|
|
Vizuální gramotnost v digitální době
Jarošová, Tereza ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Pudlák, Štěpán (oponent)
Diplomová práce s názvem Vizuální gramotnost v digitální době se primárně soustředí na otázku porozumění obrazu v kontextu současné digitální doby, jež se vyznačuje zejména hojností vizuálních zobrazení. Pomocí analýzy principů nových médií a estetiky surface play, kterou zakládají vizuální komunikační strategie, se snaží definovat nové požadavky na percepční schopnosti diváků a zároveň vyplývající důsledky pro jejich kognitivní funkce. Dále jsou v této práci aplikovány poznatky současné kognitivní psychologie a neurobiologie na umělecké směry 20. a 21. století a obecné umělecké tendence. V závislosti na analýze a aplikaci získaných poznatků je v závěru přehodnocena samotná vizuální gramotnost ve své stávající definici, která neodpovídá vzniklým požadavkům a nezohledňuje současnou úroveň gramotnosti diváků.
|
|
|
Kyborgové v reklamě na mobilní telefony
Loudová, Veronika ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Kladný, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zobrazení kyborgů v reklamě na mobilní telefony od Applu a Samsungu. Práce vychází z teoretického konceptu kyborga jako člověka v intimním a vzájemně závislém vztahu s technologií. Pojmu kyborga se práce věnuje od vzniku termínu po vývoj a zobrazení v umění, literatuře, filmu a odborných pracích z humanitních oborů. V rámci zkoumání kyborgů je využito několik poznámek od filozofů a historiků vědy jako je D. Haraway, K. Hayles, A. Clark, W. Mitchell. Jejich pojetí kyborga jako více psychické než fyzické propojení se stroji, odpovídá tezi práci, že s mobilními telefony se jedinec stává kyborgem. Telefon zde slouží jako intimní technologie a rozšíření mentálních i fyzických schopností lidí, splňující tak definici kyborga. K využití sémiotiky pro zkoumání lidí jako kyborgů posloužily práce o vizuální komunikaci, reklamě a sémiotice. Pomocí sémiotické analýzy je popsán vztah jedinců k technologii a jak vizuální a lingvistická stránka podporují metaforu kyborga na konkrétních příkladech. Záměr práce je obhájit představu lidí jako kyborgů a ukázat, jak je reklamy zobrazují a jaké mocenské pozice jsou vytvářeny v tomto ideologickém prostředí.
|
|
|
Obrazové iluze. Sémiotická analýza jejich užití v reklamě
Chromečková, Lucie ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Svoboda, Aleš (oponent)
Obrazové iluze jsou nedílnou součástí našeho života. Setkáváme se s nimi v reklamách, různých testech, nebo zábavných internetových stránkách. Jaké je však jejich pozadí, jejich historie? Byly vždy vytvářeny se záměrem pobavit a uvést ve zmatek, nebo byl jejich původní záměr jiný? A pokud se s nimi setkáme, rozumíme jim? Jak vlastně máme k iluzím přistupovat, jak jim máme rozumět? To jsou jen některé z otázek, na něž hledá tato práce odpovědi. Za pomoci dohledání historie a pochopení vzniku a vývoje obrazových iluzí se autorka snaží o vytvoření klasifikace iluzí. Zároveň v této práci provádí sémiotickou analýzu iluzí využívaných v reklamách. Obrazové iluze totiž v kombinaci s reklamním sdělením představují pro sémiotiky výzvu. Jak můžeme interpretovat něco co je ze samé svojí podstaty nejednoznačné nebo mnohoznačné? Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Système de la Mode R. Bartha: Problém aplikovatelnosti a kritika modelu
Lorencová, Petra ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
V diplomové práci se pokusíme objasnit hlavní koncepty sémiologické metody R. Bartha představené v jeho díle Système de la Mode. Důležité body autorovy teorie podrobíme kritice autorů, jako jsou J. Culler, T. Todorov či D. N. Rodowick. Hlavním cílem Barthova textu bylo vytvořit přesnou a spolehlivou metodu zkoumání ženského oblečení představeného v módních magazínech. Jedná se tedy o strukturální analýzu psaného oděvu. Autor se domnívá, že prvky oděvu popsaného v módních časopisech společně utváří systém signifikace. Barthes se v díle pokouší tento systém signifikace zmapovat a vytvořit klasifikaci psaného oděvu za pomoci postupů lingvistiky. Po představení a zhodnocení připomínek ze strany výše jmenovaných Barthových kritiků se pokusíme autorovy myšlenky aplikovat na vybrané ukázky ze současných módních magazínů. Tyto příklady nám mají posloužit k lepšímu pochopení Barthovy teorie a mají také upozornit na úskalí aplikace tohoto přístupu na časopisy ve věku nových médií.
|
|
|
Návraty forem a stylů ve výtvarném umění: Současný hyperrealismus jako produkt postprodukce či komentář k nástupu nových médií
Hrnčířová, Markéta ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Výchozím textem k diplomové práci bude kniha Umění jako postprodukce francouzského estetika Nicolase Bourriauda, který definuje současné umění jako produkt-montáž, jenž vzniká reinterpretováním, reprodukováním či novým vystavováním již vzniklých uměleckých děl. Je zřejmé, že předpoklad originální koncepce je v současné době umělců - sémionautů (cestovatel světem znaků) již zcela nerelevantní. Na příkladu hyperrealistické malby, která se v posledních letech opět objevuje v portfoliích světových i českých výtvarných umělců, se budu snažit ukázat, zda je její návrat vystupňován nástupem nových médií, která ještě více než v sedmdesátých letech simulují realitu či zda souvisí právě s pojmem postprodukce, kdy si umělec pouze propůjčí formální, v tomto případě hyperrealistické, znaky. Práce bude doplněna případovou studií obrazů českého hyperrealitického umělce Jana Mikulky.
|
|
|
Specifika vizuálních znaků v reklamách na parfémy
Šebetková, Jana ; Svoboda, Aleš (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Diplomová práce se na základě analýzy vizuálních prvků, které se nejčastěji objevují v obrazových jednostránkových reklamách na parfémy, zabývá metodami tvorby jejich významu. Cílem práce je nalézt nejčastěji využívané sémiotické vizuální prvky či stereotypy a zjistit, jak se jimi reklamy snaží potenciálním zákazníkům navodit představu o vůni a co jimi vyjadřují. Výchozí hypotézou je domněnka, že tvorba vizuálních znaků reklam na parfémy pro ženy a pro muže se obrací k rozdílným znakovým stereotypům a klade důraz na odlišné prvky. V teoretické části, která je provázena konkrétními příklady z praxe, se budu zabývat sémiotikou v reklamě, reklamou obecně, rozdíly mezi přístupem propagace produktů pro ženy a pro muže. V praktické části se zaměřuji na ukázky konkrétních jednostránkových reklam na parfémy. Popíši denotativní a konotativní významy, rozvržení prvků v prostoru, prvky, které se nejčastěji opakují, a poukážu na rozdíl mezi propagací parfémů pro obě pohlaví. Klíčová slova: sémiotická analýza, sémiotika v reklamě, reklama, stereotyp, vizuální znaky, genderové rozdíly, denotace, konotace, kódování, parfém.
|
|
|
Sémiologická analýza obrazu Baracka Obamy v magazínu Time
Růňová, Michaela ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným mediálním sdělením, vizuálním obrazem Baracka Obamy na titulních stranách magazínu Time, a aplikací metody sémiologické analýzy inspirované Rolandem Barthesem. Sémiologický rozbor je prováděn na vybraných titulních stranách časopisu Time. Na začátku každé analýzy je vždy stanovena a popsána metoda, která je následně aplikována. Využívány jsou koncepty čtení obrazu, denotace, konotace a mýtu. Pozornost je zaměřena také na pojetí fotografie a vztah mezi textem a obrazem. Práce poukazuje na využití Barthesových teoretických konceptů na současném vizuálním sdělení. Zaměřuji se také na inovaci metody sémiologického rozboru pomocí poznatků ze sociální sémiologie. Mezi základní sledované linie a hypotézy patří: snaha o využití konceptů denotace, konotace a mýtu při analýze vizuálního obrazu známého politika, sledování vztahu mezi textem a obrazem v rámci titulních stran. Výsledky analýz jsou zhodnoceny a doplněny o rozbor tendencí v kompozici obrazu politika. Práce sleduje, jak jsou Barthesovy metody aplikovatelné a jaké výsledky nám analýza předkládá. V obrazu Baracka Obamy jde o jistou vizuální komunikaci, kde média ovlivňují způsob finálního vnímání politika. KLÍČOVÁ SLOVA sémiologie, sémiologická analýza, čtení obrazu, denotace, konotace, mýtus, sociální sémiologie,...
|
|
|
Komparace metodologií v rámci analýzy uměleckého díla
Lenkvík, Jan ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje představení dvou odlišných metodologií, které jsou používány při analýze a identifikaci uměleckého díla. Práce se věnuje sémiotickému přístupu Umberta Eca a nesémiotickému přístupu Georgese Didi-Hubermana. Hlavním tématem práce je však komparace těchto metod. Tato komparace je ukotvena v kontextu nazírání na umělecké dílo ve dvou zcela odlišných historických epochách - středověku a 20. století. Na základě rozpoznání systému nahlížení na umělecké dílo ve středověku a v současnosti se pak snažíme určit přijatelnou metodu pro identifikaci uměleckého díla v dané epoše
|
|
|
Rétorické figury ve vizuální reklamě vybraných módních domů
Dvořáková, Andrea ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Vybrané módní domy v Evropě nabízející téměř výhradně luxusní zboží užívají specifickou formu propagace svých výrobků. Každý dům zpravidla při tvorbě nových kolekcí zůstává věrný tradicím své země, ale i prvkům zásadním pro vlastní značku. Z pohledu neo-rétoriky by bylo příhodné analyzovat obrazové reklamy daných domů (Chanel, Dolce&Gabbana, Burberry), zda-li vytváří svými reklamami určité modely. Ke srovnání byly zvoleny hlavní reklamní kampaně určené na období jaro/léto 2011. V rámci pozorování a sémiotické analýzy módní reklamy zaměřené na rétorické figury lze dokázat, že jednotlivé módní domy velmi často míří svou pozornost na to, jaký má jejich prezentace vliv na myšlení potencionálních zákazníků. K analýze vybraných vizuálních reklam jednotlivých módních domů je využíván zejména model Rolanda Barthese. Z rétorických figur jsou poté určovány čtyři základní, a to vizuální metafora, metonymie, synekdocha a ironie. Reklamní tvorba v oblasti módy sleduje nepsanou normu, jejímž cílem je přesvědčit klienta o vhodnosti daného zboží právě pro něj.
|
|
|
Zdraví jako marketingová příležitost
Bergrová, Zuzana ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Kladný, Tomáš (oponent)
Cílem práce je definovat neustále rostoucí využití symboliky zdraví ve spotřebním průmyslu. Mocná konzumentská skupina zaměřená na hodnoty zdraví a aktivního způsobu života představuje základnu pro dlouhodobě se rozvíjející trh s nově vznikajícím portfoliem značek a produktů, které svou image budují na základě zdravotních konotací. Tato "medikalizace spotřeby" se odehrává především na úrovni znaků s příslušnými odkazy, podle nichž se spotřebitelé na různých úrovních uvědomění si takového faktu orientují. Na příkladu sémiotické analýzy značky Activia bychom chtěli poukázat na to, jak lze na základě jednotlivých znaků vystavět produkt trvale spojovaný s požadovanými hodnotami.
|
host ::
RSS.