|
|
Barbora Hoblová a Mladoboleslavsko
Pilíková, Klára ; Pargač, Jan (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se snažila priblížit život a práci ženy, žijící na prelomu 19. a 20. století, která zasvetila svuj cinnorodý život národopisné etnografické a sociální cinnosti a zasáhla i do dejin ženského hnutí Barbora Hoblová, patrila k ženám, které v dané dobe prekracovaly stereotypní rámec role, která jim byla vyhrazena. Její aktivity nebyly originální, inspirovala se vzory a zkušenostmi svých soucasnic, ale dokázala v malomestském prostredí, kde celý život pusobila, probudit zájem žen o verejné dení a zapojit je do práce jak v tradicní charite, tak ve aktivitách kulturních a vzdelávacích Barbora Hoblová však byla predevším významnou etnografickou pracovnicí s velkým talentem pro terénní výzkum a vynikajícím výtvarným nadáním, které plne využívala pri dokumentaci artefaktu materiální povahy. V její pozustalosti je nekolik nákresu lidové architektury, které vynikají precisností a smyslem pro detail, svedcí o tom i studie cástí lidového odevu a zvlášte pak detailní nákres zlaté výšivky cepce, který prikládám v príloze. Behem svého pusobení na Mladoboleslavsku dokázala, že tento stredoceský region není zdaleka tak nezajímavým, jak si v té dobe již mnozí etnografové mysleli. Její príspevky o duchovní, sociální i materiální kulture, predevším ty, které publikovala v Ceském lidu, patrí ke...
|
|
|
Židovské svatební obřady v Čechách a na Moravě v minulosti a přítomnosti
Veselská, Dana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Všechny obřady vztahující se k životnímu cyklu židovské populace mají hluboké biblické (starozákonní) kořeny. Ně ranného středověku upraveny pod tlakem okolní křesťanské majority, přesto sev některých obřadech projevuje jejich původ v oblasti předního Východu (zahanevěsty, nošení obřadního prstenu na ukazováku pravé ruky ženy, některé obřadzvyklosti s ochrannými podtexty). Vlivy majority nacházíme ve svatebních obřadech židovské minority v Čechách a na Moravě především v období uvolňování restriktivních zákonných norem ve 2. polovině 19. století. Tehdy můžeme ve větší míře pozorovat pronikání asimilačních vlivů např. ve volbě místa sňatku (doodehrávajícího se pouze ve výsostně židovském prostředí ghett a synagog) nebo vvětším důrazu na přizpůsobování se zvyklostem majoritních sekulárních kruhů (svatební kytice, pozvánky, oděv, památeční alba apod.). Nejvýznamněji a nejvíce se obě skupiny (majorita a minorita) ve svých svatebních obřadech prolnuly v období tzv. 1. českoslovens nosti tehdejší doby na svobodný projev vůle jedince se projevoval i v postupném odklonu židovských snoubeneckých párů od náboženských obřadůtakových směrem k prostým úředním aktům. V důsledku tragických událossvětové války a přístupu režimu vládnoucího od roku 1948 k židovské minoritě nejenže byl téměř dokonán odklon zbytků původní...
|
|
|
Dopad občanské války na Šrí Lance na postavení tamilských žen ve společnosti
Hrdličková, Zuzana ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Knotková, Blanka (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá vztahem mezi válkou a genderem, se zvláštním ohledem na současný šrílanský kontext. Popisuje specifickou genderovou problematiku příznačnou pro válku, jako je univerzální genderování války a dopad na celkovou strukturu společností postižených válkou. Práce se soustřeďuje na tamilskou společnost na Šrí Lance a ukazuje kořeny současného tamilského genderového stereotypu - starou drávidskou víru v ženskou sílu anangu a prastarý hinduistický Manuův zákoník. Ty vedly ke vzniku tamilského ženského genderového stereotypu 20. století, jenž je založen na konceptu kapu (cudnosti), tj. sebeovládání v každém aspektu ženské existence, s důrazem na pannenství u neprovdaných žen, jejich omezenou interakci s opačným pohlavím a zejména vytyčujících nejpříhodnější stav, ve kterém může žena být - tj. v manželství. Konstruování žen jakožto ctnostných před válkou znamenalo, že setrvávaly zejména v domácí sféře a měly omezený kontakt se světem mimo jejich domovy a sousedství. Avšak etnický konflikt na Šrí Lance (jak popisuje tato práce), jenž vypukl v 80. letech 20. století a trvá dodnes, měl závažný dopad na životy většiny šrílanských tamilských civilistů a jejich společenské normy a konstrukty. Smrt mnoha mužů, vysídlení a všudypřítomná destrukce zapříčinily vznik několika nových fenoménů v...
|
|
|
Tradiční tibetský oděv z antropologického pohledu
Gyaltso, Lenka ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce)
Autorka se bude zabývat tradičním tibetským oděvem převážně na základě etnografických materiálů z 19. a 1. poloviny 20. století. Úvodem představí prameny, z nichž bude vycházet, dále nastíní historický vývoj tibetského oděvu a jeho sepětí s historickým a kulturním vývojem Tibetu. V hlavní části, věnované - jak už bylo uvedeno - tibetskému oděvu v 19. a 1. polovině 20. stol., se bude zabývat oděvem z kulturně antropologické perspektivy. Pozornost bude věnovat zejména otázkám, do jaké míry oděv - či jeho jednotlivé složky - odráží etnicitu, příslušnost k určité společenské vrstvě, další dimenze společenského statusu (např. svobodná dívka a vdaná žena), případně také tomu, do jaké míry se v oděvu odrážejí např. náboženské představy. Závěrem budou také představena a popsána regionální specifika odívání a zdobení na historickém území Tibetu.
|
|
|
Textilní rukodělné techniky na klatovsku ve druhé polovině 20. a na počátku 21. století
Sieberová, Ivana ; Krupková, Jaroslava (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Výroba textilií v regionu Klatovska doprovázela již nejstarší dosud známé osedlým způsobem života žijící obyvatele v době neolitu. V tomto a v následujících obdobích, na venkově vlastně až do 19. století, bylo zpracování přadných rostlin i ovčího rouna neodmyslitelnou součástí rodinného hospodářství, každá hospodyně musela techniku zhotovování textilií ovládat tak, aby byla schopná zajistit rodinu i celé hospodářství v tomto směru. Po dlouhá staletí ba i tisíciletí se systém zpracování neměnil, i když se postupně s rozrůstající populací a také s rozvojem měst objevují jedinci na jednotlivé fáze výroby textilií specializovaní, kteří na základě znalosti pracovního procesu také obměňují či vylepšují pracovní nástroje a pomůcky.
|
|
|
Pražská graffiti subkultura - vývoj a souvislosti
Hronešová, Lucie ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent) ; Kadeřábková, Jaroslava (oponent)
Přestože neoficiální či nelegální nápisy, kresby a malby umístěné na místech veřejně přístupných jsou součástí našich měst již velmi dlouhou dobu, v poslední době se jejich jistá varianta i u nás rozšířila natolik, že se pro mnohé stala skutečnou obtíží. Pro etnologa zabývajícího se urbánní etnologií se stala fenoménem, který vyvolává čím dál více zvědavosti i profesionálního zájmu. Nesrozumitelnost těchto děl vede okolí k pocitu, že zde existuje jakýsi tajemný svět graffiti. Svým způsobem tomu tak je, pokud termínem "svět" označíme stejně jako Marc Augé "společenství, jež se podílejí na nějaké činnosti a navzájem sdílejí některé zvyky, vztahy a hodnoty." 1. Tento svět respektive tato subkultura a její vanace v českých podmínkách se stala předmětem mého zkoumání. Přestože subkultura graffiti se v Čechách začala utvářet před téměř patnácti lety, její etnologické zkoumání nemá u nás prakticky žádnou tradici.2 Tato práce je tedy v převážné míře založena na poznatcích dlouhodobého terénního výzkumu. Protože se domnívám, že psaním o subkultuře graffiti představuji čtenářům této práce nový "svět", je tomuto předpokladu přizpůsobeno uspořádání jednotlivých kapitol. Seznámení se slangem a část teoretických výsledků, které jsou opřeny jak o studium literatury tak o výsledky terénního výzkumu jsou prezentovány...
|
|
| |
|
|
Venkovské město, kultura a etnografie
Jeníčková, Kateřina ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Eleonory a Marie Proskovych, uCitelek a etnografickych badatelek. Starsl Eleonora byla jednou z ureujicich osob prvnich let existence turnovskeho muzea, byla tvurkyni muzejnich sbirek lidoveho textilu a predevsim velkou znalkyni problematiky turnovskeho kroje. Mladsi Marie najeji etnografickou praci plynule a na urovni navazala a dala ji jiz skrze publikaeni Cinnost naznak vedecke fundovanosti. Zivotni drahy sester nebyly na svoji dobu nijak vyjimeene, ba prave naopak. Pochazely ze zrejme nepfilis bohate prazske mest'anske rodiny. Prosly vzdelanim, ktere jim bylo v dane dobe a ekonomickych a spoleeenskych podminkach dostupne. Obe se v mladem veku rozhodly pro uCitelskou drahu, ktere byly verne az do sveho penzionovanl. Protoze vsak kaMa z nich byla pfislusnici jine generace, odrazil se jejich vekovy odstup i na moznostech vzdelcini, ktereho mohly dosahnout. Eleonora zahajila svoji pedagogickou karieru jeste v Praze, ale zahy, v roce 1872, prichazi do Turnova, kde nejprve na obecne a pozdeji na mest'anske skole temer 40 let vyueovala rueni prace. Zapojila se do kulturniho a spoleeenskeho zivota Turnovska, kde, jako ve vetSine ceskych mest, byla v tomto smeru ureujici vlastenecka orientace, zamerujici se na propagaci myslenky cesstvl. Spolupracovala s muzeem, ktere se od sveho vzniku profilovalo rovnez...
|
|
|
Anna Regina Husová (1857-1945)
Tůmová, Marie ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se opírá o souhrn vědomostí, nabytých v průběhu několikaletého univerzitního studia, spolu se zkušenostmi z praxe. Výběr tématu podléhal jistým omezením, která vyplývají z kombinované formy studia, osobních schopností a svoji roli zde sehrály i socio-ekonomické faktory. Přesto jsem se snažila vybrat především téma dosud nezpracované, zajímavé, dostupné, užitečné a takové, které by umožňovalo propojení metodologických přístupů a využití nabytých vědomostí. Rozhodla jsem se zpracovat život a dílo Anny Reginy Husové (1857 - 1945), zajímavé ženy, která je na Písecku považována za národopisnou pracovnici. Pro výzkum jsem zvolila postup, který v sobě kombinoval prvky indukce a dedukce
|
|
|
Pečírkův Národní Kalendář a osobnosti jeho tvůrců
Slavíková, Šárka ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Kalendář představuje výrazný typ lidové literatury 19. století, určené pro velmi široký okruh čtenářů. Všeobecné neboli lidové kalendáře plnily zábavnou, informativní a vzdělávací funkci a přispívaly rovněž nemalou měrou ke kultivaci českého jazyka. Specifickým historickým pramenem jsou i kalendáře odborné, jež zasáhly a v různé míře ovlivnily vývoj takřka všech vědních oborů. Kalendářová literatura je právoplatnou součástí české národní kultury a v historickém vývoji sehrála svou významnou roli. Národní Kalendář, vycházející v letech 1858-1949, patřil mezi kalendáře určené pro širokou čtenářskou obec a po celou dobu byl knihou velmi oblíbenou, a to hlavně díky značnému úsilí rodiny Pečírkovy. Národní Kalendář splňoval všechny požadavky klasické kalendářové literatury - otiskoval velké množství kalendářových povídek, kratochvilných a humorných příběhů, poučných příspěvků, pravidelná kalendária a jiné pravidelné či nepravidelné typicky kalendářové rubriky a příspěvky. Národní Kalendář, zejména svým obsahem, patřil do běžné kalendářové produkce své doby. Výjimečný byl především tím, že byl sestavován a řízen celých bezmála sto let členy rodiny dr. Josefa Pečírky a po celou dobu si udržel stejnou úroveň a díky tomu i poměrně velkou oblibu mezi čtenáři. Klíčový význam pro podobu a úspěch Národního Kalendáře...
|
host ::
RSS.