|
| |
|
|
Dnešní stav skloňování substantiv takzvaných typů kámen a břímě
Šimandl, Josef ; Čermák, František (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent) ; Rusínová, Lenka (oponent)
V češtině existují dvě skupiny substantiv, mezi neživotnými maskuliny typ kámen, mezi neutry typ břemeno/břímě, které kolísají mezi tvrdým a měkkým skloňováním. Jádrem obou těchto skupin jsou staroslověnské n-kmeny. Odrazem starobylých koncovek souhláskových kmenů jsou tvary v dnešní češtině pokládané za měkké. Během vývoje nabyly dřívější n-kmeny také koncovek tvrdých, pro plurál všeobecně, pro singulár v různém rozsahu. Získávání nových koncovek našlo odraz v jazykových příručkách, kde se však dlouhodobé procesy někdy přecenily a předjímal se vývoj, k němuž dosud nedošlo. Předložená disertace se snaží popsat stav kolísání podle dostupných dat o současném úzu. Zdrojem dat je reprezentativní korpus současné češtiny SYN2000, doplňkově další korpusy (včetně uživatelského subkorpusu SYNod2000) a internet. Vývojový aspekt kolísání zčásti osvětlují doklady z diachronního korpusu DIAKORP (doplněné elektronickou excerpcí z dalšího diachronního materiálu), stejně jako elektronická excerpce z Bible kralické (1613). Vstupní část disertace podává komentovaný přehled zpracování n-kmenů v jazykových příručkách, popisuje způsob zpracování v disertaci - včetně zacházení s doklady a terminologického aparátu vyvinutého během práce pro popis kolísání - a vysvětluje, jak je práce členěna. ...
|
|
|
Z nepravidelného tvoření slov: mechanické krácení a přiklánění slov (blending)
Šimandl, Josef
Po přehledu nepravidelností v pravidelném odvozování je podán přehled nepravidelných způsobů tvoření slov v české gramatografické tradici. Následuje několik poznámek k mechanickému krácení. Ze specificky anglických způsobů tvoření slov je připomenuto zpětné odvozování (back derivation); největší pozornost se však věnuje blendingu. Hodnotí se české výrazy pro blending a protentokrát je vítězem přiklánění, protože v blendu je nadále přítomen význam každé jednotlivé části a v různé míře i jejich forma. Podávají se příklady, jak problematické je tradiční lišení blendů na „věšáky“ (portmanteaux) a teleskopy: existuje totiž více způsobů, jak slova navzájem přiklánět. Zavádíme nový termín narážení pro sémantickou stránku blendingu: každý blend naráží na svoje základová slova. Frekvenci mechanických zkrácenin a blendů nelze stanovit pro unikátnost těchto kreativních výtvorů. Otázka, jak velká je periferie (slov neutvořených, slov vytvořených ze zapomenutého základu a/nebo podle zapomenutého modelu, slov mechanicky zkrácených, slov přikloněných čili blendů ...) v poměru k pravidelně a správně utvářeným slovům, zůstává nezodpovězena, ne však zapomenuta.
|
|
|
Morfologie proprií včera a dnes
Šimandl, Josef
Příspěvek ukazuje hlavní náplň a omezení při zkoumání gramatických vlastností proprií na bázi elektronických textů, zvláště korpusů. Oddíl 1 připomíná starší přístupy. Dva hlavní oddíly, 2 o pomnožných toponymech na -y a 3 o jménech typu Kabáti 'členové rockové skupiny Kabát' (kromě dalších významů), představují dva komplexy současných problémů: na jedné straně se ukazuje nečekaně pestrá variantnost, na druhé straně se z propustného rozhraní mezi standardním a nestandardním zacházením s jazykem vynořují (zejména u chrématonym) nové jevy, jejichž celkový rozsah je těžké dokumentovat. Oddíl 4 vypočítává možné způsoby deskripce v gramatice.
|
|
|
K polyfunkčnosti formantů pro názvy vlastností
Šimandl, Josef
Na materiálu ke dvěma z českých sufixů pro názvy vlastností obhajuje příspěvek tři teze: (1) Polyfunkčnost slovotvorných formantů lze s využitím korpusů mapovat snáz než dříve. (2) Popis slovotvorných prostředků nemusí být podán jen v kategoriích (slovotvorných, onomaziologických), ale i jako gramatika jednotlivých prostředků. (3) Problematické a periferní případy, z nichž některé dosahují vysokých frekvencí, je vidět lépe v gramatice prostředků.
|
|
| |
|
|
Od korpusu jako otevřeného zdroje pro bádání ke komerčním produktům
Šimandl, Josef
Článek nastiňuje vývoj korpusů od velkých souborů neznačkovaných textů přes značkované korpusy k nástrojům, které operují nad značkovanými korpusy a produkují data prezentovaná jako data o jazyku, jako jsou např. Word Sketches (TM). Článek připomíná, že každý korpus je jen reprezentací textů a že se musíme ptát po kvalitě reprezentace. Nezbytná otázka při výzkumu je, jak je korpus vybudován a jak, na základě jakých principů, pracuje obslužný program. Tam, kde zkoumáme korpus s deformacemi, kde se texty objevují v podobě, jak je nikdo nenapsal (číslice a jejich okolí jsou často jevy takového druhu), stejně jako tam, kde nemáme dovoleno dívat se "pod kapotu" nebo měnit pracovní parametry, sotva můžeme mluvit o tom, že bychom dělali vědecký výzkum.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.