|
| |
|
|
Dokumentace povodní na českých řekách koncem 18. a v 19. století na základě nejstarších hydrologických měření
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Elleder, L.
Pomineme-li staré povodňové značky, lze za počátek hydrologických měření na českých tocích považovat příležitostná pozorování prof. A. Strnada na Vltavě v Praze v 80.letech 18. století, který pozoroval extrémní vodní stavy z observatoře v Klementinu dalekohledem. Jako počátek pravidelných pozorování u nás se obvykle považuje měření na Vltavě v Praze s letopočtem 1825, je to však poněkud sporné (dle našeho názoru jsou doloženy až o dva roky později). Autorům příspěvku se však podařilo najít doklady o tom, že na Odře v Bohumíně se prováděla pozorování vodních stavů již od roku 1820, která pak na rakousko- pruském úseku této řeky trvala úctyhodných 60 let. Těžištěm referátu je rozbor a hodnocení jejich pozapomenutých výsledků.
|
|
|
Transformace údolní nivy za zimní povodně v dubnu 2006 n řece Jihlavě u Ivančic.
Hrádek, Mojmír
Zimní povodeň kulminující 1 dubna 2006 u Ivančicbyla vyvolána rychlým táním extremně silné sněhové pokrývky doprovázeným deš’tovými srážkami. Průběh povodně v úseku údolí mezi Ivančicemi a Dolními Kounicemi byl dokumentován a kromě toho potvrzen silný vliv vypouštění vody z přehradní nádrže Dalešice na řece Jihlavě. Geomorfologická účinnost povodně nebyla tak velká přesto však byly nalezeny stopy eroze smykovým napětím při vylití z břehů a celého spektra akumulačních forem uložených z vod rozlivu. Zjištěné účinky byly srovnány s účinky historických povodní. Byl učiněn pokus přiřadit vznik některých z erozních koryt k účinkům zimních povodní z let 1862 nebo 1876.
|
|
|
Středoevropský srážkový rekord a povodně ve střední Evropě koncem července 1897
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Elleder, L.
V roce 2007 jsme si připomněli 10. výročí přírodní katastrofy z července 1997, která postihla více států střední Evropy; v České republice se jednalo o „povodeň století“. Určitou analogií je extrém, k němuž došlo přesně o sto let dříve, v létě 1897, tedy dnes již před 110 roky. Zatímco v červenci 1997 byly překonány dosavadní rekordy vícedenních úhrnů srážek, jednodenní úhrn 345,1 mm z 29. 7. 1897 na stanici Nová Louka v Jizerských horách překonán nebyl. Je tedy dodnes českým a pravděpodobně i přinejmenším středoevropským rekordem. Mimořádné srážky v létě 1897 vyvolaly velké povodně, které postihly značnou část střední Evropy. Na území dnešní České republiky se vyskytly především v povodí horního Labe.
|
|
| |
|
|
Příčiny a následky ničivých povodní během kolonizace vrchovin ve 13. a 14.stol
Hrádek, Mojmír
Některé vsi vzniklé během kolonizace ve 13. a 14. stol. byly brzy po svém vzniku postiženy povodněmi z přívalových dešťů. Některé vsi nebo jejich části byly zničeny. Pozornost byla věnována rozboru strží a aluviálních kuželů v sousedství zaniklé vsi Bystřec na Drahanské vrchovině. Byla diskutována otázka, zda rozhodující při vzniku povodní byla lidská činnost spojená a kolonizací nebo klimatické změny.
|
|
|
Velké historické povodně v jižních Čechách a jejich impakty
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
První věrohodné zprávy o historických povodních z jižních Čech jsou až ze 16. století (např. případ z června 1582). Budeme-li ale pátrat, kdy naposledy zde došlo k povodni alespoň přibližně srovnatelné s rokem 2002, dojdeme k letopočtu 1890: soudobá katastrofa se tedy vyskytla s odstupem 112 let. Konec 19. a začátek 20. století byl ve střední Evropě obdobím zvýšeného výskytu velkých povodní. Kromě roku 1890 se ty největší vyskytly např. v letech 1880, 1897, 1903 apod. Konkrétně v jižních Čechách docházelo od významné vltavské povodně v roce 1888 po dobu osmi let v pravidelných dvouletých intervalech k velkým nebo větším záplavám, tedy v letech 1890, 1892, 1894 a 1896. Současné období zvýšeného výskytu velkých povodní je tedy určitou analogií. Z 20. století, jinak chudého na velké povodně, patřil k relativně největším v jižních Čechách případ z července 1954.
|
|
| |
host ::
RSS.