|
|
Etnografické a folkloristické aspekty v díle Františka Ladislava Sála
Tomášová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Tomandl, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na osobnost z východních Čech regionálního významu - Františka Ladislava Sála (1867-1941). Cílem práce je zachytit jeho osobnost jako představitele generace vzdělaných učitelů - vlastenecky zaměřených aktivistů, kteří se amatérsky zabývali etnologií a folkloristikou. Úvodní část práce představuje jeho osobní i profesní život zrekonstruovaný na základě studia archivní pozůstalosti. Další kapitola se věnuje širšímu kulturně-historickému kontextu s akcentem na dějiny pedagogiky a etnologie. Těžiště práce tvoří studium Sálových textů vzdělávacího a výchovného charakteru. Hojně v nich pracoval s etnografickým materiálem (pohádky, pověsti, dětský folklor), který využíval jako prostředek výuky vlastivědy na obecných školách.
|
|
|
Společenský tanec v kulturních kontextech
Šámalová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o společenském tanci v prostředí pražské měšťanské společnosti 30. a 40. let 19. století. Práce je rozdělena na tři části. První část se zabývá historickým vývojem společenských tanců a pražským společenským životem a taneční kulturou. Součástí této kapitoly je lokace pražských tanečních míst, specifikace druhů taneční zábavy a taneční móda, vyučování tance a společenské chování. Další část charakterizuje zkoumaná periodika v širších kontextech. Závěrečná část, podložená výsledky rešerše ve významných periodicích (Květy a Česká včela), analyzuje nejzajímavější tematické okruhy spojující tanec a společnost v dobových pramenech. Výsledkem práce je vymezení vztahu formující se novodobé české společnosti k fenoménu společenského tance na základě dobových zpráv. Součástí práce je i ucelený soupis záznamů o tanci v letech 1834 - 1847 v časopisech Květy a Česká včela.
|
|
|
Fenomén Living History v Čechách
Hartvich, Ondřej ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
Obsahem této práce je v České republice málo probádaný fenomén living history. Motivací se stal dlouhotrvající zájem autora o tuto problematiku i jeho aktivní účast v činnostech s tímto spojených. Práce si klade za cíl charakterizovat pojem living history a specifikovat tento způsob trávení volného času určitou částí populace v České republice. Zároveň se zamýšlí nad otázkou, zda je living history subkulturou. Pojem subkultura proto charakterizuje na základě studia odborné literatury. Snaží se též zmapovat či nastínit a představit jako vzorek fenoménu living history některá sdružení či spolky na základě výzkumu. K tomu využívá především metody terénního výzkumu, zúčastněného pozorování, řízeného rozhovoru mezi členy, divácké i aktivní účasti na jejich akcích a prezentacích a analýzy webových stránek. V úvodní kapitole se práce zabývá objasněním pojmů experimentální archeologie a living history, jejichž rozlišení je velmi podstatné. Proto popisuje náplň experimentální archeologie jako jedné z metod archeologie a living history jako ústřední motiv celého výzkumu i práce. Pro ilustraci geneze trávení volného času danou subkulturou je v další části představen i LARP a historický šerm. V práci nechybí vedle několika skupin a sdružení living history i skupiny historického šermu, aby mohly být vysvětleny...
|
|
|
Marie Kovářová - etnografka Podblanicka
Hozová, Markéta ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobností Marie Kovářové, národopisné pracovnice Podblanicka. Popisuje její život mezi lety 1910 až 1972, od narození po odchod na odpočinek. Hlavní důraz je kladen na její ranou publikační a muzejní činnost. Biografie vznikla na základě analýzy dokumentů uložených v osobním archivním fondu Kovářové, dostupné literatury, doplněna byla informacemi získanými při malém terénním výzkumu. Cílem práce bylo zhodnotit roli Kovářové v regionální vlastivědné práci a zasadit její osobnost do dobového kontextu dějin etnografie.
|
|
|
Ženské intimní normy krásy. Depilace a úprava tělesného porostu na příkladu českých žen.
Greňová, Martina ; Korecká, Zuzana (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Martina Greňová: Intimate norms of beauty by women. Depilation and modification of body hair on the example of Czech women. FF UK 2011 Autorka hledá důvody odstraňování a úprav ochlupení. Základem je analýza médií a literatury a její výzkum mezi českými ženami. Práce vychází z hypotézy, že určité subjekty se pokoušejí vytvářet normy týkající se odstraňování ochlupení. Tyto normy jsou prezentovány v literatuře lékařské a kosmetické, časopisech i internetových článcích, filmech, reklamách, jazyku i slovesnosti (lidové). Z toho plynoucími normativními subjekty jsou lékaři, kosmetičky, redakce a autoři časopisů, účastníci internetových diskuzí, filmoví tvůrci a producenti kosmetických výrobků. Na tvorbě norem se samozřejmě podílí i ženy samy (většinou nevědomě). Autorka nachází několik významů, jak je odstraňování ochlupení vnímáno a prezentováno: hygienický a zdravotní (lékařský), dichotomie lidského vs. zvířecího (příroda vs. kultura), dichotomie feminity vs. maskulinity, znak dospělosti, estetický aspekt. Většina žen odstraňuje ochlupení ze svého těla. O něco více se "holí" ženy mladší, ale jinak mezi generaceni není velký rozdíl. Avšak rozdíl je mezi věkem, kdy se začaly depilovat dnešní náctileté (průměrně ve dvanácti letech) a dnešní padesátnice/šedesátnice (ve 24 letech). Jako motivaci uvádějí ženy vliv...
|
|
|
Materiální kultura na Oravě. Horské salašnictví.
Gošová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Práce pojednává o tradici horského salašnictví na Slovensku, které se postupně rozvíjelo od 15. - 16. století vlivem valašské kolonizace. Její jednotlivé kapitoly se zabývají jednak cyklem tradičních pasteveckých prací v rámci kalendářního roku, sezónních prací v průběhu teplé části roku a prací každodenních a jejich organizací, jednak materiální kulturou pastevců včetně architektury a jídelníčku. Historické pasáže nastiňují vývoj a způsoby fungování salašnického spolku. V tomto rámci je věnována pozornost také jednotlivým pastevcům. Je popsána jejich profesní hierarchie a náplň práce od bači k honelníkovi.
|
|
|
Kultura renesančního odívání a dnešek
Brabcová, Růžena ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá oděvní kulturou v období renesance v Evropě - především oděvním stylem Itálie, Anglie a Španělska na přelomu 15. a 16.století a jejím vlivem na tvorbu kostýmů soudobých skupin, které se ve volném čase věnují amatérskému historickému šermu nebo dobovému tanci a podobným aktivitám. Poskytuje rámcový popis jak ženského, tak mužského způsobu odívání. Tato práce se snaží o analýzu vzniku, pravidel a funkcí stylizovaného dobového kostýmu, a v závěrečné kapitole také porovnání obou variant dobových kostýmů, na základě dlouhodobého zúčastněného pozorování a kvalitativního terénního výzkumu.
|
|
|
Časopis "Módní svět" a "Lada" v kulturním kontextu
Šrolová, Kristýna ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Diplomová práce pojednává o časopisu Módní svět a jeho příloze Lada, které zasazuje do soudobého kulturně-historického kontextu. Časopis Módní svět vycházel od roku 1879 do roku 1935 a tím je dané i časové vymezení témat v práci. Kontextuelně se zabývá ženskou společností přelomu 19. a 20. století, ženským emancipačním hnutím, počátky vydávání ženských a módních časopisů, jejich osobnostmi a dobovou módou. V druhé části se soustřeďuje na konkrétní časopisy Módní svět a jeho přílohu Ladu. V této části práce je věnována pozornost vzniku zkoumaných periodik, je analyzována jejich grafická úprava, zaměření a ideologické působení na určitý okruh čtenářek.
|
|
|
Feminismus a emancipace na prahu 20. století. Anna Řeháková, Vlasta Pittnerová, dvě případové studie
Potměšilová, Magdaléna ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Secká, Milena (oponent)
Souhrn Feminismus a emancipace na prahu 20. století Anna Řeháková, Vlasta Pittnerová, dvě případové studie Disertační práce se zabývá tématem feminismu a emancipace na prahu 20. století. Práce je případová, založená především na biografické metodě. Jedná se o konkrétní příspěvek k dě- jinám emancipace a ženské otázky. Cílem práce je přispět k poznání vývoje ženského hnutí v podmínkách českých zemí na rozhraní 19. a 20. století v konkrétní situaci. Problematika je pojata jako dvě případové studie života a tvorby dvou v dnešní době málo známých osob- ností ženského hnutí: učitelky a spisovatelky Anny Řehákové a spisovatelky a publicistky Vlasty Pittnerové. Autorka prováděla rozbor shromážděných archivních materiálů, pozůsta- lostí a memoárů, pramenů z dobového ženského tisku a vlastních literárních publikací obou zkoumaných protagonistek, stejně jako odborných knižních podkladů k dané problematice. Na jejich základě práce dokládá postup ve vývoji ženského hnutí, názorů na ženu a její úděl. To vše na příkladu životních osudů, postojů a názorů, stejně jako tvorby těchto dvou ne zcela typických osobností, účastných a činných v proudu českého ženského hnutí. Práce též cha- rakterizuje v dané době vznikající fenomény v ženském hnutí, zabývá se jejich historickými souvislostmi, a dokumentuje odraz doby v ženské...
|
|
|
Dějiny tetování: Setkání postmoderny s archaismem v kultuře tzv. Modern Primitives
Rychlík, Martin ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Todorovová, Jiřina (oponent) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Dějiny tetování: Setkáni archaismu s postmodernou v kultuře tzv. Modern Primitives dr. Martin Rychlík Tato dizertační práce je stručnou a prakticky stále jedinou českou sumou znalostí o historii a etnografii tetování. Dějinami od prvých zaznamenaných důkazů na tělech křehkých mumií, přes etnografické tetováže přírodních národů až po výčet moderních významů. Takovou šíři má tetování. Předkládaná publikace se snaží tetování představit komplexně, v co nejširších souvislostech. Nastiňuje obecná pravidla zdobení těla, druhy tělesných úprav včetně stěžejního tetování a informuje o mnoha jeho funkčních významech. Funkce jsou rozčleněny do osmi skupin. Svá specifika mají funkce: rituální, esteticko- erotická, magicko-náboženská, léčebně-preventivní, komunikační a identifikační, sociálně- skupinová, statutárně-hierarchická a konečně i individualizační. U jevu tak komplexního, jakým tetování bylo a je, není možné jednotlivé významy oddělovat - spíše se překrývají a vzájemně doplňují. Historii a etnografie tetování sleduje tato práce od 5300 let starého muže z Alp do polynéského "ráje", mezi bojovné Maory a Dajaky až po ženy Ainů s vytetovanými vousy, Inuity, americké indiány či africké skarifikace, ale nevyhýbá se tetování v Evropě od antiky po dnešní dny. Samozřejmostí je obsažná bibliografie o tetování,...
|
host ::
RSS.