|
|
Jak vlastně studovat rybí obsádky našich velkých nádrží?
Kubečka, Jan ; Matěna, Josef ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Frouzová, Jaroslava ; Hohausová, Eva ; Jarolím, Oldřich ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Kvantitativní průzkumy ryb údolních nádrží doznaly u nás v poslední době rychlý vývoj. Zejména pro studium ryb habitatů volné vody má zásadní význam zavádění vědeckých echolotů, tralů, tzv. nordických mnohoočkových tenatních sítí, košelkových nevodů a hlubinného agregátu. Jednodušší z uvedených metod tvoří základ metodiky doporučené pro průzkum větších stojatých vod v rámci rámcové směrnice EU o vodách. Kombinace všech uvedených metod s klasickými přístupy (zátahové sítě, bentická tenata) se pak používá pro tzv. komplexní odhad rybí obsádky, který zjistí abundanci, biomasu, druhové a věkové složení všech důležitých druhů ve všech důležitých habitatech nádrží. Největší potenciál pro další zdokonalování průzkumů představuje nasazení mnohokuželových akustických kamer a dořešení problémů s účinností tralových sítí pro odlov dospělých ryb.
|
|
|
Snímkování pelagických plůdkových společenstev ryb nádrží pomocí tralů
Jůza, Tomáš ; Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Jarolím, Oldřich ; Peterka, Jiří ; Vašek, Mojmír
Volná voda šesti českých nádrží byla snímkována pomocí pelagických plůdkových tralů v pozdním létě v letech 2003-2005. Na Římově, Želivce, Vraném a Slapech dominovaly v pelagiálu kaprovité ryby. Dominantními druhy zde byla plotice, cejn a ouklej. Na Lipně a Nýrsku dominovaly v pelagiálu okounovité ryby (Lipno-candát, Nýrsko-okoun). Tralování odhalilo největší denzitu 0+ ryb v hladinové vrstvě (hloubka 0-3m). Na nádržích kde se zároveň vyskytovaly okounovité i kaprovité druhy ryb, kaprovité druhy dominovaly v hladinové vrstvě zatímco okounovité druhy obvykle převládly v hloubce mezi 3-6m. V kaňonovitých nádržích jako Římov a Želivka klesala denzita 0+ ryb od přítoku směrem ke hrázi nádrže takže největší denzita byla v přítokové části nádrže. Na kaskádových nádržích jako Slapy a Vrané byla volná voda přítokové oblasti prakticky bez ryb. Největší denzita byla zaznamenána o něco níže, odkud byl již trend podobný situaci na nekaskádových nádržích.
|
|
|
Změny druhového složení na hloubkovém gradientu kaňonovitých nádrží
Prchalová, Marie ; Kubečka, Jan
Během let 2004 a 2005 byl zkoumám hloubkový gradient výskytu ryb ve dvou kaňonovitých vodárenských nádržích (Římov, Švihov), a to pomocí nordických mnohoočkových tenat v pelagických a bentických habitatech. Ve volné vodě byla většina ryb ulovena v horních 5 m vodního sloupce. Pod touto hloubkou nebyly uloveny téměř žádné ryby. Ve společenstvu převládala ouklej a směrem do hloubky se zvyšovalo množství okouna. V bentických habitatech bylo nejvíce ryb uloveno do 3 m hloubky. Početnost klesala do hloubky 10 m a pod touto hranící se nevyskytovaly téměř žádné ryby. Litorálnímu společenstvu dominovali okoun a ježdík. Ježdík preferoval hlubší habitaty. Vzhledem k biomanipulačním odlovným metodám je dostačující lovit v horních 5 m volné vody a v horních 3 m litorálu nádrže. Ke zjištění hrubého, avšak odpovídajícího odhadu rybí obsádky stačí vzorkovat tenaty horních 5 m volné vody a horních 10 m bentických habitatů nádrží.
|
host ::
RSS.