|
|
Hlavní trendy vnitřní migrace v ČR
Zahrádková, Eva ; Dotlačilová, Petra (vedoucí práce) ; Antovová, Michaela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je objasnit trendy vnitřní migrace České republiky, projevující se v rozmezí let 2000 až 2011. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy a charakteristiky, spolu s ukazateli, které se používají pro analýzu migrace. Analytická část zkoumá vývoj migrace mezi 14 kraji a 76 okresy ve vztahu k vybraným ukazatelům, kterými jsou objem vnitřní migrace, obrat a saldo vnitřní migrace, spolu s indexem efektivnosti migrace. Zároveň je prováděna analýza podle kategorií, mezi které patří: pohlaví, věk, rodinný stav, vzdělání, důvod stěhování a měsíc stěhování. V závěru jsou shrnuty nejpodstatnější výsledky, jež byly v průběhu studie zjištěny.
|
|
|
Sebevražednost v České republice a ve vybraných evropských zemích
Strnadová, Anna ; Dotlačilová, Petra (vedoucí práce) ; Antovová, Michaela (oponent)
Tato práce se zabývá sebevražedností v České republice a ve třech dalších vybraných evropských zemích. Vybranými zeměmi jsou Finsko, Norsko a Polsko. Hlavním cílem je analýza sebevražednosti v uvedených zemích a jejich vzájemné porovnání. Také jsou zde zpracovány základní pojmy, které se týkají této problematiky, motivy sebevražd a jejich nejčastější způsoby. Dále je zde použita regresní analýza pro popsání závislosti mezi mírou nezaměstnanosti a sebevražedností v jednotlivých zemích.
|
|
|
Hlavní trendy vnitřní migrace v ČR
Sedliská, Kristýna ; Dotlačilová, Petra (vedoucí práce) ; Antovová, Michaela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat hlavní trendy vnitřní migrace v České republice v letech 2003--2013. Tyto trendy jsou zkoumány mezi kraji České republiky a z hlediska Středočeského kraje v rámci jeho okresů. Práce je rozdělena na část teoretickou a část analytickou. Kdy v první části jsou vysvětleny nejdůležitější a základní pojmy týkající se migrace. V další části jsou tyto ukazatelé charakterizovány a vysvětleny. Dále jsou zde rozebrány a analyzovány důvody, díky kterým dochází k migraci. Zvláštní pozornost je věnována ekonomických důvodům, které v současné době ovlivňují migraci. V neposlední řadě je zde analyzována migrace dle 5 kategorií (rodinného stavu, nejvyššího dosaženého vzdělání, měsíce přestěhování, důvodu přestěhování, velikostní skupiny obce).
|
|
|
Analýza nezaměstnanosti mladých v České republice
Šleisová, Jaroslava ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Antovová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu nezaměstnanosti mladých lidí ve věku do 29 let v České republice v rozmezí let 2003--2013. Právě ti patří v posledních letech mezi ohrožené skupiny na trhu práce. Z věkové skupiny mladých byli dále vybráni nezaměstnaní absolventi vysokých škol, kteří byli zkoumáni podle rozdílnosti dosaženého vzdělání na vysoké škole a podle doby od ukončení studia, po kterou jsou evidováni na Úřadu práce České republiky. Vývoj nezaměstnanosti nejvíce ovlivnila ekonomická krize, kdy došlo k výraznému zvýšení nezaměstnanosti ve všech věkových skupinách a kdy mladí lidé ve věku 20--29 let patří mezi nejohroženější věkové skupiny na trhu práce, což může být způsobeno neochotou firem zaměstnávat pracovníky bez zkušeností. Vývoj nezaměstnanosti absolventů se po ekonomické krizi zhoršil. Nejvíce nezaměstnaných absolventů bylo v období do půl roku po absolvování.
|
|
|
Harmonizace rodinného a pracovního života v ČR ve srovnání se Švédskem a Řeckem
Sládková, Zuzana ; Fučíková, Simona (vedoucí práce) ; Antovová, Michaela (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat podmínky pro harmonizaci rodinného a pracovního života v České republice ve srovnání se Švédskem a Řeckem. Tyto státy byly zvoleny z důvodu odlišného přístupu k rozdělení rolí v domácnosti i na trhu práce. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to část teoretickou, která se zabývá definicí pojmů, trhem práce a rodinou v kontextu Evropské unie, ale zejména České republiky. Analytická část se zaměřuje na konkrétní ukazatele a jejich vývoj v čase dle databáze Eurostatu od vstupu České republiky do Evropské unie až po současnost ve všech sledovaných státech. Tato část práce se soustředí zejména na ukazatele plodnosti, ekonomické aktivity, zaměstnanosti i nezaměstnanosti a využívání institucionální péče o dítě. Podrobněji se práce zabývá zkrácenými úvazky, které jsou z hlediska tématu velmi důležité.
|
|
|
Porovnání úrovně sebevražednosti v ČR, Švédsku a Španělsku
Antovová, Michaela ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Miskolczi, Martina (oponent)
Tato práce se zabývá sebevražedností ve vybraných zemích. Hlavním cílem je porovnat úroveň sebevražednosti v České republice, Švédsku, Španělsku a zaznamenat shodné a rozdílné rysy. V další části se porovnává závislost sebevražd na ekonomických ukazatelích (HDP na osobu a míra nezaměstnanosti). Nejvyšší hodnoty hrubé míry sebevražednosti vyšly v České republice, dále se umístilo Švédsko a nakonec Španělsko. U mužů je několikanásobně vyšší sebevražednost než u žen. S rostoucím věkem se zvyšuje specifická míra sebevražednosti. Nejčastěji použitá metoda je oběšení a uškrcení. Nejvíce sebevražd je spácháno na jaře. Ve všech zemích vyšla silná nepřímá závislost specifické míry sebevražednosti a HDP na obyvatele. U míry nezaměstnanosti vyšel slabší vztah pouze u Švédska.
|
|
|
Sčítání lidu,domů a bytů v České republice
Antovová, Michaela ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Kozelský, Tomáš (oponent)
Práce se celkově zabývá vývojem cenzů v teritoriu Českých zemí od středověku až po současnost. Usiluje o definici pojmu sčítání. Stručně popisuje jednotlivé soupisy do poloviny 18. století. Z této doby jsou nejvýraznějšími cenzy Soupis obyvatelstva podle víry z roku 1651, který patřil k prvním zjišťovaním týkající se celé země a berní rolla, jejíž název napovídá, že byla uskutečněna hlavně za účelem výběru daní. Dále se zde nacházejí cenzy za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II. Důležitým mezníkem je rok 1869, kdy se konalo sčítání, které je považováno za moderní. Zjišťování o obyvatelstvu v letech 1880-1910 se řídilo stejnými principy. Docházelo pouze k malým změnám. Během první světové války se cenzus neuskutečnil. Další se konal až v roce 1921 a to již v samostatné republice. Způsob a samotná realizace se přizpůsobila nové situaci. Zjištěná data byla velice důležitá pro budoucí vývoj Československé republiky. Pravidelnost sčítání přerušila druhá světová válka. Od roku 1950 se znovu obnovila. Během let nedošlo k velkým změnám. Zjišťované údaje vycházely z dobových potřeb. Technika se zdokonalovala a zjednodušovala sčítací proces. V České republice proběhl cenzus zatím dvakrát v letech 2001 a 2011. Poslední sčítání je celoevropského rázu, kdy členské země EU musely splnit určité požadavky obsahu sčítacích archů a jsou zavázány odevzdat výsledky do určitého termínu. V poslední části práce jsou časové řady vybraných ukazatelů, které reprezentují výsledky sčítání a jejich jednoduchá analýza. Přehled o historickém vývoji sčítání obyvatelstva má význam pro pochopení cenzu jako nástroje procházejícího neustálým vývojem, a tedy i pro jeho další zdokonalování.
|
host ::
RSS.