|
|
Na motivy mýtu, na motivy snu
Černá, Tereza ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; BAŽANT, Jan (oponent)
Tato diplomová práce tematicky navazuje na mojí bakalářskou práci Možnosti
inscenování mytických příběhů přírodních národů z pohledu scénografa. Ve své
bakalářské práci jsem se věnovala především rešerším, které předcházely tvorbě mé
bakalářské inscenace Drink coffee, ride reindeer, a také mapování samotné práce na
inscenaci včetně reflexe. Nyní pole svého zájmu rozšiřuji. Zabývám se mýty,
pohádkami a sny, a to jak ve své, tak v cizí tvorbě. Snažím se poukázat na styčné
body mezi těmito třemi fenomény a nalézt jejich projevy v divadle i výtvarném umění.
Zároveň se věnuji líčení toho, jakým způsobem buduji své vlastní inscenace, co je pro
mě v tvorbě důležité a kde si podobných trendů všímám u jiných autorů v současném
umění.
|
|
|
Současné postavení scénografa v Devising theatre
Králíková, Františka ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; BAŽANT, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá tématem postavení scénografa v devising theatre. Nejdříve
uvádí čtenáře do tématu krátkou charakteristikou o metodě devising a následně ho
provází ukázkami jedné německé skupiny zabývající se dokumentárním divadlem a
jedné české skupiny, jež se svým laboratorním přístupem pohybuje na hranice mezi
divadlem, výzkumem a performancí. Dále čtenáře seznamuji se svými třemi projekty,
které vznikaly na bázi devising theatre a reflektuji jejich přípravy, průběh, výsledek a
postavení scénografa v nich.
|
|
|
Využití zvířecí masky v tanečním divadle
Kalivodová, Anežka ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; BAŽANT, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na rituální obřady a tance ve zvířecích maskách.
V teoretické části se věnuje vybraným kulturám a popisuje rozdílné přístupy při
výrobě masek i v následné manipulaci s nimi. V druhé části by se měl čtenář
dozvědět o mém přístupu a postupu práce při tvorbě představení, ve kterém zvířecí
maska vystupuje.
|
|
|
Antické sklo na základě analýzy materiálu Národního muzea v Praze
Svobodová, Helena ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Bažant, Jan (oponent)
Sbírka antického skla Národního muzea čítá přes 200 vesměs intaktních, dosud až na pár výjimek, nepublikovaných nádob, které zahrnují široký chronologický rámec od 5. století př. n. l. do konce antiky. Jádro sbírky tvoří foukané sklo do formy i z volné ruky. Rozbor sbírky nabízí pohled do historie antické sklářské výroby, nacházejí se v ní příklady všech výrobních postupů, od skla formovaného na hlinité jádro, přes sklo zhotovované leháním do formy k foukanému sklu do formy i z volné ruky. Ve sbírce je zastoupeno mnoho různých dekoračních technik a stylů praktikovaných v antice, rovněž se v ní nacházejí nádoby z mnoha různých míst římského impéria i mimo něj. Hlavní část práce tvoří foukané sklo římského císařství (kapitola čtyři) zhotovované z volné ruky i foukáním do formy, z toho prakticky polovinu tvoří unguentaria různých typů. Až na několik výjimek je většina zhotovena z přirozeně zbarveného skla různé intenzity nazelenalého nebo modrozeleného zabarvení. V této kapitole se nacházejí téměř všechny možné typy nádob zhotovovaných v tomto období. Nádoby byly seřazeny na základě typů - např. tvary otevřené, tvary uzavřené a v rámci těchto typů dále na základě dalších kritérií, které vytvářejí další podskupiny, jako například formy bez nožky, na nožce, s uchem, bez uch, se dvěma uchy apod. Tak...
|
|
|
Mincovnictví období římské tetrarchie 284 - 312 n. l.: Organizace, Nominály, Ikonografie
Lužický, David ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent) ; Militký, Jiří (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá obdobím, kterému dosud nebylo v české numismatice věnováno tolik místa, kolik by si pro svou důležitost zasloužilo. Jedná se o jedinečnou numismatickou práci plně věnovanou období tetrarchie v českém jazyce. Její těžiště spočívá v podrobném studiu produkce mincí a ikonografie, a to jak před reformou v roce 294, tak i po ní. Pro snažší pochopení monetárního vývoje a politiky tetrarchie je podán popis předcházejícího období konce třetího století n. l. Studium numismatického materiálu a literatury umožnilo zaujmout některá nová stanoviska k problematice týkající se rozpadu tetrarchie, měnových reforem z konce 3. století n. l. a vedle nich se vyjádřit k problematice používaných značek, které na mincích bývají vykládány jako hodnotové označení. Součástí práce je také detailní studie 1752 zlatých mincí druhé poloviny 3. století, která byla vyhotovena pro potřebu vyjasnění nejasné klasifikace zlatých mincí a jejich standardů. Předložen je katalog římských císařských mincí z let 284-337, které jsou uloženy ve sbírce antických mincí UK, která se nachází na Ústavu pro řecká a latinská studia. Jedná se o doposud nepublikovaný soubor mincí. Klíčová slova: Tetrarchie, Diocletianus, Constantinus, nummus, peněžní reformy, mincovnictví, hodnotové značky, XXI, Heraclea, zlaté...
|
|
|
Významové roviny antického mýtu. Antická mytologická tématika v českém umění třicátých let 20. století
Kocichová, Ivana ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Antická mytologická tématika po staletích, kdy byla jedním z hlavních inspiračních zdrojů evropského výtvarného umění, nepřestala inspirovat ani umělce 20. století. Zvýšený zájem o antický mýtus je možno pozorovat od dvacátých let minulého století, kdy se antická tématika stává zdrojem inspirace i umělcům tvořícím pod vlivem avantgardních uměleckých směrů. Umění dvacátého století přistupuje k antickému mýtu ze zcela nových pozic dosažené umělecké svobody. Uvolnění ikonografických konvencí a akademických pravidel, důraz na psychologii a individualitu jedince přináší specifické podoby recepce a reinterpretace antického mýtu. Antická mytologie v řadě případů doznává alegorických významů v návaznosti na soudobé politické a společenské události, často otevřeně kritického vyznění, ale je i nástrojem čistě osobního vyrovnání se s realitou. Třicátá a raná čtyřicátá léta s jejich atmosférou ovlivněnou válečnými konflikty potom znamenají dobu jisté kulminace antické mytologické tématiky, kterou je možno pozorovat jak v umění evropském, tak i české provenience. Antika se zde stává symbolem návratu ke kořenům evropské kultury a civilizace, symbolem společného humanistického dědictví evropských národů. Shromážděný soubor téměř 180 děl moderního českého výtvarného umění, inspirovaných antickou mytologií, svým...
|
|
|
Antické tradice v architektuře zámku Kačina
Matys, Marián ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent)
Předmětem práce je zkoumání historie zámku Kačina z hlediska jejího vztahu k antickému umění a stavitelství. Úvodní kapitoly byly věnovány době, ve které zámek vznikl, byl připomenut i význam osvícenství, i ve vztahu k hraběti Janu Rudolfovi Chotkovi. Otevřenou otázkou bylo, zda existovaly přímé vztahy k antice nebo zda tyto vztahy byly zprostředkovány jinými předlohami. Během práce se ukázalo, že založení Kačiny vycházelo ze starších předloh, které v průběhu staletí prošly dalším vývojem. Podstatný význam v rámci vývoje evropské architektury měl traktát Marca Vitruvia Polliona, na který se odvolávali zvláště renesanční architekti. Pro architekturu Kačiny byly nejvýznamnější podněty Andrey Palladia, který starší vzory přetvářel do vlastního názoru. Jedna z následujících kapitol se soustředila k osobnosti stavebníka, hraběte Jana Rudolfa Chotka, dále na architekty a stavitele zámku. Následující kapitoly se věnují popisu zámku, zámeckému exteriéru, členění vnitřní dispozice a detailům výzdoby. Zmíněn je také dnes jen málo zachovaný park. V poslední kapitole jsou připomenuty paralely, které lze srovnávat s architekturou celku i jejími detaily.
|
|
|
Tizian, antická mytologie a Ovidius
Vorlová, Magdalena ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je zkoumání antické tematiky v dílech Tiziana. Autorka se soustředí na uzavřený soubor děl s antickou tematikou (témata antické mytologie), vytvořený pro španělského krále Filipa II. a zabývá se otázkou možných literárních, eventuálně materiálních předloh, které mohl mít umělec k dispozici nebo kterými se inspiroval. Díla spojuje tematika Ovidiových Metamorfóz, otázkou však zůstává, zda vycházel Tizian z klasické antické nebo některé renesanční překladové, upravené či komentované verze nebo zda se dokonce inspiroval i jinými klasickými autory.
|
|
|
Classical Traditions in the Work of John William Waterhouse
Rašovcová, Katarína ; Bažant, Jan (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Diplomová práca sa venuje spracovaniu vybraných tém a tematických okruhov v diele Johna Williama Waterhousea a jej cieľom je definovať vplyv antickej tradície na jeho tvorbu, ktorý zatiaľ nebol samostatne preskúmaný. V druhej a tretej kapitole sa rozoberá história bádania, špecifické problémy spojené s bádaním, cieľ diplomovej práce a životopis umelca. Jadro práce je v štvrtej kapitole a tvoria ho vybrané témy a tematické okruhy z diela J. W. Waterhousea: scény z každodenného života, dolce far niente, historická maľba, vodné mýty a antické ľúbostné mýty. Ich výber sa opiera o módne preferencie zobrazovania antických námetov v 19. a na počiatku 20. storočia. V jednotlivých podkapitolách štvrtej kapitoly sú maliarove obrazy porovnávané s tvorbou jeho súčasníkov a nasledovníkov vo viktoriánskom Anglicku a čiastočne aj v kontinentálnej Európe. Komparácia poukazuje na rozdiely v spracovaní námetu, v použitých postupoch, v náväznosti na trendy vo výtvarnom umení a v ďalších prvkoch. Koniec každej podkapitoly obsahuje zhrnutie dosiahnutých výsledkov komparácie so zdôraznením J. W. Waterhouseovho príspevku k danej téme. Záverečné kapitoly práce sumarizujú celkový obraz o tvorbe J. W. Waterhousea a zameriavajú sa na vyzdvihnutie postupov a špecifických výrazových prostriedkov, ktoré maliar opakovane...
|
|
|
Antické chrámové průčelí v novoklasicistní architektuře českých zemí
Zyková, Michaela ; Bažant, Jan (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Chrámové průčelí v různých podobách, i v těch, kdy antickou předlohu pouze připomíná, se vyskytuje na novoklasicistní architektuře habsburské monarchie docela často. Již od renesance dochází v architektuře k využívání sloupových řádů, avšak v klasicistní architektuře jsou hojně doplňovány segmentované nebo trojúhelné štíty. A právě s trojúhelným štítem už dohromady tvoří v podstatě chrámové průčelí, jehož výskyt se v českých zemích v době klasicismu zvyšuje. Je ovšem nutno připustit, že dále pokračuje využívání sloupových řádů jako takových bez štítů - pouze sloupy a kladí. Příklady s chrámovým průčelím však nejsou v drtivé převaze vůči počtu staveb s pouhými sloupy vysokých řádů.Využití tohoto prvku je dáno jednak zvýšeným zájmem o antiku a návratem k ní, jednak šířením nového stylu z Anglie - neopalladianismu, který však taktéž zprostředkovává antické tradice v architektuře. Když se podíváme na novoklasicistní období v českých zemích, je zřejmé, že jsou rozděleny na dva samostatné vývojové celky - na Čechy a Moravu. Každý tento celek je pod vlivem trochu jiného prostředí. Čechy spíše pod vlivem sousedních německých států a Morava se zase více hlásí k Vídni a podunajské monarchii. S tím z velké části souvisí i tvorba v těchto celcích. Do Čech tedy přichází přes německé státy, které se inspirují především...
|
host ::
RSS.