člověk se neočekávaně ocitá mimo své sociální zázemí a životní jistoty s nejistou prognózou na návrat ke stylu života, který vedl před úrazem. Tato případová studie je v teoretické části zaměřena na trauma a jeho dělení, specificky se věnuje polytraumatu a jeho patofyziologii, uvádí pravděpodobnost přežití. Poukazuje na rutinně používaný trauma protokol ATLS. V práci je uvedena diagnostika a terapie v přednemocniční a nemocniční péči, nejčastější komplikace polytraumatu. Závěr teoretické části je věnován komunikaci, komunikačním bariérám a definici ošetřovatelského modelu podle V. Henderson. Praktická část je konkrétní kazuistika pacientky. Ošetřovatelský plán je vytvořený na základě konceptu V. Henderson a podrobně se věnuje hlavnímu problému - komunikačním bariérám. Výsledkem této práce je komunikační karta určená pro rusky hovořící pacienty. Východiska: U pacienta, který utrpěl závažné trauma se vyskytuje...
|
|
|
Nikita I. Tolstoj a moskevská etnolingvistická škola v evropském a českém kontextu (základní charakteristika a překlad textů
Bauerová, Jana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Mistrová, Veronika (oponent)
Obsahem této práce jsou komentované překlady pěti článků ruského etnolingvisty Nikity Iljiče Tolstého. Některé z nich pojednávají o teorii etnolingvistického přístupu k jazyku a ke kultuře Slovanů a jiné ukazují praktickou aplikaci takových metod na tradiční slovanskou kulturu. Představují tento přístup jako kontinuum vývoje lingvistických bádání, která mají své předchůdce, čerpají z bohaté tradice, ale zároveň svou minulost překračují a obohacují ji o nové pohledy, a tím i zcela mimořádným způsobem uchovávají a zároveň v novém světle ukazují odkaz našich předků. Součástí práce je kromě překladů i úvodní studie, která se věnuje obecné charakteristice etnolingvistiky, jejích cílů, předmětu, metod, různých směrů a dále pak jsou zde kapitoly, které představují vědeckou činnost N. I. Tolstého a členů moskevské etnolingvistické školy. Další součástí jsou vysvětlivky a komentáře k překladu, které objasňují pojmy z ruské kulturní tradice, jež nemusejí být v českém prostředí známy, či vysvětlují určité těžko přeložitelné pojmy.
|
|
|
Výtvarný objekt v sakrální architektuře
BAUEROVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou pojetí prostoru a jeho vyjádření skrze výtvarný objekt v konkrétním prostoru kostela sv. Bartoloměje v Ledcích. Teoretická část obsahuje obecné pojednání o románských kostelech v Posázaví a jejich neobvykle zhuštěném výskytu. Uvádím zde zároveň základní znaky románských staveb a význam empory, která se vztahuje i k ledeckému kostelu. Stěžejní částí je především přiblížení tohoto kostela, jeho architektury, dějin i historie celé zaniklé vesnice. Pozornost zaměřuji také k obecně historickému vývoji apsidy a v neposlední řadě se věnuji vztahu sakrální architektury k současnému umění. Teoretické poznatky ústí v praktické části ve vlastní řešení prostoru kostela. Mým cílem bylo vytvořit výtvarný objekt, který respektuje prostředí a do něhož vstupuje s citlivostí. Nový výtvarný objekt by měl podpořit atmosféru kostela a jeho působení na člověka. Promítám do něj část sebe a své uchopení prostoru vůbec, ale především je to objekt, který se pokouší oslovit člověka v jeho osobitosti a nabídnout mu volnost v interpretaci.
|
host ::
RSS.