|
|
Emise N.sub.2./sub.O a N.sub.2./sub., denitrifikační aktivita a velikost denitrifikačního společenstva v pastevní půdě - jakou roli zde hraje pH?
Čuhel, Jiří ; Šimek, Miloslav ; Laughlin, R.J. ; Chéneby, D. ; Bru, D. ; Philippot, L.
Denitrifikace a následné emise N jsou významně ovlivněny půdní reakcí (pH). Nicméně není jasné, zda pH řídí denitrifikaci pouze skrze kinetiku denitrifikačních enzymů nebo i skrze strukturu denitrifikačního společenstva. Cílem této práce bylo získat lepší vhled do průběhu emisí N.sub.2./sub.O a N.sub.2./sub. stanovených in situ z půd s rozdílnou hodnotou půdní reakce (pH), srovnat získané výsledky s laboratorním stanovením denitrifikační aktivity, a zjistit, zda je ve studovaných půdách možné nalézt nějaké spojení mezi produkcí N.sub.2./sub.O a N.sub.2./sub. a abundancí denitrifikačního společenstva. Pokusná plocha se nacházela v pastevním areálu farmy Borová u Českého Krumlova a byla rozdělena do 12 čtverců (každý 3×3 m) upravených přídavky roztoku KOH (varianta se zásaditým pH půdy), roztoku H.sub.2./sub.SO.sub.4./sub. (kyselé pH) nebo ponechaných bez přídavku (přirozené pH). Emise N.sub.2./sub.O a N.sub.2./sub. in situ byly stanoveny v průběhu 74 h pomocí přenosných komor.
|
|
|
Projevy nadbytku dusíku v půdě
Hynšt, Jaroslav ; Šimek, Miloslav
Nedostatek a nadbytek dusíku mohou mít různý význam v odlišných ekosystémech. Proto je třeba hledat obecné projevy nedostatku a nadbytku dusíku v půdě. Ve 3 rozdílných půdách byla testována hypotéza, že rostoucí nasycení půdy dusíkem zvyšuje podíl minerálního dusíku na úkor rozpustného organického dusíku a dusíku v mikrobní biomase. Vzorky půdy byly odebrány v porostu bezu černého, na orné půdě a v extenzivním sadu. Půdy byly inkubovány 14 dní a byl sledován obsah NH.sub.4./sub..sup.+./sup., NO.sub.3./sub..sup.-./sup., rozpustného organického dusíku a dusíku v mikrobní biomase. V souladu s hypotézou byl celkový obsah stanovovaných forem dusíku a nejvyšší podíl minerálního dusíku nejvyšší v nitrofilním keřovém porostu bezu černého a nejnižší v půdě nehnojeného extenzivního sadu, ve které byla většina dusíku vázána v mikrobní biomase a obsah minerálního dusíku byl nízký. Půdy se také výrazně lišily vývojem během inkubace.
|
|
|
Půdní mikromycety - potenciální zdroj N.sub.2./sub.O v půdách
Jirout, Jiří ; Šimek, Miloslav ; Elhottová, Dana
Cílem příspěvku je shrnout vědomosti o produkci N.sub.2./sub.O půdními mikromycety. Denitrifikace se předpokládala pouze u prokaryot, ale byly nalezeny důkazy produkce oxidů dusíku a N.sub.2./sub. i u hub. N.sub.2./sub.O houbového původu vzniká redukcí dusičnanů/dusitanů za anaerobních podmínek. Jelikož u hub byla nalezena schopnost používat denitrifikaci zároveň s respirací kyslíku, produkce N.sub.2./sub.O půdními houbami se dá předpokládat u širokého okruhu půd. Pro houby specifická nitrát/nitrit reduktáza (cytochrom P-450nor) byla objevena u druhu .i.Fusarium oxysporum./i.. Schopnost produkce N.sub.2./sub.O byla nalezena u dalších rodů mikromycetů (.i.Humicola, Cylindrocarpon, Trichoderma./i., atd.). Mnoho druhů mikromycetů nemá schopnost další redukce N.sub.2./sub.O na N.sub.2./sub.; u některých mikromycetů byla naopak popsána produkce N.sub.2./sub. pomocí tzv. kodenitrifikace.
|
|
|
Kultivace bakterií z netopýřího guána
Petrásek, Jiří ; Elhottová, Dana ; Krištůfek, Václav ; Kováč, L.
Netopýří guano představuje důležitý zdroj organických látek v oligotrofních jeskyních. Vysoký obsah chitinu, který pochází z nestrávených zbytků těl hmyzu v potravě netopýrů, způsobuje, že se guano rozkládá velmi pomalu. V průběhu času se v blízkosti netopýřích kolonií vytváří kopy guana staré i několik stovek let. Netopýří guano tak představuje unikátní prostředí, ve kterém panují specifické podmínky a tomu odpovídá také složení bakteriálního společenstva. V rámci této studie byla plotnovou metodou pomocí šesti kultivačních médií sledována bakteriální společenstva guana z jeskyně Domica a z Ardovské jeskyně (NP Slovenský kras). Celkové počty kultivovatelných aerobních bakterií v guanu byly hodnoceny pomocí růstu na zpevněném komplexním médiu TSBA (Becton & Dickinson). Celkové počty kultivovatelných anaerobních bakterií byly sledovány pomocí DifcoTM Anaerobic Agar (Becton & Dickinson) a krevního agarového média (Shadler + 5% beranní krev, Oxoid).
|
|
|
Archea - významná součást půdního mikrobiálního společenstva
Němcová, Anna ; Elhottová, Dana
Archea je evolučně velmi stará skupina prokaryotních mikroorganismů zcela odlišných od ostatních prokaryotních zástupců, která představuje třetí samostatnou doménu života. Biologie a ekologie archeí je předmětem intenzivního zájmu současného výzkumu, který přináší zcela nové informace o této skupině mikroorganismů a evoluci života obecně. Díky aplikaci molekulárních metod, nezávislých na kultivaci, je v současné době již zřejmé, že archea nejsou vázána pouze na extrémní podmínky, ale jsou široce rozšířena a koexistují s jinými mikroorganismy také v běžném prostředí. V oblasti půdní mikrobiologie znamená studium archeí významný přínos pro výzkum procesů přeměn dusíku a uhlíku spojených s tvorbou a emisemi skleníkových plynů z půd. Perspektivní je studium archeí z hlediska evolučních vztahů mezi mikroorganismy, interakcí půdních archeí s ostatními zástupci edafonu a vývoje biotechnologií založených na jedinečných vlastnostech těchto mikroorganismů.
|
|
|
Metody studia společenstev půdních hub - aplikace na půdy zatížené volně paseným skotem
Jirout, Jiří ; Elhottová, Dana
Houbové organismy představují fyziologicky a geneticky různorodou skupinu organismů, která hraje klíčovou roli v půdním ekosystému. Nicméně o dynamice, struktuře, diverzitě a biomase populací půdních hub existuje stále poměrně málo informací. Tradiční mikrobiologické metody umožňují pouze zběžný pohled na diverzitu hub. Posledních 15 let však přineslo mnoho technologických pokroků v získávání profilů společenstev a v kultivačně nezávislých přístupech pro studium půdních mikroorganismů. Změny diverzity hub spojené se zemědělskými postupy mohou ovlivnit úrodnost a stabilitu půdy, přesto ale vliv zemědělských postupů na komplexní společenstva hub zůstává nejasný. Tradiční i moderní metody v mikrobiální ekologii půdy byly použity pro studium mikrobiálních společenstev na pastvině využívané jako zimoviště skotu. Půdní prostředí zimoviště je významně narušeno vlivem paseného skotu.
|
|
|
Procesy přeměn dusíku a uhlíku v půdě trvalých pastvin - výzkum na zimovišti skotu
Šimek, Miloslav ; Hynšt, Jaroslav ; Čuhel, Jiří ; Elhottová, Dana ; Chroňáková, Alica ; Němcová, Anna ; Jirout, Jiří ; Krištůfek, Václav
Zemědělské půdy jsou významným zdrojem tzv. skleníkových plynů (oxidu uhličitého, oxidu dusného a methanu). Pastevní půdy a zvláště zimoviště skotu se vyznačují velkými vstupy živin ve formě exkrementů. To spolu s dalšími vlivy chovaných zvířat vytváří předpoklady pro intenzivní přeměny dusíku a uhlíku a také pro jejich relativně velké ztráty ve formě plynných metabolitů. Příspěvek seznamuje s výzkumem modelového ekosystému zimoviště skotu. Pozornost je zaměřena jak na strukturu mikrobiálního společenstva pastevní půdy, tak na jeho aktivity včetně tvorby plynů a jejich emise z půdy do atmosféry.
|
|
| |
host ::
RSS.