|
| |
|
| |
|
|
O formování nekmenového deklinačního typu píseň (se zaměřením na období staro- a středněčeské)
Vajdlová, Miloslava
Nový, nekmenový deklinační typ píseň (dříve též dlaň, obec aj.) se konstituuje v průběhu období staročeského na základě tří skupin feminin: 1/ i-kmenů končících na -sn, -zn, -z+K+n či -V+n (stč. básn, piesn; bázn, kázn; prázdn; dan, dlan, sien aj.); 2/ ja-kmenů s alternativním zakončením nom./akuz. sg. na -ě/0 (stč. ojě/oj, púščě/púšč, tvrzě/tvrz aj.); 3/ ū-kmenů (stč. břěskev, cierkev, húžev aj.). Vlivem formální blízkosti ja- a i-kmenových substantiv shodujících se rodem (feminina), nulovým zakončením nom. sg. a řadou totožných pádových tvarů se postupně vytváří nový vzor spojující v sobě koncovky ženské deklinace ja-kmenové s tvary feminin i-kmenových; po ztrátě jotace s těmito femininy splývají ū-kmeny. K r. 1500 lze nový deklinační typ považovat za zformovaný. Později ke vzoru píseň přechází též řada i- a jo-kmenových maskulin (stč. san, křěč, krádež, faleš aj.) a jednotlivá další jména rodu ženského. Formování deklinačního typu píseň je záležitostí dlouhodobou a přechod některých substantiv k němu je velice pozvolný. Klíčovou roli v procesu přechodu hraje konsonantické zakončení jména – deklinační typ píseň utvářejí či posléze k němu přecházejí především jména zakončená na nazály, tupé sykavky a retnice.
|
|
|
Výzkumné centrum vývoje staré a střední češtiny (od praslovanských kořenů po současný stav)
Šimek, Štěpán
Článek popisuje historii, strukturu a činnost Výzkumného centra vývoje staré a střední češtiny (od praslovanských kořenů po současný stav). V centru jsou sdruženy tři významné tuzemské bohemistické vědecké instituce: oddělení vývoje jazyka a etymologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, Ústav českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Katedra bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho cílem je těsněji propojit a zkoordinovat významná domácí střediska lingvistické bohemistiky univerzitní a akademická a poskytovat všestrannou podporu badatelům domácím i zahraničním. Během šesti let trvání Centra v jeho rámci nebo s jeho podporou vzniklo více než 250 publikačních výstupů (monografie, slovníky, odborné články v časopisech a sbornících, disertace), byly uspořádány mezinárodní vědecké konference a v neposlední řadě Centrum umožnilo zaměstnání absolventů vysokoškolského studia, díky čemuž mohli úspěšně zahájit samostatnou badatelskou činnost na domácích špičkových vědeckých pracovištích.
|
|
|
Reflexe prostoru v české slovní zásobě pozdního středověku
Nejedlý, Petr
Způsob, jakým středověký člověk nazíral, vykládal a hodnotil prostor, jenž jej obklopoval, se promítl i do staročeské slovní zásoby – do pojmenování prostoru, prostorových vztahů, úkonů v prostoru i s prostorem a do slovotvorné motivace mnoha lexikálních jednotek. Ze struktury lexikálních významů i z jejich sémantického vývoje můžeme vyvodit, které lexikální jednotky pojmenovávající prostor a prostorové vztahy byly v dané době centrální (viz např. pút vs. cěsta), jaká byla hierarchie příslušných pojmů a jejich pojmenování (viz povětřie vs. počěsie) a jaká byla mimojazyková realita (právní zvyklosti – viz veřějní; technika boje – viz podvrci apod.).
|
|
|
Lexikální databáze MADLA a možnosti jejího využití
Chybová, Barbora ; Záhořová, E.
Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny MADLA zachycuje slovní zásobu z období mezi lety 1500 - 1780. Obsahuje asi 750 000 ručně excerpovaných dokladů pocházejících z dobových slovníků, herbářů, kronik a jiných literárních památek. Databázi je možné využít k sledování významového vývoje, slovotvorných procesů, vývoje paradigmat a různých gramatických kategorií. Slouží jako základna pro další výzkum slovní zásoby z 16. - 18. století. Článek popisuje typickou ukázku významových změn substantiva kredenc, jehož význam se posunul od původního "ochutnávání" k současnému "příborník". Důraz je kladen na doloženost/doklady a porovnávání jednotlivých významů tohoto slova.
|
|
|
Nejstarší český biblický překlad jako pramen poznání historické češtiny
Kreisingerová, Hana ; Pytlíková, Markéta
Článek se věnuje prvnímu úplnému překladu bible do českého jazyka, pocházejícímu ze 14. stol. Tento překlad jako první soustavněji popsal Vladimír Kyas, který také pod názvem Staročeská Bible drážďanská a olomoucká. Kritické vydání nejstaršího překladu bible ze 14. století (4 sv., 1981 – 1996) začal vydávat kritickou edici tohoto díla. Předčasná smrt editorova však vydávání edice přerušila a edice tak na nějakou dobu zůstala neúplná (nezpracována zůstala část SZ – knihy Izaiáš – 2. Makabejská). Tuto zbývající část zpracoval čtyřčlenný tým pracovnic Ústavu pro jazyk český vedený PhDr. J. Pečírkovou, CSc., a publikoval jej jako poslední svazek edice v roce 2009. Metody jejich práce a specifika této části staročeského biblického textu jsou popsány v druhé části příspěvku.
|
|
|
Elektronický slovník staré češtiny
Voleková, Kateřina
Článek představuje Elektronický slovník staré češtiny, který vzniká v Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, v. v. i., a je přístupný na internetové stránce Vokabulář webový. Účelem slovníku je zpřístupnit všem zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti základní informace o staročeské slovní zásobě.
|
|
| |
|
|
Etymologie a sémantika
Karlíková, Helena
Příspěvek se zaměřuje na některé problémy, které musí etymolog brát v úvahu při rekonstrukci původního významu daného etymonu. Ukazuje se, že je třeba řešit celou řadu problémů při popisu sémantického vývoje jak v rámci jednoho jazyka (v různých historických fázích), tak v rámci celého věcně sémantického okruhu. Jedním z důležitých faktorů při této rekonstrukci je použití principu komparace, tedy nalezení sémantických paralel, analogických sémantických procesů.
|
host ::
RSS.