|
|
Kazašská svatba tradiční a současná: proměny svatebního ceremoniálu v čase
Dosšanova, Gulžan ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
V této práce se zabývám svatbou v kazašské společnosti. V současnosti není žádné zpracování tradiční a současné svatby u Kazachů, proto jsem se snažila představit a přiblížit svatební ceremoniál. Tradiční svatební obřad jsem rekonstruovala na základě literatury, k interpretaci současných forem jsem využila svůj terénní výzkum, vlastní vzpomínky z účasti na svatbách v 70. - 80. letech 20. století a informace respondentů. Zajímavým jevem se zda přetrvávání obyčejů, rituálů, zvyků oproti změnám v lidské společnosti. Za posledních 100 let z kočovnické společnosti se dnešní Kazachstán stál industrializovaným dynamický se rozvíjejícím státem. Současná kazašská svatba reaguje na tyto změny a jako v zrcadle je odráží. Svatba je nucena reagovat na sociální a kulturní změny zásadního významu. Chtěla jsem v této práci poukázat na některé z nich.
|
|
|
Problematika lidového oděvu na Vysocku
Dědovský, Daniel ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Odhalením převážně nezpracovaných nebo doposud opomíjených pramenů byla rozkryta nová fakta, která posouvají bádání v problematice lidového oděvu v krkonošsko-jizerské kulturní oblasti do nové roviny. Autor se zaměřil na podchycení historie lidového oděvu na Vysocku od zřejmě nejstarších dohledatelných zmínek z počátku 18. století. Podařilo se rovněž zdokumentovat jednotlivé generační proměny lidového oděvu na Vysocku a jeho mísení s dobovou městskou módou v průběhu 19. a 20. století až po svérázové využití v běžném životě již odložených krojů a jejich prezentaci v současné době. V průběhu výzkumu byla zjištěna oděvní specifika mikroregionu Vysocka, daná ekonomickými, kulturními, sociálními, etnickými i geografickými podmínkami zkoumané oblasti. Problematika lidového oděvu na Vysocku je první komplexní prací na dané téma. Pokládá tak základ pro další studium širších souvislostí na poli výzkumu lidového oděvu v krkonošsko-jizerské kulturní oblasti.
|
|
|
Třešťské betlémy a betlemáři
Hinková, Zuzana ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Tato diplomová práce zachycuje vznik, vývoj a současný stav třešťského betlemářství. Důraz je kladen zejména na současnou podobu tohoto fenoménu, kdy se zaměřuje na materiální i nemateriální stránku zkoumaného jevu. Informace o třešťském betlemářství jsou čerpány z literatury a od informátorů - třešťských betlemářů. První kapitola diplomové práce tvoří obecný úvod do problematiky vzniku betlémů a betlemářství v minulosti. Druhá kapitola se věnuje vzniku, vývoji a rozšíření betlemářství na Českomoravské vrchovině. Třešťské betlemářství a třešťské betlémy jsou tématem třetí, rozsáhlé kapitoly, kde je podrobně zachycen vznik a vývoj třešťského betlemářství, stavění betlémů, použití přírodních materiálů a přírodnin, dále je zohledněna biblická a jiná symbolika v těchto betlémech. V další kapitole se pojednává o faktorech, které ovlivňují vznik, rozvoj, rozšíření, proměny či zánik lidové tradice v konkrétní lokalitě (město Třešť). Na to navazuje následující kapitola, kde jsou popsány dvě možnosti - pořádání akce s názvem "Dřevořezání"a existence řezbářského kroužku pro děti - jak (jakým způsobem) lze lidovou tradici udržet v místě svého zrodu a uchránit ji od zániku. Poslední část blíže seznamuje se současnými sbírkami ve dvou institucích, kde jsou uchovávány a shromažďovány třešťské betlémy. Jako protiklad k...
|
|
|
Změny v pohřbívání v obci Úhonice ve 20. století a na počátku 21. století
Slaboch, Martin ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Navrátilová, Alexandra (oponent) ; Štěpánová, Irena (oponent)
V průběhu 20. století se v naší vlasti výrazně měnil způsob pohřbívání. Nově se objevil pohřeb žehem a v posledních letech velmi narůstá pohřbů bez obřadu. Vysoký podíl pohřbů zcela bez obřadů nemá ve světě obdoby. Tradiční církevní pohřby s kolektivním rozloučením a pohřbením do hrobu na hřbitově ubývají. I nadále se objevují stále nové varianty způsobu pohřbívání. Práce sleduje vývoj pohřbívání ve středočeské vesnici Úhonice v letech 1988-2008, kdy byl u všech 205 zemřelých občanů zaznamenán přesný způsob pohřbení. Případová studie ukazuje nové způsoby pohřbívání, které se v Úhonicích objevují později než ve větších městech. Mrtvé tělo přebírají pohřební služby, které zajišťují i pohřební obřad. Činností profesionálních pohřebních služeb tradiční pohřební zvyky rychle a nenávratně mizí.
|
|
|
Sonda do problematiky nemanželských dětí v Čechách na základě průzkumu vybraných církevních matrik panství Kostelec nad Černými lesy z let 1785-1873
Bayerová, Vanda ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Téma nemanželských dětí a svobodných matek zajisté patří do zorného úhlu více skupin badatelů v humanitních vědních oborech. V prvé řadě historiků, archivářů, etnologů (kulturních a sociálních antropologů), sociologů, demografů nebo badatelů v gender history. Každý vědec by se jistě na tuto problematiku díval ze svého hlediska vystudovaného odborníka ve zvýše zmíněných vědách. Předkládaná rigorózní práce nebude výjimkou. Mojí snahou zde bylo skloubit pohled (historické) etnologie a historické demografie. Téma nemanželských dětí a svobodných matek je sice marginálním fenoménem v historii, přesto se alespoň k částečnému zpracování tématu rozhodlo více, hlavně zahraničních, autorů. V českém prostředí se setkáváme spíše s dílčími pracemi, např. výzkum matričních záznamů v jedné lokalitě, pohled na infanticidium z hlediska právního dopadu, pohled na situaci odložených dětí apod. V drtivé většině případů se jedná o články v odborných periodikách. I ve větších etnografických monografiích se setkáme se stranou či dvěmi na toto téma, někdy nás autor odbude odstavcem nebo se nezmíní vůbec. V obecných historických pracích toto téma také nebývá rozpracováno do většího rozsahu. Hlavní příčiny menšího zájmu badatelů o výzkum sexuálního chování našich předků, nemanželský a předmanželský sex, antikoncepční a abortivní...
|
|
|
Změny ve stravovacích zvycích horníků na Kladensku (s přihlédnutím k obci Vinařice)
Žvachtová, Pavla ; Tomandl, Miloš (oponent) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Rozhodujícím mezníkem pro utváření Kladenska jako známé industriální oblasti (těžební a hutní průmysl) byla polovina 19. století. S rozvojem průmyslu v tomto regionu souvisela velká profesní migrace z celé oblasti Čech a Moravy. Jedním z výsledků této migrace bylo vzájemné ovlivňování a prostupování jednotlivých kulturních prvků a jevů mezi nově příchozími a autochtonním obyvatelstvem, kteří pak společně vytvářeli kladenskou dělnickou (hornickou) kulturu. Dělnický charakter Kladenska se pak v průběhu historie mnohokrát změnil, nicméně jeho kořeny je třeba hledat právě v 19. století. Zásadní proměnou prošla kladenská dělnická (hornická) kultura po roce 1990, kdy v souvislosti s politickými a hospodářskými změnami začal celý region procházet společenskou transformací. Ocelárny POLDI a těžba černého uhlí prošly úpadkem, produkce oceláren byla zastavena v polovině 90. let 20. století a poslední důlní pracoviště ukončilo těžbu v roce 2002. Tyto změny a procesy se pak logicky odrazily v každodenním životě všech obyvatel Kladenska, ale nejvíce se samozřejmě dotkly zaměstnanců v průmyslu, kteří nejen ztratili svou práci ale hlavně svůj společenský status (a to ve srovnání s obdobím před rokem 1990, kdy zejména hornictví bylo jedno z privilegovaných povolání). V této práci nelze postihnout všechny změny ve všech...
|
|
|
České vegetariánství v kulturních kontextech
Hanková, Marie ; Krupková, Jaroslava (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je vytvořit určitý přehled o vývoji českého vegetariánství v návaznosti na jeho vývoj ve světě v různých kulturních kontextech. Vegetariánství je tématem zasahujícím do mnoha oborů a tomu odpovídá použitá literatura a prameny. V první části je zařazen úvod do problematiky vegetariánství. Následuje vývoj ve světě ve spojení s různými náboženskými a duchovními směry (hinduismus, buddhismus, pythagorejci, stoikové, křesťanství, islám, judaismus ad.) či konkrétními osobnostmi. Je stručně zachycen také postoj ke konzumaci masa v jednotlivých kulturně-historických obdobích až k prvním snahám o propagaci vegetariánství. Další část zachycuje vývoj českého vegetariánství od poloviny 19. stol. - osobnosti, literatura, spolky, aktivity atd. Rozbor dobové literatury je konfrontován se současnou odbornou literaturou a také srovnáván s postoji dnešních propagátorů a zastánců vegetariánství. V poslední části práce byl použit dotazníkový výzkum k upřesnění motivace, která vede k přijetí daného stylu stravování, ke zjištění určitých obtíží, které mohou nastat, ke zjištění názorů samotných vegetariánů a veganů, jejich angažovanosti v dané problematice a popřípadě napojení na jiné menšiny či myšlenkové proudy.
|
|
|
Povijany na Tóru ze sbírek židovského muzea v Praze
Uličná, Lenka ; Veselská, Dana (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřila na obecnou charakterizaci povijanů na Tóru, jejich obvyklou formu a funkci, ukázala typické i neobvyklé příklady těchto předmětů ze sbírek ŽMP a představila zvyk výroby povijanů na Tóru v kontextu židovských rituálů spojených s narozením dítěte i dalších rituálů životního cyklu, a to s přesahem k paralelním kulturním projevům majoritní křesťanské společnosti. Zamýšleným přínosem této práce je interdisciplinární uchopení tématu. V rámci etnologického přístupu jsme se pokusili o paralelní uplatnění hledisek hebraistických, resp. judaistických, religionistických a uměleckohistorických. Práce přináší dílčí výsledky, které mohou být uplatněny při snaze o komplexní popis všech povijanů z českých zemí, jenž je dlouhodobým záměrem Židovského muzea v Praze.
|
|
|
Koncept ženy na pozadí společenských proměn přelomu 19. a 20. století
Košutová, Klára ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Tématem této práce je koncept role ženy, jeho složky a jejich proměny v českých zemích na přelomu 19. a 20. století. Jeho rozdílné podoby, projevy a vliv jsem se pokusila sledovat prostřednictvím odrazu v dobovém ženském tisku. Za hlavní interpretační pramen jsem vybrala několik časopisů z let 1895-1905. Toto krátké období jsem zvolila proto, že i přes pokrokové cíle se zde zpočátku ještě značně projevovaly konzervativní tendence, které jsou charakteristické pro celé 19. století. To mi umožnilo postihnout různorodost názorových proudů, jejich střety a vzájemné prolínání. Na obsahové náplni časopisů i používané rétorice je možné sledovat přechod od přidržování se tradičních norem, s často nevědomým cílem nevybočit příliš z uznávaného společenského kánonu a dosáhnout tak alespoň některých dílčích výsledků, k aktivnějšímu podílení se na širších veřejných událostech. Z dostupných časopisů jsem se rozhodla pro 4 tituly. Jsou jimi časopisy: Ženské listy. Časopis k šíření vzdělanosti mezi paními a dívkami českoslovanským.,1 Ženský obzor. List pro život sociální, politiku a literaturu.,2 Ženský svět. List věnovaný zájmům českých paní a dívek.3 a Ženská revue. List pro otázku ženskou, éthickou, kulturní a sociální vůbec.
|
|
|
Podoba a funkce chodského kroje v minulosti a současnosti
Nová, Lucie ; Krupková, Jaroslava (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
V práci jsem popsala vývoj kroje od poloviny 19. až do 21. stolet'. Snažila jsem se o to, aby tato studie neměla jen deskriptivn' charakter, typický pro mnoho prac' předchoz'ch, ale vedle jeho popisu jsem uvedla i př'ležitosti, kam jej lidé nos', z jakých materiálřu se v 21. stolet' šije, proč jej stále ještě lidé oblékaj' a jaké tedy dnes pln' funkce. Kromě historického vývoje kroje jsem chtěla podat dřuraz zejména na současnost. Některé součásti kroje již ze života lid' vymizely (mužský kroj, svatebn' kroj), ale udržuj' se nadále d'ky m'stn'mu národopisnému souboru, jehož členky a členové si ho oblékaj' rády a zřustávaj' v něm i po vystoupen', nevn'maj' jej jen jako kostým. Jiné typy kroje si oblékaj' nejen členky souboru, ale i obyvatelky obou vs'. Mladš' generace většinou ke slavnostn'm př'ležitostem, na bály a masopust, starš' generace také do kostela a v několika př'padech jej nos' i jako všedn' oděv.
|
host ::
RSS.