|
|
Legalita vojenského zásahu během občanské války v Libyi
Hambálek, Jiří ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Shrnutí Cílem této práce bylo odpovědět na otázku, byl-li zásah NATO, provedený v rámci operace Unified Protector v průběhu občanské války v Libyi v roce 2011, v souladu s mezinárodním právem či nikoli. Za tímto účelem je práce rozdělena do tří částí. První část práce, tvořená kapitolami 1 - 5, je zaměřena na rozbor případů legálního použití síly v mezinárodních vztazích, tzn., případů sebeobrany a akcí Rady bezpečnosti podle kapitoly VII Charty OSN, značně kontroverzní koncept humanitární intervence a koncept R2P a roli oblastních dohod a organizací kolektivní bezpečnosti při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Druhá část, tvořená kapitolou 6, obsahuje případovou studii, jejímž předmětem je občanská válka v Libyi v roce 2011. Tato kapitola se zabývá průběhem celého vnitrostátního konfliktu mezi libyjskou vládou, reprezentující autoritativní režim plukovníka Muammara Kaddáfího a povstalci, podporovanými vojenskými silami NATO a některými evropskými státy. Účelem této kapitoly je poskytnout ucelený a podrobný přehled jednotlivých vojenských operací obou stran konfliktu, rozbor rezolucí Rady bezpečnosti, věnovaných řešení tohoto konfliktu a dále též rozbor vojenského zásahu NATO v rámci operace Unified Protector. Třetí část této práce, reprezentovaná kapitolou 7, je věnována hodnocení legality...
|
|
| |
|
|
Právní postavení válečných zajatců
Zástěrová, Anna ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
1 Abstrakt Právní postavení válečných zajatců Diplomová práce "Právní postavení válečných zajatců" upravuje problematiku válečného zajetí v kontextu mezinárodního humanitárního práva (dále též jako "MHP"), resp. práva ženevského. V tematice válečného zajetí se střetává jak právní úprava MHP, tak řada dalších mezinárodně právních odvětví (obecné mezinárodní právo, mezinárodní trestní právo či mezinárodní právo lidských práv). Diplomová práce sleduje dva cíle: deskriptivní a analytický. Deskriptivním cílem je podat ucelený přehled o vývoji právní úpravy válečného zajetí a seznámit čtenáře s režimem válečného zajetí a zacházení s válečnými zajatci dle platných pramenů mezinárodního humanitárního práva. Analytickým cílem práce je nalezení odpovědi na výzkumnou otázku, kdo je kombatantem, resp. kdo má po upadnutí do moci nepřítele nárok na status válečného zajatce? Diplomová práce se skládá z úvodu, tří částí (dále členěných na kapitoly a podkapitoly) a závěru. Úvod představuje téma diplomové práce, sledované cíle včetně výzkumné otázky a nastiňuje samotnou strukturu textu. V první části diplomové práce je představena právní úprava válečného zajetí v kontextu mezinárodního humanitárního práva. V kapitole první je MHP definováno, dále je rozděleno na odvětví ženevského a haagského práva a zmíněn je vztah MHP k...
|
|
|
Imunity státních představitelů vůči cizí trestní jurisdikci
Kosík, Jiří ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá imunitami státních představitelů, kterým ji přiznává mezinárodní právo, a to vůči cizí trestní jurisdikci. Cílem této práce je určit, zda vůbec, popřípadě v jakých případech, může vykonávat jeden suverénní stát svou trestní jurisdikci nad oficiálními představiteli jiného suverénního státu a současně zda, popřípadě v jakých případech, budou takoví představitelé chráněni vůči cizí trestní jurisdikci institutem mezinárodněprávní imunity. Hlavní osou práce je analýza současného aplikačního rozsahu imunit představitelů státu, které se podle svého původu, účelu a funkce dělí na imunity ratione personae a imunity ratione materiae, s ohledem na jejich aplikaci v rámci výkonu vnitrostátní trestní jurisdikce cizího státu. První kapitola práce se zabývá trestní jurisdikcí státu, převážně pak jurisdikcí extrateritoriální, která v některých případech umožňuje stíhat a postihnout cizího státního představitele jako pachatele TČ. Druhá kapitola zkoumá koncept individuální trestní odpovědnosti, její vznik, způsob jejího vyvození a případný trestní postih pachatele. Ve třetí kapitole práce představí institut imunity státních představitelů a jeho rozdělení v rámci dvou jejích odlišných typů, imunity osobní a imunity funkční. Dále práce představí specifika těchto imunit a...
|
|
|
Zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů
Mach, Rostislav ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů Cílem této diplomové práce je analýza stále častěji využívaných bezpilotních letounů v ozbrojených konfliktech v rámci mezinárodního humanitárního práva. Ačkoliv nápad využití letadel ovládaných na dálku není žádnou novinkou, došlo k jejich rozmachu až během posledních dvou desetiletí. Technologický pokrok, proměna charakteru ozbrojených konfliktů a idea války proti terorismu jsou ty hlavní příčiny, proč se bezpilotní letouny staly nepostradatelným válečným prostředkem ve výbavě všech světových armád. Ovšem stejně jako s každou technologickou novinkou i drony oprávněně vyvolávají otázky o jejich legalitě. Proto si tato práce klade za cíl posouzení, zda bezpilotní letouny představují zakázaný bojový prostředek nebo jestli způsob jakým jsou užívány, je v rozporu s normami mezinárodního humanitárního práva. Hlavní text diplomové práce je členěn do pěti hlavních kapitol. První kapitola představuje historický exkurz do vývoje a charakteristiky mezinárodního humanitárního práva. Je zde nastíněno jeho dělení na dvě základní větve, na právo ženevské a haagské a rovněž je zde vymezena jeho pozice v rámci mezinárodního práva veřejného a vzájemná interakce s mezinárodním právem lidských práv. Druhá část sestává z vymezení základních pojmů, s kterými...
|
|
|
Budoucnost odpovědnosti za ochranu po zkušenostech v Libyi a Sýrii
Komm, Tomáš ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá konceptem Odpovědnosti za ochranu (R2P) a zaměřuje se na otázku, jaké jsou vyhlídky konceptu po konfliktech Libyi a Sýrii. Koncept R2P vznikl v roce 2001 jako reakce na genocidu ve Rwandě a Srebrenici a snaží se přinést odpověď na otázku, jak reagovat na situaci, kdy na území suverénního státu dochází k páchání zločinů dle mezinárodního práva a stát není těmto zločinům schopen zabránit. Práce zkoumá první použití konceptu během zásahu vojsk NATO v Libyi a důvody, proč k jeho použití nedošlo v podobné situaci v Sýrii. Zabývá se rovněž debatou, která se o konceptu vedla na mezinárodní půdě po zkušenostech z těchto konfliktů a představuje návrhy, které se v této debatě objevily a které se snažily koncept dále posunout a upravit. Zabývá se tak brazilským návrhem Responsibility while protecting, otázkou přijetí kritérií zásahu dle R2P, tématem monitoringu a odpovědnosti zasahujícího, tzv. Responsibility not to veto a problematikou omezení užívání práva veta ze strany stálých členů RB OSN, otázkou zapojení Valného shromáždění OSN do rozhodování o R2P, problematikou prevence a tématem využití jednostranných opatření bez použití síly v rámci konceptu R2P. Právě jednostranná opatření bez použití síly přitom považuje autor za naději pro koncept, který podle jeho názoru před sebou jinak...
|
|
|
Analýza právní ochrany obyvatelstva zanikajících ostrovních států
Dvořáková, Danijela ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Analýza právní ochrany obyvatelstva zanikajících ostrovních států Zvyšování hladiny světových oceánů, ke kterému dochází v důsledku tzv. globálního oteplování, v současné době představuje hrozbu zejména pro nízko položené ostrovní státy. Hovoříme o tzv. zanikajících ostrovních státech. Předložená diplomová práce se zabývá pouze dílčí problematikou, a sice právní ochranou jejich obyvatel. Hlavním cílem práce je poskytnout základní přehled ochranných instrumentů a hodnotit jejich případnou aplikaci. Text je členěn do tří částí. První kapitola se věnuje pojmu "zanikající ostrovní stát", původu zániku a některým jeho důsledkům. Zvláštní význam je připisován podkapitole, věnující se zániku státu obecně. Teorie sice uznává zaplavení území jako jeden ze způsobů zániku státu, praxe ovšem takový případ nezná. Právě absence obdobných případů je důvodem, proč mezinárodní právo nenabízí jasnou odpověď na právní subjektivitu zatopeného státu. Odpověď na to, zda stát, který se nachází pod hladinou moře, zaniká jako subjekt mezinárodního práva nebo nikoliv, je přitom klíčová, chceme-li definovat status jeho obyvatel, a vymezit nástroje, které jejich ochranu zajišťují. Druhá kapitola pojednává o prostředcích ochrany, kterými disponuje stát samotný. Kapitola vychází z předpokladu, že stát je ten, který je povinen...
|
|
|
Přístup afrických zemí k Mezinárodnímu trestnímu soudu
Egnerová, Klára ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Přístup afrických zemí k Mezinárodnímu trestnímu soudu Cílem mé diplomové práce je poskytnout čtenáři ucelený výklad a popis postupného vývoje přístupu afrických států k Mezinárodnímu trestnímu soudu (dále jen "Soud"). Pro lepší pochopení tohoto složitého vztahu jsem se v první kapitole mé práce zaměřila na vymezení základní charakteristiky Soudu - tj. na proces jeho založení a historické pozadí jeho vzniku, dále na jeho účel, financování, včetně složení a správy Soudu, jakož i na podrobný popis řízení před Soudem a jeho rozhodování. Druhá kapitola se zabývá stručným úvodem do problematiky jiných mezinárodních trestních tribunálů s jurisdikcí v Africe a zmiňuje se taktéž o Africké unii, která je uznávanou mezinárodní organizací sdružující naprostou většinu států afrického kontinentu. Třetí kapitola se zabývá povahou a vývojem přístupu afrických států k Soudu. Zpočátku byla idea založení Soudu africkými státy velice podporována, následovalo však postupné zhoršování jejich postoje a výrazné narušení spolupráce se Soudem, především z důvodu častých tvrzení, že Soud se zaměřuje výhradně na stíhání občanů afrického kontinentu. Pojednávám zde také o snahách obnovit důvěru mezi Soudem a africkými státy (často reprezentovanými Africkou unií), jež však zatím nevedly k zásadnějším výsledkům. Čtvrtá kapitola...
|
|
|
The Still evolving Principle of Universal Jurisdiction
Baumruk, Petra ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Válek, Petr (oponent)
(Czech) Předkládaná práce se zaměřuje na princip univerzální jurisdikce jako nástroj proti beztrestnosti v mezinárodním trestním právu. Povaha, rozsah a aplikace jsou popsány na základě aktuálního vývoje zásady. V součastné době se utváření principu univerzality, hlavně jeho praktické uplatňování, musí řídit všeobecným konsenzem, nikoliv obhajobou států s krátkodobými a úzkými cíli. Účelem práce je popsat a prozkoumat, do jaké míry se univerzální jurisdikce skutečně vyvinula a do jaké míry lze předpokladat, že se v blízké budoucnosti bude nadále vyvíjet vzhledem k omezujícím normám, zejména principu státní suverenity. V 21. století se dá říci, a tato práce konstatuje, že pojem státní suverenity, v souvislosti s univerzální jurisdikcí, změnil svůj význam. Hlavním cílem předkládané práce je analyzovat princip univerzalní jurisdikce v souvislosti a souladu s jinými koncepty mezinárodního práva. Zvláštní pozornost se věnuje vztahu mezi univerzální jurisdikcí a zásadou aut dedere aut judicare. Tyto dva principy jsou vzájemně propojené a přestože se v mnohém liší, musí být posuzovány jako paralely určené k zastavení nejhanebnejších trestných činů mezinárodního zájmu. Na závěr se dizertační práce zabývá analýzou subsidiarity v souvislosti s univerzální jurisdikcí. Proto se doporučuje možnost použití...
|
|
|
Popírání holocaustu a jiných zločinů z pohledu mezinárodní ochrany lidských práv (svoboda projevu)
Prokešová, Lucie ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Popírání holocaustu a jiných zločinů z pohledu mezinárodní ochrany lidských práv (svoboda projevu) Tato práce pojednává o konfliktu mezi svobodou projevu a jinými právy a hodnotami zaručenými Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, které jsou dotčeny popíráním holocaustu a jiných zločinů. Svoboda projevu je relativním základním právem, které může být omezeno v zájmu ochrany jiných chráněných práv a hodnot. V případech popírání holocaustu a jiných zločinů jsou těmito chráněnými hodnotami především ochrana důstojnosti obětí, ochrana pořádku a předcházení zločinnosti. Cílem této práce je přinést komplexní pohled na problematiku popírání holocaustu a jiných zločinů ve světle svobody projevu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. V první části se práce zaměřuje na vymezení vztahu popírání holocaustu a svobody projevu v mezinárodním právu, na charakteristiku svobody projevu a jejích limitů a na roli a postup Evropského soudu pro lidská práva v případě střetu svobody projevu a jiných chráněných práv a hodnot. Druhá část práce je pak věnována judikatuře Evropského soudu pro lidská práva týkající se popírání holocaustu a jiných zločinů. Mezi dílčí cíle této práce patří zejména vymezení postupu Soudu při posuzování zásahu do svobody projevu v případech popírání holocaustu, srovnání...
|
host ::
RSS.