|
|
Rybí společenstvo jako indikátor degradace toku
Jurajda, Pavel ; Janáč, Michal ; Ondračková, Markéta ; Adámek, Zdeněk ; Valová, Zdenka ; Streck, G. ; Machala, M. ; Wenger, M. ; Segner, H.
V příkladové studii na Bílině se ryby na úrovni společenstva projevily jako dobrý a rychlý indikátor ekologického stavu toku, avšak pro indikaci chemických látek v řece je nutné hodnotit specifické parametry na úrovni jedince.
|
|
|
Struktura plůdkového společenstva ryb v podélném profilu řeky Labe
Švanyga, J. ; Janáč, Michal ; Jurajda, Pavel
V pozdím létě v roce 2007 byla provedena ichtyologická studie na české části řeky Labe. Jednalo se o vzorkování plůdkového společenstva na celkem 177 km dlouhém úseku mezi obcí Verdek a městem Brandýs nad Labem. Vzorkováno bylo 36 lokalit tří různých typů biotopů (9 slepých ramen, 13 přirozených úseků včetně pláží a 14 kanalizovaných úseků). Celkem bylo získáno 4521 ks 0+ juvenilních ryb z 26 druhů. Mezi jednotlivými typy prostředí byly nalezeny signifikantní rozdíly v druhové diverzitě a abundanci. Druhově nejbohatší a nejvíce diverzifikovaná společenstva byla nalezena v přirozených a plážových úsecích. Naopak nejchudší byla společenstva plůdku v kanalizovaných částech toku (zjm. pak kolem Hradce Králové). Hodnoty abundance vykazovaly vysokou rozkolísanost. Obecně lze říci, že jak diverzita tak abundance se v podélném profilu výrazně měnily. Z dalších ekologických parametrů byly vyhodnoceny také dominance, frekvence, reprodukční a ekologické skupiny a faunistická podobnost.
|
|
|
Účinnost metody opakovaných odlovů ryb
Konečná, G. ; Janáč, Michal ; Jurajda, Pavel
Práce se zabývala využitím metody opakovaných odlovů na dvou různých lokalitách (pstruhovém potoce a menší nížinné řece). Cílem výzkumu bylo stanovit optimální lovné úsilí potřebné k získání dostatečné informace o rybím společenstvu (druhové pestrosti, relativního složení společenstva, abundance) na těchto dvou typech lokalit. Byly provedeny odhady velikostí populací a společenstev pomocí grafické metody Leslieho a Davise. Na pstruhovém potoce a nížinné řece byla hodnocena časová náročnost odlovů. Na pstruhovém potoce stačí k dostačujícímu popisu společenstva jeden odlov. Na menší nížinné řece jsou třeba dva opakované odlovy. Tři a více odlovů je třeba při provádění odhadů velikosti populací a na lokalitách obývaných druhy s menší ulovitelností.
|
|
|
Indikační význam rybího společenstva v případě chronického chemického znečištění toku
Jurajda, Pavel ; Janáč, Michal ; Valová, Zdenka ; Streck, G.
Studie se zabývá vlivem chemického znečištění toků na společenstvo ryb. V této práci jsem se zaměřili na střední tok Labe u Pardubic a Bílinu. Většina sledovaného úseku Labe je kanalizovaná. Bílina je silně ovlivněna vysokou koncentrací průmyslové výroby, důlní činností, výrobou energie a petrochemickým průmyslem. I když došlo k útlumu výše uvedených činností a k zavedení moderních technologií čištění vod, stále je řeka Bílina jedním z nejznečištěnějších toků v ČR. Průzkum Labe probíhal v červenci 2005 a 2006 a Bíliny v červnu a červenci 2006 a 2007. Rybí společenstvo se ukázalo špatným indikátorem chemického znečištění. V Labi u Pardubic nebyl zjištěn vliv odpadní vody na strukturu rybího společenstva, ale naopak jako rozhodující činitel se jeví technické úpravy toku. Na Bílině, kde je vzorkování rybího společenstva efektivnější, byl zjištěn jednoznačný vliv odpadních vod ČOV (deficit kyslíku) i přítomnosti nádrží na strukturu rybího společenstva.
|
|
|
Potrava okouna říčního (Perca fluviatilis) v průběhu napouštění důlní propadliny Chabařovice (SZ Čechy, ČR)
Adámek, Zdeněk ; Jurajda, Pavel ; Musil, J. ; Janáč, Michal ; Kabilka, P. ; Polačik, Matej ; Ťuk, J. ; Valová, Zdenka ; Zeman, J.
Důlní propadlina Chabařovice je v současné době postupně napouštěna a její plocha se od roku 2001 trvale zvyšuje na stávajících 174 ha. Voda přítoku pochází z povrchových zdrojů a vnikání některých druhů ryb, nežádoucích s ohledem na biomanipulační snahy, se tak stává závažným problémem pro rybářský management nádrže. Adultní okoun byl nejpočetnější rybou nádrže až do roku 2004 a jeho současná populace je tvořena v podstatě pouze dvěma věkovými kohortami (7+ - 8+), které pocházejí ze dvou následných úspěšných výtěrů. Potravu okouna na nádrži tvoří především bentičtí (fytofilní) bezobratlí a zooplankton (Daphnia), ale jejich zastoupení se v průběhu dvou period sledování lišilo. V roce 2004 převládaly larvy vážek (Libellula quadrilineata a Coenagrion puella) s podílem 58.80%, následované perloočkami Daphnia sp., které tvořily až 23.82% přijaté potravy. V roce 2005 byly hlavními potravními organismy larvy pakomárů (41.95%) a diverzita konzumovaných organizmů se významně zvýšila.
|
|
|
Rybí společenstvo znečištěného úseku Labe na Pardubicku
Švanyga, J. ; Valová, Zdenka ; Janáč, Michal ; Bialek, M. ; Machala, M. ; Jurajda, Pavel
V červenci 2005 byl proveden ichtyologický průzkum na čtyřech mezijezových úsecích středního toku Labe, a to od obce Vysoká po obec Řečany. Celkem bylo vzorkováno 12 stanovišť (4 úseky po 3 lokalitách), na kterých bylo odloveno 2951 kusů adultních a 3459 kusů 0+ juvenilních jedinců. Ve vzroku adulních ryb bylo zaregistrováno 22 druhů, ale pouze 3 druhy tvořily dominantní část společenstva: ouklej obecná, jelec tloušť a plotice obecná. Hustota směrem po proudu pozvolna klesala, a to jak mezi jednotlivými úseky, tak po většině mezijezových úseků. Výskyt plůdku byl prokázán u 14 druhů ryb, přičemž u většiny z nich šlo pouze o ojedinělé nálezy. Ve vzorku dominovala ouklej obecná, kterou v jednotlivých úsecích významně doplňovali hořavka duhová, jelec tloušť či cejn velký. Druhová pestrost adultních 0+ juvenilních ryb se mezi úseky významně nelišila. Rybí společenstvo sledovaného úseku je poměrně chudé s minimální přirozenou reprodukcí.
|
|
|
Porovnání účinnosti dvou typů plůdkové zátahové sítě
Janáč, Michal ; Jurajda, Pavel
Společenstva plůdku (0+ juvenilní ryby) často slouží jako indikátory ekologického stavu toků. Přes množství metodologických studií zůstávají některé aspekty odlovu 0+ juvenilních ryb nedořešeny. Cílem této práce bylo porovnat odhady plůdkových společenstev dosažené pomocí 5 m a 10 m zátahové sítě. Studie byla provedena v září 2002 v regulovaném nadjezovém úseku řeky Moravy poblíž obce Lanžhot (83. ř. km). Oběma typy sítí bylo proloveno po 10 lokalitách. Zároveň se zátahy byl v témže úseku na třech lokalitách proveden kontrolní průzkum pomocí bodového elektrolovu.
|
host ::
RSS.