|
|
Vyhodnocení růstu výsadeb buku lesního (Fagus sylvatica L.) v závislosti na použitém sadebním materiálu a stanovištně ekologických podmínkách.
Florián, Tomáš ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
Abstrakt Na lesní správě Strašice, která se nachází na Divizi Hořovice, Vojenské lesy a statky, bylo založeno v roce 2012 osm zkusných ploch na 4 zalesněných holinách. Holiny byly zalesněny bukem lesním (Fagus sylvatica L.). Při zalesňování byl na těchto zkusných plochách použit krytokořenný a prostokořenný sadební materiál, vysazený na plochy s různou intenzitou oslunění (trvalé oslunění, trvalé zastínění, přímé ozáření se střídá se zastíněním). Cílem tedy této diplomové práce je zhodnocení růstu sazenic v závislosti na použitém sadebním materiálu a intenzitě slunečního záření. Následně budou navržena doporučení, kterými by bylo vhodné se zabývat v praxi. Sazenice byly trvale označeny jedinečným písmenem a číslem. Od roku 2012 až do roku 2014 byly na konci vegetačního období měřeny růstové veličiny -- průměr kořenového krčku, výška sazenice, výškový přírůst, kvalitativní znaky a mortalita. Nejlépe odrůstající sazenice se nacházejí na ploše, kde byl při zalesnění použit krytokořenný sadební materiál a ozáření plochy se během dne střídá se zastíněním. Není trvale osluněna či zastíněna. Naopak u prostokořenných sazenic je vyšší výška na trvale osluněné ploše než na trvale zastíněné. Tento výsledek je totožný s výsledky jiných, stejně zaměřených prací. Výsledkem a závěrem této diplomové práce je doporučení vysazovat buk na plochy, kde přímé ozáření se mění během dne se zastíněním (světlo -- stín). Avšak ne vždy je možné a realizovatelné, z pohledu vnitřní struktury porostu, vysadit buk na zmíněné místo. Je tedy možné, prostokořenný sadební materiál vysadit na plochy s extrémními světelnými podmínkami (plochy trvale osluněné nebo zastíněné). Avšak co se týká krytokořenného sadebního materiálu, je vhodné dodržet fakt, že podstatně lépe roste na plochách s příznivými podmínkami (plochy se střídajícím se ozářením a zastíněním). Dále je nutné, dodržovat ekologické nároky buku. Vždy určit nejvhodnější místa na holé ploše (holoseči) pro výsadbu buku. Používat jen kvalitní sadební materiál odpovídající normě ČSN 482115. Odborný dohled lesníkem při ožinování na kvalitu práce a nad funkčností oplocení, a tím zmírnit škody zvěří. Tedy snažit se o co nejvyšší možné zastoupení vysázené dřeviny (dodržet zákonné podmínky pro zajištěnost) z důvodu výběru nejlepších jedinců při výchově a vytvoření tím v budoucnu kvalitních a zdravých porostů.
|
|
|
Analýza způsobu výchovy smrkových porostů v katastrálním území obce Oravské Veselé
Tomašák, David ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
Práca sa zaoberá zistením spôsobov výchovy v lesoch súkromných vlastníkov na katastrálnom území obce Oravské Veselé. V práci boli zistené jednotlivé porastové charakteristiky záujmovej lokality. Tieto údaje boli namerané na ôsmich štvorcových skusných plochách o rozmeroch 30 x 30 m, ktoré boli umiestnené v troch porastoch aby došlo k zisteniu, čo najväčšieho počtu údajov pre potreby tejto problematiky.
Zistené priemerné údaje prepočítané na 1 ha sú nasledovne: zásoba 441 m3 a počet kusov 1553 ks. Z týchto nameraných údajov vyplýva, že podľa modelov hospodárenia používaných v Českej republike hektárové počty prevyšujú modely o viac ako 20 % a jedná sa o porasty so zanedbanou výchovou.
Z toho dôvodu je nevyhnutné pristupovať k ich výchove so špeciálnou starostlivosťou, aby nedošlo k ich predčasnému rozvratu. Nakoľko sú tieto porasty podobné bol k vykonaniu výchovných opatrení navrhnutý model s jednotlivými zásahmi, ktoré je potrebné pri ďalšom hospodárení v týchto porastoch zohľadňovať.
|
|
|
Porovnání způsobů výchovy smrkových a bukových porostů na území LS Oravská Polhora a Nadlesnictwa Jelesnia.
Chudják, Adam ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
Práca je zameraná na analýzu a porovnanie výchovných zásahov v smrekových porastoch a v porastoch s prevahou buka, ktoré sa prakticky realizovali na území LS Oravská Polhora a Nadleśnictwa Jeleśnia. Dôraz bol kladený na zistenie druhu a charakteru vykonaných prebierok. Boli vytipované porasty s podobnými prírodnými a porastovými charakteristikami, kde bol plánovaný výchovný zásah. V týchto porastoch bolo založených celkom 8 skusných plôch o veľkosti 0,16 ha. Na skusných plochách boli pred a po vykonaní zásahu meraním a následným výpočtom zistené základné porastové charakteristiky.
Pri porovnávaní výsledkov bol zistený veľký rozdiel v sile zásahu. Výchovný zásah bol výrazne silnejší na území Poľskej republiky. Na plochách na území Slovenska sila zásahu dosahovala len jednu polovicu sily zásahu z predpisu PSL. Tak tiež bol zistený vysoký rozdiel skutočných zmeraných zásob porastov, so zásobami uvedenými v PSL (LHP).
Na plochách s prevahou buka bola vykonaná úrovňová výchovná ťažba s negatívnym výberom. A naopak na smrekových plochách bol zásah negatívny podúrovňový s minimálnym zásahom do úrovne, čo dokazujú prebierkové indexy.
Vykonané spôsoby výchovy na plochách pre dreviny buk a smrek sa často využívali najmä v minulosti. V súčasnosti je snaha a cieľ dopestovať porasty čo najvyššej stability a kvality. Na základe týchto požiadaviek boli vyvinuté novšie a modernejšie spôsoby výchovy, ktoré nám efektívne pomáhajú dosiahnuť tieto ciele.
Na základe týchto zistení bola v porastoch s prevahou buka navrhnutá výchova pomocou racionalizačnej úrovňovej prebierky podľa Korpeľa (1988), prípadne úrovňovej voľnej prebierky podľa Štefančíka (1984). V porastoch s prevahou smreka bola navrhnutá výchova podľa úrovňovej prebierky podľa Konšela so stupňom D (1931).
|
host ::
RSS.