|
|
Význam lidských papillomavirů v etiologii a prognóze dlaždicobuněčných karcinomů orofaryngu
Rotnáglová, Eliška ; Klozar, Jan (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Zámečník, Josef (oponent)
Tonzilární karcinomy (dále TC) zaujímají významnou část nádorů hlavy a krku a jejich incidence v ČR stoupá. Kouření tabáku a nadměrná konzumace alkoholu jsou považovány za původce tří čtvrtin všech nádorů hlavy a krku, mezi další nezávislé rizikové faktory je dnes jasně řazena i infekce lidskými papillomaviry (dále HPV). Prezentovaná práce si kladla za cíl zjistit, zda a jak se navzájem demograficky liší skupina HPV pozitivních a negativních pacientů, stanovit prevalenci HPV v TC u pacientů v České republice a zjistit, zda je virus v HPV DNA pozitivních nádorech transkripčně aktivní. Dalším cílem bylo ověřit vhodnost jednotlivých markerů HPV infekce pro přesný výběr pacientů s HPV asociovaným onemocněním a stanovit prognostický význam těchto markerů. Na souboru 109 pacientů s TC jsme provedli detekci HPV DNA v nádorové tkáni a přítomnosti HPV specifických protilátek v séru. Pomocí dotazníků jsme získali informace ohledně rizikových faktorů. Pro analýzu exprese virové E6 a E2 mRNA a imunohistochemickou detekci proteinu p16 a p53 bylo k dispozici 45 ze 109 vzorků. Celková prevalence HPV DNA v TC byla 65%. U 93% HPV16 DNA pozitivních vzorků byly nalezeny známky transkripční aktivity viru. Pomocí exprese E2 oblasti virového genomu jsme zjistili, že virus je integrován v genomu hostitelské buňky u 64%...
|
|
|
Imunologicko-biologické aspekty spinocelulárních karcinomů v oblasti hlavy a krku
Bouček, Jan ; Říhová, Blanka (vedoucí práce) ; Fučíková, Terezie (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent)
Vznik nádorového onemocnění je podmíněn změnou či sérií změn na genové úrovni. Rozvoj nádorového onemocnění je do značné míry touto změnou předznamenán, ale velmi významnou roli zde hrají další okolnosti. V případě solidních nádorů se jedná hlavně o nádorové mikroprostředí. Zde se setkávají samotné nádorové buňky s buňkami okolního stromatu, zejména fibroblasty, a s buňkami imunitního systému. Zde se také zásadním způsobem formuje charakter a intenzita protinádorové imunitní odpovědi. Spinocelulární karcinom hlavy a krku je 6. nejčastější onkologické onemocnění postihující každoročně celosvětově více než půl milionu pacientů. Přes pokroky a zlepšení ve všech léčebných modalitách nedosahuje terapie ani v západních zemích uspokojivých hodnot a již několik desetiletí setrvávají na přibližně stejných hodnotách. V současné době je pravděpodobnost přežití 5 let, bez ohledu na lokalizaci a stádium onemocnění, jen přibližně 40%. V předložené práci jsou diskutovány imunologické a biologické aspekty spinocelulárních karcinomů hlavy a krku shrnující poslední poznatky o molekulární podstatě chování nádorových buněk, o vlivu a významu regulace imunitního systému pro klinický průběh onemocnění, a o moderních terapeutických přístupech.
|
|
| |
|
|
Vliv chirurgického laseru na funkci řasinkového epitelu nosní sliznice
Lánský, Miroslav ; Hybášek, Ivan (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Hahn, Aleš (oponent)
Souhrn Úvod: S problematikou léčby ztížené nosní průchodnosti se setkává ve své praxi každý otorinolaryngolog. Jednou z nejčastějších příčin oboustranné nosní obstrukce různého rozsahu je chronická hypertrofická rýma. Využití diodového laseru k ošetření sliznice dolních skořep je jednou z možností chirurgické léčby. Cíl práce: Ověření vlivu operační techniky subepiteliální laserové koagulace na nosní sliznici. Sledovat rozsah poškození nosní sliznice na histologických preparátech laboratorních zvířat. Zjistit, zda preparáty s obsahem benzalkonium chloridu, ovlivňují kvalitu mukociliárního transportu. Materiál a metodika: Pro část experimentální bylo zvoleno laboratorní zvíře prase domácí. Sliznice nosních skořep byla ošetřena diodovým laserem - vláknem - v kontaktním režimu aplikovaným subepiteliálně. Bylo ošetřeno celkem 16 zvířat. Odběry k histologickému vyšetření byly provedeny 3. a 8. den. po výkonu. V části klinické byl ke konečnému zpracování použit soubor 89 pacientů s diagnózou chronické hypertrofické rýmy. Soubor jsme rozdělili na 3 skupiny. První skupina zahrnovala všechny pacienty užívající topický kortikoid. Druhou skupinu tvořili pacienti užívající preparát s obsahem benzalkonia chloridu (BCH). Třetí skupinu vytvořili pacienti s neúspěšnou konzervativní terapií a následně ošetřeni chirurgicky...
|
|
|
Nosní obstrukce - objektivizace a možnosti léčebného ovlivnění
Zborayová, Katarína ; Hybášek, Ivan (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Komínek, Pavel (oponent)
Souhrn Nosní obstrukce je jedním z nejčastějších symptomů, se kterým se setkává otorinolaryngolog v klinické ambulanci. Etiologie nosní obstrukce je různorodá a určuje možnosti léčebního ovlivnění. V úvodní části práce je provedena analýza faktorů ovlivňujících nosní průchodnost a jsou uvedeny diagnostické možnosti umožňující posouzení, kvantifikaci i určení příčiny nosní neprůchodnosti. V patogenezi hraje roli statická a dynamická složka nosní neprůchodnosti. Dají se od sebe odlišit provedením dekongesčního testu. Jeho hodnocení pomocí RMM a AR je součástí klinické části práce. Dalším z cílů práce bylo vypracování standardního diagnostického protokolu pro nemocné s nosní obstrukci. V diagnostice existují diskrepance v názorech, která z diagnostických metod nejlépe a nejpřesněji odráží stupeň nosní obstrukce. Zjistili jsme, že subjektivní hodnocení nosní neprůchodnosti pacientem (dotazník), endoskopický nález a výsledky funkčných vyšetření navzájem ne zcela korelují. Příčinou je, že každá z těchto metod sleduje jiný parametr. Jde o metody vzájemně se doplňující, ne vzájemně se nahrazující. Proto se standardní diagnostický protokol skládá z podrobného anamnestického vyšetření nemocného (dotazník na základě VAS), rinoendoskopie, vyšetření RMM a AR včetně dekongesčního testu. Nejdůležitejší částí je zhodnocení...
|
|
|
Exprese NO syntáz, TGF-beta 1 a EGF u nemocných s prokázanou orofaryngeální infekcí Helicobacter pylori a jeho úloha u patologií orofaryngu
Lukeš, Petr ; Astl, Jaromír (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Fučíková, Terezie (oponent)
Práce se zabývá studiem přítomnosti Helicobacter pylori v lymfatické tkáni orofaryngu a změnami exprese vybraných cytokinů v souvislosti s imunitní odpovědí vyvolanou touto bakterií. Helicobacter pylori (HP) je známým žaludečním patogenem. V žaludku způsobuje rozvoj chronického zánětu, vředové choroby, ale i maligních nádorů jako je žaludeční adenokarcinom nebo MALT lymfom. Vzhledem k předpokládané orálně-orální cestě přenosu HP byla v minulosti zkoumána oblast dutiny ústní jako možný rezervoár infekce. Informace o možné kolonizaci orofaryngu jsou dosud neúplné, zveřejněno bylo několik prací, které přinesly rozporuplné výsledky. Nesourodost výsledků je dána především rozmanitostí použitých detekčních technik. Patogenetické působení HP v lymfatické tkáni orofaryngu nebylo dosud zkoumáno. Předpokládá se, že by HP mohl být zapojen do patogeneze chronického zánětu, ale i karcinogeneze této oblasti. V této práci byla zkoumána přítomnost HP v lymfatické tkáni orofaryngu u pacientů s tonzilárním karcinomem, chronickou tonzilitidou a syndromem obstrukční spánkové apnoe pomocí real-time PCR. U části pacientů byl následně vyšetřen i žaludek na přítomnost HP infekce pomocí ureázového dechového testu a PCR. V séru pacientů byly zjišťovány specifické protilátky proti HP a dále hladiny cytokinů (EGF a TGF-beta1), které...
|
|
|
Vývoj nových dilatačních stentů pro řešení chronických benigních stenóz a striktur dýchacích a polykacích cest u dětí
Janoušek, Petr ; Kabelka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Přádný, Martin (oponent)
Stenózy hrtanu a průdušnice tvoří významnou součást spektra diagnóz pacientů léčených na klinikách ORL, chirurgie hlavy a krku. Léčba akutních příznaků má jasné řešení v intubaci, či chirurgickém zpřístupnění dýchacích cest, zejména tracheotomií. Pro dlouhodobou léčbu chronických stenózujících procesů však zatím neexistuje spolehlivé, dostatečné a přitom ekonomicky dostupné řešenÍ. Náročné chirurgické rekonstrukce spolu s dilatacemi, laserovými zákroky, nebo vyčkávací taktikou dlouhodobé tracheostomie jsou nejčastěji užívanými léčebnými modalitami. Mnozí autoři referují o vynikajících výsledcích operací (62,69,72,103,1 75). Zásahy do citlivých struktur však mohou mit za následek nevratné poškození zahrnující jizvení, restenózy i poruchy hlasového aparátu vedoucí k poruše vývoje řeči a tím k narušení sociální adaptace. Dosavadní možnosti léčby stenóz dýchacích cest u dětí nelze považovat za dostatečné. Ke všem pacientům je třeba přistupovat individuálně jak z hlediska věku, tak pro častou přítomnost přidružených onemocnění, a proto v této problematice nelze vytvořit jednoznačně platné "doporučené postupy". Použití stentů se široce uplatňuje při léčbě stenotických onemocnění dýchacích cest dospělých jako primární modalita (16,101), i jako podpora zajišťující dostatečný průsvit lumina po dobu hojení po...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.