Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti využití vybraných bezobratlých v odpadovém hospodářství
Žáková, Markéta
Biologicky rozložitelný odpad (BRO) je nejčastěji zpracováván kompostováním anebo anaerobní fermentací, ovšem ne vždy je svým složením vhodný pro tyto postupy. Proto bylo cílem disertační práce zjistit, jaké jsou možnosti a následky využití bráněnek Hermetia illucens (dále HI) v odpadovém hospodářství České republiky. Za účelem splnění cílů práce bylo vybráno celkem 14 druhů odpadů. Jako nejvhodnější odpady pro redukování larvami HI byly zjištěny odpady rostlinných pletiv, kuchyňský odpad, odpad z vývařoven, hnůj, kvalitně i nekvalitně vytříděný komunální BRO. Dále bylo zjištěno, že kalifornské žížaly jsou vhodnější pro vytváření hnojiva, naopak bráněnky HI jsou vhodnější pro redukci BRO. Pro používání HI pro redukci odpadů jsou vhodné podmínky uzavřených prostor, kde jsou zajištěny vhodné teploty vzduchu. V redukovaném substrátu nebyla dle ČSN EN ISO 6579 zjištěna přítomnost bakterií rodu Salmonella. V rámci stanovení koncentrace těžkých kovů v larvách, ve vstupním BRO, ve zbylém substrátu a v larvách po konzumaci BRO a také bioakumulačního faktoru (BAF) pro larvy HI živené na jednotlivých typech BRO bylo zjištěno, že larvy jako případné krmivo pro hospodářská či zájmová zvířata je z pohledu obsahu těžkých kovů vhodné živit na odpadu rostlinných pletiv či zahradním odpadu. K akumulaci antimonu a kadmia docházelo především v larvách krmených separátem z BPS, zahradním odpadem, odpadem rostlinných pletiv i drůbežím trusem. Výsledným doporučením je zahrnout larvy HI do systému nakládání s odpady, ač v uzavřených prostorách.
Antonín Jan Kelský - kněz a kazatel
Žáková, Markéta ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent)
Tato práce se věnuje Antonínu Janu Kelskému - kazateli, jenž působil ve Smečně a v Kněževsi u Rakovníka a sbírce jeho svátečních kázání, která vyšla ve dvou svazcích v letech 1732 a 1734. Předmětem práce budou zejména texty kázání ve vztahu k legendistice. Okrajově se práce dotkne poukázat na památky výtvarného umění, které vznikly na teritoriu farnosti Kněževes u Rakovníka. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Útvary civilní ochrany v armádě v České republice od roku 1989
ŽÁKOVÁ, Markéta
Tato práce má dvě části a to teoretickou část a praktickou část. Teoretická část má pět podkapitol a ty jsou rozděleny do několika částí. V první podkapitole popisuji, co znamená pojem civilní ochrana a také její dlouholetou historii, která se píše již od roku 1929 a překonala i 2. světovou válku. Podkapitola dvě obsahuje vysvětlení, co jsou to služby zařazené v civilní ochraně a jejich stručný popis. Tyto služby byly složeny z určených jednotek civilních osob a vojáků z povolání. Sloužily k záchranným a likvidačním pracím, pokud nastaly mimořádné události, havárie, epidemie, epifytie a další. Ve třetí podkapitole je podrobně popsán legislativní vývoj civilní ochrany. Tato podkapitola je rozdělena do osmi částí, kdy každá z nich popisuje konkrétní období legislativních změn. První legislativou spojenou s civilní ochranou byl zákon č. 82/1935 Sb., o ochraně a obraně proti leteckým útokům, který položil základy další legislativě. V období 2. světové války se legislativa neměnila, změnil se jen název civilní ochrany na Luftschuz. Avšak oficiálně se pojem civilní ochrana objevil až roku 1992. Po tomto roce začaly významné změny v této oblasti. Podkapitola čtyři obsahuje popis předválečného vývoje československé armády v období 1918 až 1938. Popisuji zde i následnou modernizaci a reorganizaci československé armády, která směřovala k obraně před jediným tehdejším protivníkem, kterým bylo Německo. Naše armáda patřila mezi nejlepší armády z celé Evropy, i přesto byla z důvodu okupace rozpuštěna. V páté podkapitole je rozebrán poválečný vývoj armády. Pátá podkapitola má šest částí, ve kterých je vývoj rozdělen do určitých časových období. Největší změny v armádě nastaly v roce 1948 kvůli nástupu komunismu v naší republice, poté rozsáhlou reorganizací roku 1968 po vpádu sovětských vojsk a nakonec v roce 1993 po rozdělení Československé republiky na dva samostatné státy. Praktická část mé bakalářské práce je pouze teoretická, a to z důvodu názvu práce a cíle práce. Skládá se ze čtyř kapitol, jimiž jsou výzkumná otázka a metodika, výsledky, diskuze. Druhá kapitola obsahuje dvě podkapitoly, ve kterých je výzkumná otázka a metodika. V podkapitole, která se zabývá výzkumnou otázkou, je popsáno pouze znění výzkumné otázky, a to je "Jaký je trend vývoje civilní ochrany v armádě v České republice od roku 1989? Trend vývoje je velmi klesající z důvodu, že vojáci civilní ochrany nesmějí vyjíždět za hranice našeho státu a nemohou bojovat. V druhé podkapitole popisuji metodiku, podle které jsem zpracovávala svou práci. Kapitola 3 obsahuje výsledky mé bakalářské práce, ve kterých popisuji historii a změny ve struktuře 15. ženijního pluku. Dále historii ženijních praporů, jejich strukturu, úkoly, možnosti využití, vybavení a techniku. Popsány jsou zde i jednotlivé zákony, předpisy, směrnice, smlouvy a dohody, které jsou v souladu s nasazením sil a prostředků vojenských záchranných útvarů Armády České republiky. Výsledky obsahují i tabulky počtů ženijních a záchranných pracovníků v 15. ženijním pluku, jak se měnily s postupem času od roku 2003 až do roku 2013, od kterého ke změnám v počtech nedošlo. Tyto počty jsou zobrazeny v grafu, tak aby byl vidět právě klesající trend v počtu vojáků civilní ochrany u nás. Čtvrtou kapitolou je diskuze, ve které popisuji změny počtů vojenských útvarů civilní ochrany a důvody proč k těmto změnám vlastně došlo. Tyto útvary byly buď převedeny na jiné typy útvarů, zrušeny a záchranný prapor Hlučín byl dokonce převeden do podřízenosti Hasičského záchranného sboru České republiky.
Problematika ošetřovatelské péče o ženu s mimoděložním těhotenstvím
ŽÁKOVÁ, Markéta
Tato práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o ženu s mimoděložním těhotenstvím. V teoretické části je stručně shrnuta anatomie a fyziologie ženských pohlavních orgánů, mimoděložní těhotenství, jeho druhy, příznaky, diagnostika a léčba. Následující část se pak zabývá psychologií ženy. Následuje kapitola o potřebách pacientky, o komunikaci a nakonec část, která se zabývá ošetřovatelským procesem o ženu s mimoděložním těhotenstvím. Cílem práce bylo definovat priority bio {--} psycho {--} sociálních potřeb žen s mimoděložním těhotenstvím. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Úkolem těchto výzkumných otázek bylo zjistit, jaké priority v oblasti bio {--} psycho {--} sociálních potřeb mají ženy po prodělaném mimoděložním těhotenství, dále jak byly uspokojovány potřeby těchto žen v rámci ošetřovatelské péče. Byla hledána odpověď na to, zda plán ošetřovatelské péče odpovídá prioritám bio {--} psycho {--} sociálních potřeb klientek a jaký ošetřovatelský problém (ošetřovatelská diagnóza) se u žen vyskytuje nejčastěji. V práci bylo využito kvalitativního výzkumu a to formou nestandardizovaného rozhovoru s pacientkami. Dále pak byla provedena analýza písemných dokumentů. Jednalo se jak o dokumentaci lékařskou, tak o dokumentaci ošetřovatelskou. Informace získané rozhovorem a analýzou písemných dokumentů byly následně zpracovány formou kazuistik. Byla provedena analýza ošetřovatelské dokumentace a na jejím základě byla provedena komparace s prioritami bio {--} psycho {--} sociálních potřeb klientek. Výzkumný soubor byl tvořen pěti ženami v reprodukčním věku, které byly hospitalizovány na gynekologicko {--} porodnické klinice s diagnózou mimoděložního těhotenství. Rozhovor s pacientkami proběhl vždy před jejich propuštěním do domácí péče. Bylo zjištěno, že pro pacientky s mimoděložním těhotenstvím je prioritní uspokojení jejich potřeb z oblasti psychologické. Dále pak bylo zjištěno, že v rámci ošetřovatelské péče byly tyto potřeby uspokojovány jen okrajově a nedostatečně. Plán ošetřovatelské péče neodpovídá prioritám bio {--} psycho {--} sociálních potřeb klientek a jako nejčastější ošetřovatelská diagnóza by měl být stanoven anticipační smutek. Práce může být návodem pro porodní asistentky, aby jimi poskytovaná ošetřovatelská péče plně uspokojila prioritní potřeby žen s mimoděložním těhotenstvím

Viz též: podobná jména autorů
1 ŽÁKOVÁ, Magdaléna
2 ŽÁKOVÁ, Marcela
2 Žáková, Marcela
10 Žáková, Marie
4 Žáková, Markéta
7 Žáková, Martina
17 Žáková, Michaela
5 Žáková, Monika
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.