|
|
Speciace Cd a Pb v rhizosférní oblasti půdy Thlaspi careulescens Presl
Jakl, M. ; Jaklová Dytrtová, J. ; Šestáková, Ivana ; Tlustoš, P.
V této studii byl sledován vliv rhizosférní oblasti penízku modravého (Thlaspi careulescens Presl) na tvorbu komplexů Cd a Pb a na jejich celkový obsah v půdním roztoku kontaminované fluvizemě z nivy řeky Litavka. Půdní roztok byl odebrán z okolí kořenů a také z okolné půdy oddělené rhizobagem. Pomocí diferenční pulsní anodické rozpouštěcí voltametrie byl stanoven obsah volných iontů Cd a Pb (v roztoku s původním pH a po okyselení na pH 2) a bimetalický komplex olova a kadmia s kyselinou šťavelovou (při původním pH) v rhizosférní i okolní půdě.
|
|
| |
|
|
Technika patch clamp – nástroj pro studium přenosu nabitých částic přes modelové i reálné biologické membrány
Navrátil, Tomáš ; Jaklová Dytrtová, J. ; Jakl, M. ; Šestáková, Ivana ; Mareček, Vladimír ; Krůšek, Jan
Cílem projektu je příprava a charakterizace modelových nebo reálných fosfolipidových dvojvrstev na stabilizovaných fázových rozhraních a následné studium přenosu nabitých či nenabitých částic z jedné fáze do druhé přes toto rozhraní. Záměrem je studovat přenos především anorganických iontů nejlépe s použitím rtuti (resp. amalgámu), jako jedné z fází, a to především vzhledem k rozsáhlému objemu relevantních elektrochemických dat, zatímco přenos složitějších molekul bude studován s použitím vodné fáze zpevněné vhodným (např. agarovým) gelem. Studium přenosu iontů a molekul přes takováto rozhraní přispívá k objasnění procesů na biologických membránách a mechanismů transportu iontů přes ně. V další fázi je plánováno inkorporování peptidů a polypeptidů, které jsou schopny vytvářet iontové kanálky a přenášet buď jednotlivé ionty nebo komplexy těchto iontů přes fosfolipidové membrány, do připravených modelových biologických membrán.
|
|
|
Elektrochemické rozpouštěcí metody pro speciaci olova a kadmia v půdních roztocích
Šestáková, Ivana ; Jaklová Dytrtová, J. ; Jakl, M. ; Navrátil, Tomáš ; Fojta, Miroslav
Půdní roztok je vodná fáze půdy, která je v kontaktu s kořenovým systémem rostlin. V půdním roztoku jsou obsaženy živiny, organické i anorganické látky z půdy a dále tzv. exudáty – látky vylučované rostlinou (např. nízkomolekulární organické kyseliny). Pro bioakumulaci, tj. přenos z půdy do rostlin, je významný obsah volných iontů kovů a labilních komplexů v půdním roztoku, pohybující se většinou v oblasti stopových koncentrací. Proto jsou pro tato stanovení vhodné elektrochemické metody využívající nahromadění analytu na pracovní elektrodě – diferenční pulsní anodická rozpouštěcí voltametrie, anodická rozpouštěcí square-wave voltametrie a rozpouštěcí chronopotenciometrie s konstantním proudem. Uvedené metody s použitím visicí rtuťové kapkové elektrody byly testovány pro speciaci kadmia a olova v modelově připravených i reálných půdních roztocích.
|
|
|
Elektrochemická detekce stopových množství nitrovaných výbušnin
Barek, J. ; Fischer, J. ; Vyskočil, V. ; Pecková, K. ; Navrátil, Tomáš ; Josypčuk, Bohdan
Nitrované organické sloučeniny patří k nejčastěji užívaným výbušninám. Detekce nízkých koncentrací těchto sloučenin je v současné době velice atraktivní. Díky snadné redukovatelnosti nitroskupiny se voltametrie jeví jako velmi vhodná metoda pro tyto účely. Pro tato stanovení byly užívány následující elektrody: visicí rtuťová kapková elektroda, meniskem modifikovaná stříbrná pevná amalgámová elektroda, miniaturizovaná pastová stříbrná amalgámová elektroda a pastová elektroda na bázi prášku stříbrného pevného amalgámu a vhodné organické pastovací kapaliny.
|
|
|
Speciace olova v půdním roztoku pomocí anodické rozpouštěcí voltametrie a techniky ditúzního gradientu
Dytrtová, J. ; Šestáková, Ivana ; Jakl, M. ; Tlustoš, P.
Půdní roztok získaný od penízku modravého (Thlaspi caerulescens Presl) pěstovaného na dvou různých typech půd (kambizemi a fluvizemi) byl jakožto biologická matrice podroben speciaci olova dvěma odlišnými metodami lišícími se fyzikálně-chemickými přístupy; anodickou rozpouštěcí voltametrií (ASV) a technikou difúze na tenké vrstvě (DGT). Pomocí ASV byl stanoven obsah volných iontů olova (Pb2+; Píšťany (0,80+-0,10) ng L-1, Příbram (1,10+-0,20) ng L-1) a pomocí DGT obsah rostlinou přijatelného olova (Pb.sub.DGT./sub.; Píšťany (0,290+-0,065) mikrog L-1, Příbram (0,256+-0,025) mikrog L-1)-
|
|
| |
|
|
Role velikosti proudu v rozpouštěcí chronopotenciometrii
Šestáková, Ivana
Elektrochemické rozpouštěcí techniky zahrnují krok prokoncentrační (který může být stejný pro různé metody) a krok rozpouštěcí, ve kterém se jednotlivé metody liší (rozpouštěcí voltametrie, rozpouštěcí chronopotenciometrie). Rozpouštěcí chronopotenciometrie s konstantním proudem (stripping chronopotentimetry - SCP) využívá k rozpouštění nahromaděného analytu konstantní proud buď kladný (dochází k oxidaci nahromaděného analytu) nebo záporný (dochází k redukci nahromaděného analytu). Termín rozpouštěcí chronopotenciometrie (SCP) je v současné době používán daleko častěji.
|
host ::
RSS.