| |
| |
| |
| |
|
Zpracování informací získaných z termochromních kapalných krystalů
Tesař, Václav ; Randa, Zdeněk
Termochromní kapalné krystaly reagují na změnu lokální teploty změnou barvy odraženeho světla. Jeji použití k experimentálnímu vyšetřování neizotermních proudění se může zdát snadné - postačí pouze fotografovat barvy na stěně vystavené propudící tekutině. Ve skutečnosti může získání kvantitativních informací z obrázků vést k velkým komplikacím. Bohužel detaily postupů získávání informací jsou v literatuře velmi nekonkrétní - pokud jsou vůbec uvedeny. Příspěvek se soustřeďuje na detaily praktických kroků, popisované na příkladu vyšetřování impaktního proudění a podává praktické zkušenosti získané při takových vyšetřováních
|
|
Kalibrace clonkové tratě rotačním průtokoměrem a rezonance systému
Randa, Zdeněk ; Tesař, Václav ; Hrubý, Jan
Rotační pístové průtokoměry jsou často používány pro přesné měření průtoků. Použili jsme jej pro kalibraci clonkové tratě s čtvrtkruhovou Koenneckovou clonkou. Vyhodnocovaný výtokový součinitel vykazoval podivná lokální maxima. Jev byl citlivý na délku potrubí mezi průtokoměrem a clonkou. Vysvětlení pozorovaného jevu je prezentováno v článku, v zásadě se může jednat o rezonanci v systému vyvolanou periodickým buzením v průtokoměru (otáčení dvou pístů osmičkového tvaru). Byla navržena metoda, jak nežádoucí rezonanci potlačit, v níž svou roli hraje setrvačnost pístů a tlumící efekt pružícího vzduchu
|
|
Měření přestupu tepla a frekvence oscilací s fluidickým generátorem syntetizovaného impaktního proudu
Tesař, Václav ; Trávníček, Zdeněk ; Kordík, Jozef ; Randa, Zdeněk
Příspěvek uvádí výsledky experimentálního vyšetřování impaktních hybridních syntetizovaných tekutinových proudů vytvářených výtokem vzduchu z trysek s mezikruhovým ústím pomocí fluidického generátoru bez pohyblivých součástek. Ten je založen na novém funkčním principu a první část příspěvku diskutuje základní myšlenky tohoto uspořádání a jeho vztahu k již známým generátorům pro vytváření takových proudů. V další části je popsán nečekaný jev nalezené existence oblasti s vyšší teplotou na dopadové stěně. Rovněž diskutováno je měření oscilační frekvence generátoru. Nejzávažnějším výsledkem je pak podstatný vzrůst přestupu tepla do stěny v porovnání se stacionárním výrokem z těchže trysek.
|
| |