Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Příspěvek k fytocenologické a malakologické diferenciaci hranic přirozených geobiocenóz ve Středomoravských Karpatech
Lacina, Jan ; Vašátko, J.
V modelovém území povodí Trkmanky byly v Boleradické vrchovině a ve Ždánickém lese vybrány 4 typické profily, na nichž byly studovány hranice mezi lesními společenstvy 2. bukodubového a 3. dubobukového vegetačního stupně. Kromě tradičních metod fytocenologických byl aplikován i malakologický výzkum.
Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině
Halas, Petr
Biodiverzita a struktura lesní vegetace jsou důležité nástroje pro rekonstrukci charakteru přírodní krajiny. Jedním z podkladů vysvětlujících aktuální druhovou rozmanitost může být rekonstrukce potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů. Důležité jsou jak historie krajiny, tak i způsoby lesního hospodaření. Současná druhová skladba lesních fragmentů odráží nejen abiotické podmínky, ale rovněž změny na úrovni krajiny.
Potenciál obnovy slanomilné vegetace meliorované nivy dolní Trkmanky
Halas, Petr
Niva v okolí dolního toku říčky Trkmanky reprezentuje jedno z nejvýznamnějších území s výskytem slanomilné vegetace v České republice. Tato vegetace je nepatrným zbytkem původního rozšíření. V souvislosti se způsoby využívání slaniskové vegetace v minulosti a dnes se změnilo i druhové složení. Řada druhů vyhynula v důsledku přímého zničení biotopů, změn vláhového režimu a také upuštěním od extenzivního využívání těchto biotopů. Přes všechna úskalí existuje díky specifikům zasolených půd a konkurenceschopnosti slanomilných druhů šance pro přežití při vhodných postupech péče o tyto vzácné biotopy.
Sukcese nivních biotopů po povodni v roce 1997 na úseku řeky Bečvy
Grohmanová, L. ; Lacina, Jan
Po povodni v roce 1997 se naskytla možnost sledování dynamického fluviálního sukcesního vývoje rostlinných společenstev. V tomto článku se zabýváme srovnáním třech vybraných výzkumných lokalit: Lhotka nad Bečvou, „Pod Břehy“, Choryně, „vyústění Milotického potoka“ a Rybáře nedaleko Drahotuš zvaných jako “Rybáře”. Vybrané oblasti výzkumu se nacházejí v Zlínském a Olomouckém kraji, v okrese Přerov a Vsetín. V každé výzkumné oblasti jsme vybrali 10m široký transekt pro podrobné mapování vegetace. Takto jsme získali nova data pro další srovnání s daty získanými v desetiletém období výzkumu. Hlavním cílem příspěvku je porovnání a vyhodnocení dynamické fluviální sukcesní série po deseti letech a pokračovat se studovanými transekty pro budoucí výzkum sledování dynamické fluviální sukcese na řece Bečvě. Získaná data mohou být cenným materiálem pro budoucí ochranářská opatření.
Příspěvek k metodice studia diverzity a funkce ekotonových společenstev na příkladu lesních okrajů
Halas, Petr
Cílem příspěvku je shrnout některé nové poznatky o funkci a biodiverzitě ekotonových společenstev lna lesních okrajích. Bylo použito několika metod pro analýzu gradientů ekologických faktorů a změn rostlinných společenstev na příkladu dvou transektů z nelesní vegetace do lesa, v oblasti Středomoravských Karpat. Tyto metody se zdají být dobrým prostředkem pro pochopení funkce rostlinných společenstev na ekologických rozhraních.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.