|
|
Veřejná prostranství: Případová studie Staroměstského náměstí v Praze
Mlčochová, Aneta ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce má za cíl zjistit, jak místní občané i odborná veřejnost vnímá současné postavení Staroměstského náměstí v Praze. V současnosti se velmi často obrací pozornost na možnou dostavbu Staroměstské radnice a celkového fyzického uspořádání tohoto prostranství. Práce bude vycházet jak ze studia historických tak i současných podkladů, nejprve se zaměří na zjištění současného stavu a využití náměstí, následně bude diskutovat dostavbu Staroměstské radnice i komplexně prostranství jako takového. Na základě rozhovorů s rezidenty pak bude hodnoceno, jak jsou místní občané spokojení s využitím tohoto prostranství, k čemu jim náměstí slouží a jaký mají názor na dostavbu Staroměstské radnice a dalších objektů na náměstí.
|
|
| |
|
|
Veřejná prostranství: Případová studie Staroměstského náměstí v Praze
Mlčochová, Aneta ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce má za cíl zjistit, jak místní občané i odborná veřejnost vnímá současné postavení Staroměstského náměstí v Praze. V současnosti se velmi často obrací pozornost na možnou dostavbu Staroměstské radnice a celkového fyzického uspořádání tohoto prostranství. Práce bude vycházet jak ze studia historických tak i současných podkladů, nejprve se zaměří na zjištění současného stavu a využití náměstí, následně bude diskutovat dostavbu Staroměstské radnice i komplexně prostranství jako takového. Na základě rozhovorů s rezidenty pak bude hodnoceno, jak jsou místní občané spokojení s využitím tohoto prostranství, k čemu jim náměstí slouží a jaký mají názor na dostavbu Staroměstské radnice a dalších objektů na náměstí.
|
|
|
Konflikt ve vnímání hodnot architektonického dědictví a důsledky pro regeneraci městského prostředí: příklad města Ostrova
Jílková, Martina ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent)
V posledních desetiletích dochází v českých městech k výraznému oživení fyzického prostředí, na kterém se významně podílí proces regenerace. Výsledná podoba obnoveného prostředí města je odrazem jednání a konfliktů mezi klíčovými aktéry, kteří se regeneračních procesů účastní. Rozhodování o regeneraci je ovlivněno množstvím faktorů, přičemž jedním z nich je vnímání hodnot daných staveb i daného místa jako celku. Způsob regenerace zároveň zpětně ovlivňuje podobu místa a jeho význam i vnímání. Cílem diplomové práce je charakterizovat roli vnímání staveb při rozhodování o způsobu regenerace na příkladu dvou architektonicky odlišných částí města Ostrova vzniklých v různých historických obdobích. Nejprve jsou diskutovány teoretické přístupy týkající se vnímání architektonických památek a jejich regenerace, přičemž společným pojítkem je koncept místa rozvíjený v humanistické geografii. Na základě šetření byly identifikovány rozdíly ve vnímání architektury mezi obyvateli města i jednotlivými aktéry. Bylo prokázáno, že způsob vnímání jednotlivých staveb hraje určitou roli v přístupu aktérů k regeneraci, přestože v mnoha případech převažuje vliv jiných faktorů.
|
|
|
Strategie Crime prevention through environmental design a její aplikace ve vybraných pražských lokalitách
Fiala, Ondřej ; Šiftová, Jana (vedoucí práce) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent)
V této diplomové práci se věnuji preventivní strategii s názvem Crime prevention through environmental design (CPTED). Cílem této strategie je pomocí určitých úprav fyzického prostředí ve veřejných prostorech působit preventivně proti výskytu kriminality a redukovat v těchto prostorech pocit obavy ze zločinu. CPTED teoreticky vychází zejména z poznatků geografie kriminality, environmentální kriminologie a architektury. Po představení tohoto konceptu v teoretické rovině se dále zaměřuji na šest konkrétních pražských lokalit. Na základě terénního výzkumu zjišťuji, zda v těchto lokalitách jsou aplikovány zásady strategie CPTED. Poukazuji také na rozdíly mezi lokalitami, kde jsou tyto preventivní zásady uplatněny a kde naopak aplikovány nebyly. Pomocí dotazníkového šetření ověřuji, zda se lidé skutečně cítí bezpečněji v místech, kde byly použity principy CPTED. Dále mapuji, jaké druhy aktivit se v těchto šesti lokalitách odehrávají a jaká je struktura osob, jež se zde pohybují. Charakteristiku zkoumaných lokalit doplňují také expertními rozhovory s pracovníky městské policie. V poslední části práce se zabývám možnostmi úprav nevyhovujících lokalit podle preventivních zásad strategie CPTED.
|
|
| |
|
|
Metodika tvorby adaptační strategie sídel na změnu klimatu
Pondělíček, M. ; Emmer, Adam ; Šilhánková, V. ; Končinská, A. ; Kadochová, Š. ; Lupač, M. ; Struha, P. ; Šafařík, M.
Metodika tvorby adaptační strategie sídel na změnu klimatu je určena především menším, středním i větším městům (případně větším obcím a městysům) v České republice. Tato metodika vznikla na základě znalosti podmínek v České republice, geografických podmínek ČR, na základě znalosti a sběru dat ve třech pilotních lokalitách, a to v Dobrušce, Žďáru nad Sázavou a v Hradci Králové a také na základě spolupráce s veřejností, a to nejen uvnitř projektu Adaptace sídel na změnu klimatu, kde metodika vznikala, ale i mimo tento projekt. Metodika by měla umožnit sestavit základní strategii pro přizpůsobení se dopadům změny klimatu srovnatelnou s podobnými materiály vznikajícími v zahraničí. Jednotlivé kroky zohledňují jak objektivní hodnocení a fyzickogeografické podmínky, tak i stav města a jeho okolí a umožňují vstup lidem – tedy osobám veřejně činným.
|
|
|
Prázdná veřejná prostranství a jejich potenciál v novodobé struktuře evropského města
Kuznetcova, Evgeniia ; Kováč, Bohumil (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Předmětem této práce je výzkum proměny veřejných prostranství v novodobé struktuře evropského města. Moderní život se mění, ale vidíme více a více příkladů, že městská prostranství odpovídají měnícímu se pro-středí a požadavkům moderních obyvatel jen částečně. Důsledkem je evidentní „vyprázdnění“ některých veřej-ných prostranství, což charakterizuje absenci různorodosti a bohatství fyzické a sociální náplně prostranství a následnou ztrátu jejich smyslu. Tato práce si klade za cíl popsat vznikající „prázdná“ veřejná prostranství, vytvořit jejich definice a klasifikace. V práci se obecně zkoumá současný stav veřejných prostranství a popisují se faktory, které vyvolávají jejich proměny. Práce také prezentuje analýzu problémů nově vznikajících prázd-ných prostranství a zdůrazňuje jejich možný potenciál. Nakonec se zde popisují současné trendy v oblasti revitalizace prázdných veřejných prostranství, která jsou ukázkou využití jejich potenciálu.
|
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Má práce se zaměřuje na příměstské vesnice (a nepřímo i vesnice vzdálenější větším městským celkům). Zkoumá jejich současnou podobu a historickou proměnu. Většina českých, moravských a slezských venkovských obcí se potýká s vleklými problémy, mezi které patří oslabení jejich primární agrární funkce (a neatraktivita takového způsobu obživy pro mladší generace), změna složení obyvatelstva (odchod původních obyvatel do měst a příchod „chalupářů“), snížená kupní síla vesnice (v důsledku nízkých platů v zemědělství a nedostatku jiných pracovních příležitostí), nedostačující dopravní infrastruktura, nevyjasněné majetkové vztahy, ztráta vlastní identity vinou blízkosti jádrového města a neřízená suburbanizace, která proměňuje vsi i jejich okolí. Důsledkem těchto problémů je pak vylidňování venkova, stárnutí stávajících obyvatel a nepříliš optimistické vyhlídky do budoucnosti. Situace v sousedním Bavorsku je naproti tomu zcela odlišná. Nikdy tu neproběhla kolektivizace a komunistická diktatura nezpřetrhala vztahy obyvatel s půdou a majetky, které patří jejich rodinám po staletí. Mnoho z problémů, které řešíme v České republice, jsou tím prakticky neznámé a vesnice v okolí měst rostou přirozeným způsobem, přičemž si zachovávají původní venkovskou a místní identitu. Kvalitní síť infrastruktury umožňuje větší mobilitu obyvatel a dojíždění za prací na delší vzdálenosti. Zároveň ale žijí právě v místě svého bydliště a hrdě a samozřejmě se účastní tamějšího sociálního života a hlásí se k obci jako takové, nikoli k jádrovému městu. Cílem mé práce je proto snaha o porovnání české a bavorské obce na konkrétních případech ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Na základě získaných poznatků z těchto případů následuje jejich rozbor. Je zde zhodnoceno, které prvky jsou lepší ve kterém systému a také pojednání, zda je možné principy udržitelnosti v Bavorsku užívané, aplikovat také pro udržitelný rozvoj našeho venkova.
|
|
|
Analýza suburbanizace v kontextu příměstských vesnic
Ferenc, Kryštof ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předmětem zkoumání této práce jsou suburbánní zóny měst a vesnice v přímé vazbě na velká města. A to jak jejich fyzické urbánní struktury, tak jejich změny a vývoj v čase a procesy, které se na transformaci této struktury podílejí. Přestože mají různé evropské země různé systémy územního plánování, vždy jsou jim společné tři základní roviny územního plánování. Těmi jsou strategické plánování, regulativní rovina a fáze rozhodování. Co se však výrazně liší, je konkrétní nastavení systému a důraz, jaký je kladen na jednotlivé fáze procesu. Toto nastavení má v první řadě velký vliv na to, jakým způsobem, a po jakých částech dochází k rozšiřování a transformaci sídel. V druhé řadě má toto nastavení velké dopady na fyzickou a funkční strukturu, stejně jako podobu sídel. Každé nastavení systému nabízí rozdílné možnosti řešení problémů, ať již v krátkodobém, nebo dlouhodobém horizontu. Tato práce bude proto zkoumat, jaký má různé nastavení systému územního plánování v České republice a Spolkové republice Německo (konkrétně pak spolkové zemi Bavorsko, oblasti Horní Falc) vliv na fyzickou strukturu a stavbu měst a zejména na transformování původních historických vesnických jader v městské části. Úkolem práce je tedy snaha postihnout a zhodnotit výsledky práce těchto územně plánovacích systémů. A to zejména v suburbánních strukturách, které navazují na krystalizační osy velkých měst. Práce bude srovnávat městské a příměstské struktury dvou různých měst v různých státech. Příkladem, na kterém bude zkoumán český systém územního plánování, je moravská metropole Brno. Jako německý příklad poslouží bavorský Regensburg, (jakožto bavorské město podobné struktury). Jedním z kritérií hodnocení bude schopnost systému dostatečně zachytit a využít rozvojové možnosti území, jinými slovy schopnost tvořit stabilní a udržitelné systémy. V případě suburbánních prostorů a území, ve kterém se městské prostředí setkává s vesnickým, je tak intenzivní využívání stávajících struktur, aktivní práce se subcentry, případně aktivní tvorba nových urbánních center klíčová pro další udržitelný rozvoj obce.
|
host ::
RSS.