|
| |
|
| |
|
|
Vzdělání – jeden z předpokladů umělecké orientace a tvorby žen
Malínská, Jana
Téma, jež jsem si pro svůj příspěvek zvolila, je velice široké. Proto jsem se zaměřila na čtyři důležité oblasti vztahu vzdělání k umělecké orientaci a tvorbě žen. Především jsem se soustředila na literaturu, neboť se v ní uplatnilo a vyniklo nejvíce žen v porovnání s ostatními uměleckými obory. Dalším zastavením je salon, organizovaný českými středními společenskými vrstvami, a jeho nezastupitelná role ve vztahu vzdělání a umění. Vstup žen do veřejné sféry, zpočátku jen v oblasti charitativní a od šedesátých let 19. století díky politickému uvolnění také kulturní a vzdělávací, umožnil vznik spolků, klubů a organizací žen. V závěru příspěvku se ještě stručně zmínila o významu lidové kultury a tvorby v české společnosti a o vlivu na ni.
|
|
| |
|
| |
|
|
Příspěvek k poznání socializující a lidové demokracie v Československu v letech 1945-1948
Pehr, Michal
Tento příspěvek se zabývá konceptem socializující demokracie prezidenta Edvarda Beneše, který byl formulován na počátku druhé světové války. Tento koncept směřoval k odstraněním nedostatkům předválečné demokracie a k vyřešení vztahů mezi demokraty a komunisty. V příspěvku jsou rozebrány dobové diskuse o reformách demokracie. Po válce pak navázala československá společnost na tento koncept při budování systému tzv. lidové demokracie.
|
|
|
Na pozvání Masarykova ústavu 2
Doubek, Vratislav ; Pehr, Michal ; Tomeš, Josef
Sborník obsahuje příspěvky ze dvou seminářů, které se uskutečnily v letech 2004 a 2005 v rámci cyklu Na pozvání Masarykova ústavu, zaměřeného na stále živé otázky a fenomény novodobých českých i evropských dějin a určeného jak širšímu spektru odborníků, tak laické veřejnosti První seminář byl věnován českému politickému realismu na přelomu 19. a 20. století, představujícímu významný dobový ideový proud, tradičně personifikovaný T. G. Masarykem. Druhý seminář, nazvaný Naděje a zklamání. Vzpomínky na třetí republiku, přinesl zajímavá osobní svědectví aktivních účastníků politického dění let 1945-1948, reprezentujících tehdejší národně socialistickou, sociálně demokratickou a lidovou stranu. Jejich vzpomínková ohlédnutí doplňuje dosud nepublikovaný memoárový text dr. Bedřicha Rattingera, ve sledovaném období tajemníka komunistického poslaneckého klubu v Ústavodárném národním shromáždění, o zákulisí únorového převratu 1948.
|
|
| |
|
|
Vztahy Eduarda Alberta s realisty
Kokešová, Helena
Na základě studia archivních materiálů, především korespondence, zachytila autorka snahu skupiny realistů využít k uskutečnění svých vědeckých, kulturních a především politických záměrů jednoho z představitelů tzv. české lobby ve Vídni Eduarda Alberta (1841–1900). Příspěvek je ohraničen lety 1888–1900, přičemž jeho těžiště tvoří přelom 80. a 90. let 19. století, kdy kontakty skupiny realistů a Eduarda Alberta kulminovaly.
|
|
|
Politický systém v Československu 1945–1948
Broklová, Eva
V intencích demokratického odboje v Londýně byla Československá republika obnovena v tradicích první republiky. Musela se však přizpůsobit událostem a podmínkám po druhé světové válce. Komunisté získali převahu v první poválečné vládě, které využili v boji o mocenský monopol. Výsledek parlamentních voleb v roce 1946 byl jednak ovlivněn volebními zákony, jednak poválečnými podmínkami. V událostech v únoru 1948 využili komunisté existujících demokratických ústavních zákonů.
|
host ::
RSS.