|
|
Acanthamoeba: hrozba pro lidské oko
Veselá, Kateřina ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá jednobuněčným mikroorganismem akantamébou (Acanthamoeba) a onemocněním, které způsobuje - akantamébovou keratitidou. Jedná se o onemocnění oka, které se vyskytuje především u lidí používajících kontaktní čočky. Jelikož akantaméba napadá zrakový aparát, část práce je věnována anatomii zraku, konkrétně oční kouli. Uvedeny jsou rovněž příznaky, diagnostika a léčba či prevence tohoto onemocnění. V práci jsou dále zmíněny jednotlivé druhy kontaktních čoček, hygiena kontaktních čoček, a především nebezpečí vyplývající ze špatné manipulace s nimi - riziko akantamébové keratitidy. Dotazníkovým šetřením na vybraných ZŠ a SŠ bylo zjištěno, že na ZŠ žáci kontaktní čočky téměř nepoužívají, na SŠ používá kontaktní čočky až 15 % z dotazovaných žáků. Z šetření mimo jiné vyplynulo, že na základní škole kontaktní čočky používá velmi malé množství žáků, přestože brýle jich potřebuje hodně. Na střední škole se postupně používání kontaktních čoček zvyšuje ať už z estetického nebo jiného hlediska. Oftalmologa navštěvuje pravidelně necelých 35 % dotazovaných. Byla provedena analýza šesti učebnic přírodopisu a biologie pro 8. ročník se zřetelem k výuce smyslového ústrojí - zraku. Zrakový aparát je ve všech analyzovaných učebnicích velmi dobře vypracovaný, chybí však kapitoly o hygieně zraku. V...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Realizace plánů péče - území ORP Moravské Budějovice
Škodová, Jana
Tématem diplomové práce je realizace plánů péče v chráněných maloplošných územích obvodu s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Jedná se o šest zvláště chráněných území, pro které byly posouzeny jednotlivé plány péče na základě uskutečněných inventarizačních průzkumů, prostudovaných odborných materiálů a získaných informací o daných územích.
|
|
|
Malakofauna vybraných lokalit Džbánska a její využití pro lokální určovací příručku
Hronová, Hana ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na malakologický výzkum předem vytipovaných lesních lokalit přírodního parku Džbán (Střední Čechy). Cílem této práce je průzkum skladby měkkýších společenstev cílového území a porovnání výsledků s výzkumem doktora Vojena Ložka z let 1947-2010. Za tímto účelem byly detailně zpracovány jeho sběry uložené v depozitáři Národního muzea v Praze - Horních Počernicích. Získané výsledky posloužily k posouzení změn zkoumaných lokalit a jejich dopadu na skladbu malakocenóz v průběhu let. Na vybraných lokalitách Džbánska byl proveden standardní malakologický průzkum. Na dvaceti lesních stanovištích byla využita metoda hrabankového vzorku, na jedné mokřadní lokalitě metoda mokrého výplavu. Odebraný materiál byl dále zpracován, determinován a vyhodnocen. Celkem bylo na zkoumaném území nalezeno 65 druhů měkkýšů. Lokalita Cikánský dolík byla vybrána pro didaktickou část diplomové práce, kterou představuje návrh přírodovědné exkurze. Poskytnutý návod je vhodný především pro žáky 2. stupně ZŠ, po úpravě však může být použit i pro mladší žáky nebo starší studenty. Coby pomůcka byl vytvořen atlas 25 druhů suchozemských plžů Džbánska s vloženou určovací příručkou, který může posloužit rovněž jako pomůcka při výuce tématu měkkýši na ZŠ i SŠ. KLÍČOVÁ SLOVA: plži, atlas měkkýšů, terénní...
|
|
|
Periodické tůně a jejich biota.
Bušová, Tereza ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na popis a biotu drobných periodických tůní - telm, které vznikají po vydatných jarních deštích, záplavách, tání sněhu či vlivem zvýšení hladiny spodní vody. Tvoří se na zelených, nezelených a spadlých částech rostlin (v tom případě se nazývají fytotelmy), na stromech (dendrotelmy), v puklinách skal (litotelmy) či v různých prohlubních, k jejichž vytvoření přispěl člověk - ve sklenicích, pneumatikách, vázách na hřbitovech apod. Práce podrobněji pojednává zejména o dendrotelmách a fytotelmách, se kterými je možné se setkávat nejčastěji, a to především v tropických oblastech. Popsán je jejich vznik i živočichové, kteří v těchto drobných biotopech žijí. Byl také zpracován taxonomický přehled hlavní zaznamenané fauny pro lepší orientaci čtenáře. Nejčastějšími taxony, které se v periodických tůních objevují, jsou zástupci čeledí komárovitých (Culicidae), pakomárovitých (Chironomidae) a pakomárcovitých (Ceratopogonidae). Často se zde také vyskytují larvy dalšího dvoukřídlého hmyzu či larvy brouků z čeledi mokřadníkovitých (Helodidae). Živočichové, kteří v tůních žijí, jsou přizpůsobeni periodicitě a vysychání tůní různými zvýhodněními. Jejich přehled je v práci také zařazen. Zmíněny jsou i negativní aspekty telm, jelikož tyto biotopy umožňují líhnutí některých druhů komárů (např. Aedes...
|
host ::
RSS.