|
| |
|
|
Variances in the Blue Card Directive Transposition across the European Union
Pospíšil, Petr ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Práce si klade za cíl zanalyzovat příčiny rozdílné transpozice směrnice o modré kartě, upravující podmínky migrace vysoce kvalifikovaných pracovníků z třetích zemí, mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie. Rozdíly jsou analyzovány na dvou rovinách. Zaprvé z hlediska včasnosti a správnosti transpozice, zadruhé z perspektivy rozdílného způsobu transpozice dispozitivních ustanovení obsažených ve směrnici o modré kartě (zda členské státy zvolily otevřený či restriktivní způsob transpozice těchto ustanovení). Teoretická literatura o dodržování transpozičních povinností a o politikách v oblasti vysoce kvalifikované migrace tvoří základ, s jehož pomocí autor identifikuje celou řadu proměnných a formuluje několik hypotéz, jež si kladou za cíl poskytnout vysvětletní různorodé transpozice směrnice v jednotlivých členských zemích. Autor klasifikuje členské země do skupin a klastrů podle jejich transpozičního výkonu, jehož výsledky poskytují pro analýzu výchozí bod. Z každé skupiny je vybrán pro detailní analýzu určitý počet států tak, aby byla zajištěna zobecnitelnost výstupů i geografická reprezentativost. Jak se jednotlivé hypotézy potvrdily v členských zemích následně autor zkoumá ověřením jednotlivých proměnných prostřednictvím kvalitativních i kvantitativních metod analyzujících data z...
|
|
| |
|
|
Irská neutralita v kontextu evropské integrace
Knotková, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Práce se věnovala tématu irské neutrality v kontextu evropské integrace a potvrdila hypotézu, že Irsko se do procesů evropské integrace zapojilo ve 21.století pouze takovým způsobem, který neohrožoval jeho politiku neutrality. Hlavní část práce se soustředí na tři konkrétní události, a to schvalování Lisabonské smlouvy, Smlouvy z Nice a Stálé strukturované spolupráce (PESCO). Jsou to tři nejzásadnější momenty evropské integrace 21.století, při kterých výrazně figurovala otázka irské neutrality. Na těchto případech práce dokazovala, že irské zapojení do evropských integračních struktur proběhlo v souladu s irskou politikou neutrality a bez jejího ohrožení. Strach o neutralitu plyne z hlubší spolupráce EU v oblasti SZBP a obav z vytvoření evropské armády, což se ukázalo ve všech sledovaných případech. Smlouvu z Nice Irové na první pokus neschválili a od irské vlády i ostatních členských států si vyžádaly potvrzení o tom, že Smlouva z Nice skutečně neohrožuje a neovlivňuje irskou politiku neutrality. Až poté ji v druhém referendu přijali. Podobný případ nastal i u Lisabonské smlouvy, která byla také schválen až ve druhém referendu poté, co Irsku bylo garantováno zachování neutrality prostřednictvím Irských záruk. Přijetí PESCO neprobíhalo formou referenda, ale zakládající dokumenty také obsahují...
|
|
|
Europeizace vybraných nevládních organizací zabývajících se integrační politikou
Kučerová, Aneta ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje europeizaci vybraných českých nevládních organizací, které se ve své činnosti věnují integrační politice. Otázka nestátních subjektů a jejich europeizace si vyžaduje zvláštní pozornost. Nedílně se totiž týká účasti občanské společnosti v evropském prostoru, který organizacím nevládního sektoru nabízí nové příležitosti a zdroje, které je dále utváří. Práce zkoumá europeizaci ve třech druzích spolupráce - ve finančních zdrojích, zapojení organizací do evropských sítí a v expertních zdrojích. Jádrem tohoto výzkumu byla otázka, do jaké míry lze hovořit o europeizaci finančních zdrojů a/nebo o internacionalizaci expertizy u zkoumaných aktérů. Ukázalo se, že v obou těchto rovinách Evropská unie figuruje jako významný zdroj financí i jako politická aréna, kde může docházet k navazování nových vazeb mezi podobně smýšlejícími subjekty. Ovšem na rozdíl od finanční spolupráce, se spolupráce ve sdílení expertizy neprokázala u všech zkoumaných organizací. Internacionalizace expertizy, a tedy s tím spojené sdílení informací a know-how mezi českými a evropskými organizacemi, je rozšířenější u těch subjektů, které se ve své agendě věnují evropským záležitostem a jsou aktivními členy evropské sítě. Organizace, které se integrační politice věnují čistě na lokální přímé úrovni,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Chorvatsko-slovinský spor o vodní koridor a důvody reakce aktérů na rozhodnutí mezinárodního arbitru
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Text představuje vývoj slovinsko-chorvatského sporu o hranici v Piranském zálivu a přibližuje problematiku slovinského přístupu na otevřené moře. Hraniční spor, který eskaloval s rozpadem Jugoslávie na začátku 90. let, je jedním z mnoha, jež válka na Balkáně přinesla. Práce proto nejprve představuje jeho historický vývoj a řešení, z nichž ani jedno během více než dvaceti let neskončilo úspěchem. Jako poslední se sporu věnoval mezinárodní tribunál při Stálém rozhodčím soudu v Haagu, a to od roku 2012 do roku 2017, kdy představil konečné rozhodnutí. Text ve své hlavní části rekonstruuje tuto arbitráž a analyzuje reakce obou aktérů sporu na kroky tribunálu a výsledek arbitráže. Přijetí tribunálního rozhodnutí a arbitráž samotnou však zkomplikovala kauza slovinských odposlechů, které zachytily komunikaci mezi slovinským rozhodcem mezinárodního tribunálu a slovinskou vládou. To vedlo k chorvatskému odstoupení od arbitráže a následnému odmítnutí celého soudního rozhodnutí. Práce dává do kontrastu politické argumenty obou stran a mezinárodní právo, odpovídá také na otázku, proč Chorvaté přistoupili k tak razantnímu kroku jako je odstoupení od celé arbitráže, a nepožadovali například výměnu rozhodce. Práce tak spor, který je oficiálně vyřešený, jelikož tribunál dospěl k závěru, rozebírá z pohledu jeho...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.