|
|
Komunikační protokoly v pasivních optických sítích
Ševela, Martin ; Šporik, Jan (oponent) ; Tejkal, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá porovnáním přenosových parametrů v sítích s časovým dělením a v sítích s vlnovým dělením. V první části práce jsou nastudovány jednotlivé standardy sítí s časovým dělením a specifika sítí s vlnovým dělením, společně s používanými pasivními prvky pasivních optických sítí. Druhá část stručně popisuje možnosti přenosu televizního signálu v optických sítích. Třetí část je věnována simulaci sítí GPON a WDM-PON a srovnání nasimulovaných hodnot.
|
|
|
Bezdrátové spoje pro metropolitní sítě
Svoboda, Jan ; Tejkal, Vladimír (oponent) ; Šporik, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá technologiemi vhodnými pro výstavbu metropolitních sítí. V práci jsou zmíněny technologie umožňující bezdrátový přenos rychlostmi nad 1 Gbit/s. Jsou popsány základní vlastnosti a parametry mikrovlnných radiových spojů v pásmu 70/80 GHz a optických bezvláknových spojů. Tyto technologie jsou porovnány s klasickými optickými sítěmi. Praktická část diplomové práce byla zaměřena na vývoj aplikace pro výpočet útlumu způsobeného průchodem atmosférou pro tyto dvě technologie. Výsledky získané za pomoci této aplikace jsou uvedeny v diplomové práci.
|
|
|
Návrh, výstavba a měření optických přístupových sítí
Ambrož, Jan ; Šporik, Jan (oponent) ; Tejkal, Vladimír (vedoucí práce)
Práce se zabývá možnostmi realizace optických přístupových sítí. V práci jsou představena optická připojení FTTx včetně jejich specifikací a rozdílů. V dokumentu je velká část věnována pasivní a aktivním optickým sítím. Tyto dva rozdílné technologické přístupy jsou podrobně objasněny a porovnávány. Jsou představena technická řešení trasy - tradiční možnosti pokládky pod zem či do vzduchu, ale také alternativní jako je mikrotrubičkování. Zmíněny jsou také aktivní síťové technologie. V práci je také obsažena problematika měření optických přístupových sítí. Jsou osvětleny důležité přenosové parametry a metody jejich měření. Celá práce směřuje k úplnému návrhu FTTH sítě podle standardu GEPON. Při návrhu byly využity teoretické informace obsažené v jednotlivých kapitolách. Návrh je zpracován formou technické dokumentace v souladu s postupy užívanými v praxi, obsahuje výkresy, konkrétní technická řešení a podrobný cenový rozpočet. Správnost návrhu byla ověřena provedením útlumové bilance. V závěru práce jsou uvedeny výsledky simulace navrhované sítě v programu OptiSystem7.
|
|
|
Optické zesilovače pro metropolitní a přístupové sítě
Čech, Martin ; Šporik, Jan (oponent) ; Tejkal, Vladimír (vedoucí práce)
Úkolem této diplomové práce je popsat a porovnat nejběžnější typy v současnosti využívaných optických zesilovačů. První část se zaměřuje na problematiku optických přenosů a jevů, které způsobují degradaci přenášeného signálu. V této části je také vysvětleno, proč je vhodné nasazení optických zesilovačů. Další část popisuje principy, strukturu a vlastnosti jednotlivých typů zesilovačů. Následuje část, ve které jsou popsány simulace provedené za účelem porovnání výkonnosti systémů s jednotlivými typy zesilovačů. V poslední části je proveden návrh metropolitní optické sítě s vlnovým multiplexem. Na základě simulací z předchozí části jsou v této síti využity nejvhodnější zesilovače umístěné na optimálních pozicích na přenosové trase. V závěru jsou popsány simulace, pomocí kterých je ověřena funkčnost návrhu.
|
|
|
Fotonická krystalická vlákna
Dočkal, Martin ; Tejkal, Vladimír (oponent) ; Šporik, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím nekonvenčních optických vláken se zaměřením na fotonická krystalická vlákna. Jsou zde popsány jednotlivé typy fotonických krystalických vláken z hlediska fyzikálních a optických vlastností a přenosových parametrů. Je zde vysvětleno, co jsou fotonické krystaly, na jakém principu pracují a jaké jsou možné typy těchto krystalů. Dále jsou popsány typy fotonických vláken běžně užívaných v oboru optických vláken. Také je objasněno fotonické krystalické vlákno, zejména jeho struktura a hierarchie jednotlivých typů. V práci jsou charakterizovány, znázorněny a popsány jednotlivé typy fotonických krystalických vláken a je zde uvedeno využití konkrétních vláken. Pomocí programového prostředí je demonstrován princip funkce jednorozměrné periodické struktury na Braggově vlákně. Graficky jsou zde porovnány jednotlivé simulované návrhy struktury jádra s komerčně dostupnými vlákny. Výsledkem této práce je snaha o přiblížení funkčnosti fotonických krystalických vláken a možnosti nalezení nových vláken s vhodnými disperzními charakteristikami k možné aplikaci ve vláknové optice.
|
|
|
Návrh a správa WDM systémů pro optické sítě
Červenka, Vladimír ; Šporik, Jan (oponent) ; Tejkal, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce popisuje jednotlivé druhy optických multiplexních systémů (WDM) dle doporučení standardizační komise ITU-T. Nabízí přehled komponent a zhodnocení kritických částí při návrhu, potažmo správy sítě využívající WDM technologie. S ohledem na doporučení ITU-T a charakter jednotlivých negativních vlivů jsou popsány optimální druhy optických vláken, optické zdroje, přijímače, zesilovače a především optické filtry, které zabezpečují funkci celého WDM systému. Působení jednotlivých negativních vlivů při provozu optického multiplexu je rovněž zmíněno. Zde se díky vysokým vyzářeným výkonům dostávají do popředí především nelineární jevy. Dále je proveden návrh WDM sítě, zahrnující správu a dohled fyzické vrstvy. Je předveden přenos 1,33 Tbit/s (třicet dva 42,7Gbit/s WDM kanálů) v 25,6nm pásmu C (100 GHz rozestup) na vzdálenost 300 km (tři 100km spoje) s využitím post-kompenzovaného NZDFS vlákna LEAF. Díky 40Gbit/s hustému vlnovému multiplexu (DWDM), nasazení NZR-DPSK modulace, vyvážené detekci a Erbiem dopovaných vláknových zesilovačů je dosaženo přenosu 400 Tbit/s×km. Společně s návrhem přenosové trasy je realizována série simulací v programu OptiSystem 8.0, jejichž hlavní účel není přesná simulace komponent reálné trasy, ale slouží jako vhodná podpora návrhu pro zvolení optimálních parametrů trasy vzhledem k zadaným požadavkům, jako například stanovení délky jednoho úseku trasy, počet a umístění zesilovačů nebo způsob kompenzace chromatické disperze.
|
|
|
Bezdrátový optický spoj
Šála, Jakub ; Číž, Radim (oponent) ; Šporik, Jan (vedoucí práce)
V této diplomové práci je zachycena problematika současných možností bezdrátových optických spojů, omezení jejich nasazení v praxi s ohledem na dostupnost a spolehlivost. Jsou provedena měření na bezdrátovém optickém spoji a ze zjištěných hodnot je vypočtena dostupnost spoje. Následně jsou provedena měření na alternativních variantách bezdrátových a metalických spojů. Zjištěné hodnoty jsou porovnány s bezdrátovým optickým spojem. Dále je proveden návrh bezdrátového optického spoje v místě bydliště.
|
|
|
Optimalizace přístupových sítí pro multimediální služby
Slavíček, Tomáš ; Reichert, Pavel (oponent) ; Šporik, Jan (vedoucí práce)
Tato práce popisuje problematiku přístupových sítí a jejich existující druhy. Rozebírá jejich parametry významné pro multimediální služby. Zvažuje možnosti využití jednotlivých sítí v daných lokalitách. Uvádí moderní multimediální služby a jejich požadavky na přístupové sítě. Další krok práce popisuje možné využití QoS pro optimalizaci přístupových sítí využívaných pro multimediální služby. V programu Opnet Modeler jsou simulované multimediální služby na jednotlivých typech sítí a určené limity, které dané typy sítě mají. Na vybraných reálných přístupových sítích jsou realizována měření hodnot významných pro zajištění kvality služeb. V závěru práce jsou výsledky simulací a měření podrobeny komparativní analýze.
|
|
|
Měření vzdálenosti pomocí technologie ZigBee
Čepl, Josef ; Šporik, Jan (oponent) ; Hanák, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou hrubého zjišťování vzdálenosti mezi dvěma bezdrátovými moduly založenými na standardu ZigBee. V prvním logickém celku se věnuje teoretickému popisu výše uvedené technologie a jejím charakteristikám. Tato část podává čtenáři základní informace nutné pro pochopení fungování bezdrátové komunikace a seznamuje jej také s některými pojmy z tohoto odvětví. Následuje popsání metody přístupu ke sdílenému médiu spolu s podrobným popisem funkcí, které jsou stěžejní pro určení intenzity signálu. Druhá část se věnuje popisu vývojového kitu 1321XDSK-BDM. Další část je již určena pro návrh uživatelského rozhraní pro zobrazení měřených dat. Je zde popsána počáteční vize zařízení doplněná o řešení komunikace bezdrátového modulu s navrhovaným zařízením. Dále je zde návrh zapojení v programu Eagle a vysvětlení funkce jednotlivých součástek v zapojení. V posledních dvou kapitolách logického celku je popsána konstrukce zařízení a stručný návod k jeho použití. Následuje část, která popisuje výběr vhodné aplikace, nutné změny kódu a implementaci vlastního kódu spolu s popisem důležitých funkcí a částí programu. Předposlední kapitola obsahuje měření dat v terénu s použitím bezdrátových modulů a navrženého zobrazovacího modulu. Testují se zde různé vlivy na konečnou přesnost měření vzdálenosti. V závěru je provedena diskuze nad dosaženými výsledky. Zejména tato část obsahuje posouzení přesnosti meřicí metody a zhodnocuje použitelnost metody v praxi.
|
|
|
Bezdrátový optický spoj v sítích LAN a MAN
Šporik, Jan ; Dostál, Otto (oponent) ; Filka, Miloslav (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je návrh optického bezdrátového spoje přenosu volným prostorem, atmosférou. Práce popisuje skladbu hlavic atmosférického optického spoje. Část práce se zaměřuje na problematiku šíření optického paprsku atmosférou. Uvádí jevy, které mají zásadní vliv na přenos optického záření volným prostorem. V práci jsou zmíněny jevy absorpce, lomu světla, turbulence a rozptylu. Vlnové délky se atmosférou šíří s různým útlumem a proto uvádí rozbor použití vlnových délek v rozmezí 750 a 1600 nm v závislosti na meteorologické viditelnosti. Popisuje základy návrhu AOS pomoci stacionárního modelu využitím výkonové bilanční rovnice. Popisuje základy popisu statistického modelu, který umožňuje určit dostupnost na základě pravděpodobnosti. Obecně popisuje současné možnosti AOS. V praktické části se práce zaměřuje na návrh simulačního modelu vysílače a přijímače AOS v programu PSPICE. Přijímač i vysílač jsou navrhovány tak, aby mohly nahradit transiver v media konvertoru. Přijímač hraje klíčovou roli, a proto je mu věnována velká část práce. Model přijímače je složen z fotodiody a transimpedančního zesilovače. Je provedeno testování obvodu přijímače. Model vysílače ukazuje princip modulování proudu, který teče laserovou diodou, vstupním modulačním napětím. V práci se nerealizuje model atmosféry, který by sloužil jako vazba mezi přijímačem a vysílačem. Obvod přijímače je podroben šumové analýze. Je určen parametr NEP a SNR. Pro modely přijímače a vysílače je vypočítána výkonová bilanční rovnice. Na základě požadavku na chybovost BER je stanovena maximální vzdálenost hlavic, které tuto podmínku spojují. Z modelů vysílače a přijímače vychází návrh praktické realizace. Jsou navrženy desky plošných spojů v programu EAGLE. V rámci práce není realizováno žádné schéma zapojení.
|
host ::
RSS.