|
|
Stalker a Annihilation: Zóna jako objekt filmové ekokritiky
Šidlák, Jáchym ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sirůček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se pokouší vést dialog mezi ekologickou teorií, kterou rozvíjí Timothy Morton, a možnostmi filmové ekokritiky. Morton se zaměřuje na základní východisko ekologického uvažování - tedy propojenost všech bytostí a objektů do decentralizované, dynamické sítě vztahů - a způsob, jakým se tento princip může propisovat do samotné formy kritického myšlení. Tato forma se "radikální intimitě" ekologické (ko)existence přizpůsobuje svou anticipací setkání s ne-identickými fenomény, jež podrývají jakýkoliv fixní rámec, skrze nějž můžeme svou materiální zapletenost v životním prostředí popsat. Ekologická myšlenka, jak o ni píše Morton, tedy není vytyčená tím, o čem přemýšlíme, ale jak přemýšlíme - stejně tak se tato práce tedy pokouší nalézt způsob, jakým můžeme filmovou ekokritiku koncipovat nikoliv skrze její tematické zaměření na reprezentaci přírody a environmentální problematiky, ale skrze snahu o médiu přemýšlet ekologicky. Dvojice filmů Stalker a Annihilation a především jejich sdílený topos krajinné oblasti, kterou zasáhlo mimozemské těleso, slouží jako paradigmatické obrazy místa, které zdůrazňují nestabilitu, tvořivost a nepředvídatelnost samotné hmoty. Práce dále tvrdí, že prožitek postav uvnitř této oblasti můžeme chápat jako svébytný percepční režim, který charakterizuje decentrace...
|
host ::
RSS.