|
|
Esoterické přístupy v současné ženské spiritualitě
Konopásková, Veronika ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Tomandl, Miloš (oponent)
Moje práce se zabývá esoterickými přístupy v současné ženské spiritualitě. Zmapovala jsem současnou literaturu k historii esoteriky a česká média, která se esoterice věnují. Historicky zaměřenou literaturu jsem využila k sepsání nástinu vývoje esoteriky se zaměřením na pronásledování čarodějnic. Terénním výzkumem jsem se pokusila zachytit ženy, které se věnují esoterice, a to především výkladu karet.
|
|
|
České středohoří - kulturní krajina
Štefaniková, Jana ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Drápala, Daniel (oponent)
Disertační práce "České středohoří - kulturní krajina" nahlíží na území vytyčené převážně současnou linií Chráněné krajinné oblasti České středohoří jako na krajinu sídel, konkrétně sídel venkovské povahy. Na základě terénního průzkumu jsou přiblíženy základní charakteristiky venkovského stavitelství na zmíněném území a vybrané vlivy, které zástavbu místních obcí dotvářely. Práce také přináší četné doklady regionálního vlastivědného zájmu o České středohoří, zejména pak o venkovské stavitelství. Tento vlastivědný zájem je diskutován v kontextu vývoje české a německé národní emancipace. V celé práci je kladen důraz na období od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nelegitimní děti v českých zemích v 18. a 19. století
Bayerová, Vanda ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Moje diplomová práce nebyla založena na dlouhodobějším a rozsáhlém výzkumu, přesto si dovolím zhodnotit stav zkoumaného tématu. První část mé práce spočívala ve vyhledávání pramenů a literatury k nastolenému jevu ve snaze tyto poznatky konfrontovat. Existuje dostatek dílčích prací, ale zatím neexistuje souborné pojednání, které by mohlo být přehledem vývoje postavení svobodných matek a nemanželských dětí v novověku na našem území. Studium postavení svobodných matek a jejich dětí je přitom pro dnešní dobu velmi atraktivní v důsledku zvýšení zájmu o "historii každodenního života", "gender" problematiku a "historii dítěte", jejichž rozvoj se ve středoevropském prostoru odstartoval po roce 1989 ve snaze dohnat západní trend posledních desetiletí. Prameny a literatura by se daly rozdělit do několika skupin. V první skupině mohou být ty, kde by nějaké informace mohly být, ale nejsou, např. lékařské knihy nebo některé etnografické monografie. Z toho by se dalo při rychlém a povrchním soudu vyvodit, že se zkoumané jevy vyskytovaly v tak malé míře, že ani nestály autorům za zmínku. Další skupina informací pochází z pramenů, které např. antikoncepci a aborty připouštějí, ale ve velmi omezené míře, postoj např. některých etnografických prací. Poslední skupina vypovídá o takřka neuvěřitelném rozšíření všeho výše...
|
|
|
Obřadnost spojená s narozením dítěte na Pelhřimovsku. Role porodní báby z hlediska etnologie.
Kubíčková, Kristýna ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je obřadnost související s narozením dítěte na Pelhřimovsku v období 2. poloviny 19. století a v počátcích století dvacátého. Samotným obřadním úkonům je věnována především její druhá část. Samostatné kapitoly jsou zaměřeny na pojetí těhotenství, porodu i šestinedělí v lidovém prostředí. Prostřednictvím dobové literatury a článků, archivních materiálů i matrik je tak pohlíženo na velmi intimní a doposud nepříliš zmapovanou oblast rodinné obřadnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že předními vykonavatelkami obřadních úkonů spojených s narozením dítěte bývaly zpravidla porodní báby, je první část textu určena právě problematice babictví. Zde je pozornost soustřeďována nejen na vzdělávání porodních bab a jejich kompetence, ale také na jejich postavení ve společnosti, finanční ohodnocení i kolegiální vztahy.
|
|
|
Tradiční lidová svatba v Podještědí. Obraz svatebních zvyklostí a rituálů v regionálních pramenech
Opravilová, Michaela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Předložená bakalářská práce seznamuje čtenáře s průběhem svatebního rituálu v tradičním lidovém prostředí severočeského etnografického regionu Podještědí. Údaje v práci obsažené vycházejí primárně z regionálních pramenů, jejichž rozbor autorka předkládá. Kritickým přístupem k pramenům a reflexí dobových sociálních poměrů se autorka snaží předložit pravděpodobný obraz svatebního rituálu 19. století, charakterizovat znaky a prvky procesu lidové svatby a obyčejů s ní spojených. V práci jsou akcentovány role jednotlivých účastníků svatby, především úloha svatebních obřadníků, družic a mládenců v čele s "družbou". Text popisuje sjednávání sňatku i předsvatební přípravy. Těžiště práce spočívá v líčení průběhu svatebního dne, jednotlivých obřadních úkonů i zábavních prvků: Svatební den začínal shromážděním hostů v domě nevěstiných rodičů, odkud se vydával svatební průvod na církevní obřad do kostela. Po návratu z kostela následovala hostina. Večer probíhala taneční "veselka", jejíž součástí bývalo čepení nevěsty. Celý proces svatby byl završen obřadným stěhováním nevěsty do nového domu. Každá fáze svatby měla svou určenou tradiční podobu, o jejíž dodržení se staral družba. Prameny, ze kterých autorka vychází, tvoří rozmanitou směs, která dohromady dává obraz, v němž lze jen těžko rozeznat jednotlivé...
|
|
|
Ženské intimní normy krásy. Depilace a úprava tělesného porostu na příkladu českých žen.
Greňová, Martina ; Korecká, Zuzana (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Martina Greňová: Intimate norms of beauty by women. Depilation and modification of body hair on the example of Czech women. FF UK 2011 Autorka hledá důvody odstraňování a úprav ochlupení. Základem je analýza médií a literatury a její výzkum mezi českými ženami. Práce vychází z hypotézy, že určité subjekty se pokoušejí vytvářet normy týkající se odstraňování ochlupení. Tyto normy jsou prezentovány v literatuře lékařské a kosmetické, časopisech i internetových článcích, filmech, reklamách, jazyku i slovesnosti (lidové). Z toho plynoucími normativními subjekty jsou lékaři, kosmetičky, redakce a autoři časopisů, účastníci internetových diskuzí, filmoví tvůrci a producenti kosmetických výrobků. Na tvorbě norem se samozřejmě podílí i ženy samy (většinou nevědomě). Autorka nachází několik významů, jak je odstraňování ochlupení vnímáno a prezentováno: hygienický a zdravotní (lékařský), dichotomie lidského vs. zvířecího (příroda vs. kultura), dichotomie feminity vs. maskulinity, znak dospělosti, estetický aspekt. Většina žen odstraňuje ochlupení ze svého těla. O něco více se "holí" ženy mladší, ale jinak mezi generaceni není velký rozdíl. Avšak rozdíl je mezi věkem, kdy se začaly depilovat dnešní náctileté (průměrně ve dvanácti letech) a dnešní padesátnice/šedesátnice (ve 24 letech). Jako motivaci uvádějí ženy vliv...
|
|
|
Virtuální světy - konstrukce minulosti jako hra. Amatérský historický šerm
Moravcová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Kašpar, Oldřich (oponent)
pojem amatersky historicky serm predstavuje v soucasnosti zpusob tniveni volneho casu, ktery je zameren predevsim na zobrazovani zpusobu boje v minulosti formou dramatickych predstaveni (vystupovani pred publikem vsak neni podminkou). leho akteri k tomu pouzivaji vyzbroj, vystroj, odev a dalSi rekvizity, ktere by mely alespon ramcove odpovidat urCitemu historickemu obdobi. Existuje siroke spektrum pojeti historickeho sermu jak u jednotlivych akteru, tak u skupin, do nichz se tito sdruzuji. Presto je mozno uvazovat 0 sermirske spolecnosti jako 0 relativne kompaktni skupine spojene podobnymi zajmy. Ruzne predstavy 0 obsahu pojmu historicky serm, 0 naplni Cinnosti jeho protagonistu i rozdily v realnem pristupu k provozovani sermu, preferencich a motivacich jednotlivych akteru vsak podle me nedovoluji pouzlt pro amatersky historicky serm terminu "subkultura", ackoli se na prvni pohled nabizi. Historicky serm jako celek patti do sirsi oblasti aktivniho fyzickeho zobrazovani minulosti, vedle historicke hudby, historickeho tance, historickych remesel, atd. Dulezitym aspektem techto Cinnosti je, ze jak z hlediska akteru, tak hlavne ze strany konzumentu jejich zabavna a esteticka funkce prevazuji nad funkcemi ostatnimi (vychovnou, vzdelavaci, socialne-konstitucni). Vsechny tyto Cinnosti muzeme bez nadsazky nazvat...
|
|
|
Venkovské město, kultura a etnografie
Jeníčková, Kateřina ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Eleonory a Marie Proskovych, uCitelek a etnografickych badatelek. Starsl Eleonora byla jednou z ureujicich osob prvnich let existence turnovskeho muzea, byla tvurkyni muzejnich sbirek lidoveho textilu a predevsim velkou znalkyni problematiky turnovskeho kroje. Mladsi Marie najeji etnografickou praci plynule a na urovni navazala a dala ji jiz skrze publikaeni Cinnost naznak vedecke fundovanosti. Zivotni drahy sester nebyly na svoji dobu nijak vyjimeene, ba prave naopak. Pochazely ze zrejme nepfilis bohate prazske mest'anske rodiny. Prosly vzdelanim, ktere jim bylo v dane dobe a ekonomickych a spoleeenskych podminkach dostupne. Obe se v mladem veku rozhodly pro uCitelskou drahu, ktere byly verne az do sveho penzionovanl. Protoze vsak kaMa z nich byla pfislusnici jine generace, odrazil se jejich vekovy odstup i na moznostech vzdelcini, ktereho mohly dosahnout. Eleonora zahajila svoji pedagogickou karieru jeste v Praze, ale zahy, v roce 1872, prichazi do Turnova, kde nejprve na obecne a pozdeji na mest'anske skole temer 40 let vyueovala rueni prace. Zapojila se do kulturniho a spoleeenskeho zivota Turnovska, kde, jako ve vetSine ceskych mest, byla v tomto smeru ureujici vlastenecka orientace, zamerujici se na propagaci myslenky cesstvl. Spolupracovala s muzeem, ktere se od sveho vzniku profilovalo rovnez...
|
|
|
Společenská činnost Sofie Podlipské
Oudová, Radka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Cílem této bakalářské práce je na základě dobových archivních pramenů dokreslit a nastínit společenské působení Sofie Podlipské. V práci je nejprve představen život Sofie Podlipské, následuje kapitola zaměřující se na publikační a překladatelskou sféru působení Sofie Podlipské. Hlavní část práce se pak zabývá spolkovou a přednáškovou činností v několika vybraných ženských institucích.
|
|
|
Cestovatelství Josefa Colloredo-Mannsfelda (1866-1957)
Jiráková, Anežka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Cestovatelství Josefa Colloredo-Mannsfelda (1866 - 1957) Cesty do Severní Ameriky (1904 - 1906) Řešitel Anežka Jiráková Školitel Doc. PhDr. Irena Štěpánová, CSc. Abstrakt Josef Colloredo-Mannsfeld (1866 - 1957) navštívil se svou manželkou Yvonne Severní Ameriku celkem dvakrát, a to mezi lety 1904 - 1906. Vždy se jednalo o několikaměsíční, vždy v zimě probíhající cestu, jejíž průběh není kvůli nedostatku archiválií možné detailně zmapovat. Nejvíce informací se zachovalo o návštěvě Aljašky a Yukonu v roce 1904, z této doby máme k dispozici Josefův itinerář. Z obou amerických cest si Josef přivezl zpět řadu zvířecích trofejí a také řadu cenného etnografického materiálu, jež je dílem uložen na Státním zámku Opočno, dílem v Náprstkově muzeu. V předkládané práci se autorka především snaží o rekonstrukci obou amerických cest, dále se zabývá osobností Josefa Colloredo-Mannsfelda a také chápáním lovu, cestovatelství a etnicity v dobovém kontextu.
|
host ::
RSS.