|
|
Analýza fluorochinolonových antibiotik v půdě
Vdolečková, Monika ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývala celosvětovým problémem výskytu léčiv v životním prostředím, konkrétně pak fluorochinolovými antibiotiky (ciprofloxacin a enrofloxacin), které mimo jiné patří mezi kriticky důležitá antibiotika. Tato léčiva se dostávají do půdního prostředí aplikací již kontaminovaného živočišného odpadu (např. hnůj) nebo prostřednictvím odpadní vody, která je využívána při zavlažování nebo také aplikací upravených čistírenských kalů, které mohou obsahovat rezidua léčiv. Zvyšující se koncentrace těchto léčiv antimikrobiálních látek v životním prostředí představuje prostředí pro vznik a rozšiřování mikrobiální rezistence. Kumulace těchto léčiv pak způsobuje vznik rezistencí na tato antibiotika. Experimentální část diplomové práce byla zaměřena na optimalizaci metody pro extrakci a následné stanovení fluorochinolonů v půdě a podestýlce. Za tímto účelem byly optimalizovány parametry týkající se výtěžnosti extrakce fluorochinolonů z půdní matrice, a to například navážka vzorku, výběr vhodného extrakčního média, provedení SPE, způsob eluce z SPE atd. V rámci optimalizace bylo dosaženo výtěžností extrakce 70 až 140 %. Na závěr byla použita optimalizovaná metoda pro extrakci fluorochinolonů ze vzorků podestýlky a půdy, které byly poskytnuty ÚKZÚZ. Výsledky experimentální práce potvrzují dlouhodobou perzistenci těchto léčiv v životním prostředí.
|
|
| |
|
|
Stanovení hyaluronanů elektromigračními metodami
Bártová, Adéla ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá popisem kyseliny hyaluronové, charakterizací jejího chování v roztoku, jejími chemicko-fyzikálními vlastnostmi a využitím v různých průmyslových odvětvích. Součástí práce je také část věnovaná možnostem její analýzy. Druhá polovina práce se soustředí na elektromigrační metody se zvláštní pozorností věnovanou kapilárním elektroforetickým metodám, a to zejména kapilární zónové elektroforéze. Cílem této práce je optimalizovat metodu pro stanovení kyseliny hyaluronové ve vodných roztocích pomocí kapilární zónové elektroforézy.
|
|
|
Studium sorpcí vybraných antibiotik na polyhydroxybutyrát
Amrichová, Anna ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou sorpce antibiotik na mikroplasty. Antibiotika i mikroplasty jsou v dnešní době vysoce studovaným tématem, kvůli pozitivním i negativním vlastnostem Pro experiment byly vybrány antibiotika se skupiny sulfonamidů a chinolonů. Ze sulfonamidů byly vybrány sulfamethoxazol a trimethoprim a z chinolonů enrofloxacin a ciprofloxacin, které již byly podnětem pro některé studie s mikroplasty. Jako mikroplast byl využit biologicky odbouratelný polyhydroxybutyrát. V laboratoři byly uskutečněny dva experimenty. První měl za cíl sledovat časovou závislost sorpce antibiotik na polyhydroxybutyrát, druhý pak koncentrační. Koncentrační závislost byla následně vyhodnocena pomocí Freundlichovy a Langmuirovy izotermy. K analýzám byla využita metoda kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií.
|
|
|
Spektrofotometrické stanovení chlorofylu
Rábová, Petra ; Vavrčíková, Veronika (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stanovení chlorofylu v listech metodou extrakční spektrofotometrie. Teoretická část přináší informace o fotosyntéze, stresových faktorech či adaptaci rostlin, dále o fotosyntetických pigmentech (zejména chlorofylu-a) a aplikaci spektrofotometrie a dalších metod stanovení chlorofylu. Experimentální část se zaměřuje na nasazení ekotoxikologického testu a především jeho vyhodnocení dvěma nezávislými metodami. Konkrétně se jednalo o stanovení inhibice růstu biomasy a nově o spektrofotometrické stanovení množství chlorofylu. Výsledky mezi sebou navzájem korelují, a proto se stanovení chlorofylu jeví jako vhodné rozšíření obvyklých vyhodnocovacích metod ekotoxikologických testů.
|
|
|
Palladium v životním prostředí
Hajdová, Jana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se podrobněji zabývá palladiem v životním prostředí. Jeho využití je zejména v automobilovém průmyslu jako složka katalyzátorů motorových vozidel, ale také se uplatňuje v zubním lékařství, šperkařství a elektrotechnice. Uvolňováním tohoto kovu z automobilových katalyzátorů se dostává do všech složek životního prostředí (půda, silniční prach, voda, rostliny), kde se akumuluje. Může se stát součástí potravního řetězce a způsobit tak zdravotní rizika lidské populaci. Tato práce se také zabývá způsoby vzorkování, zakoncentrování a metody, kterými lze palladium stanovit ve vzorcích životního prostředí (spektrofotometrické metody, AAS, ICP-AES a ICP-MS).
|
|
| |
|
|
Studium vlivu recyklace polyethylentereftalátu na kvalitu výsledného recyklátu
Mach, Jakub ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Problematika plastů a jejich recyklace je v dnešní době velmi diskutovaným tématem. Produkce syntetických polymerů každoročně stoupá, a to exponenciálně. Pro udržitelný rozvoj je tedy nezbytné vyvíjet efektivní recyklační metody, kterými by obrovské objemy odpadů, které z plastů vznikají, byly zpracovány a využity jako surovina. Tato práce si klade za cíl studium vlivu způsobu výroby, různých procesů recyklace a míry degradace na kvalitativní výsledky analýzy polyethylentereftalátu pomocí diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). V rámci experimentální části této práce byla provedena analýza 62 druhů regranulovaného recyklátu PET. Vzorky se navzájem lišily výrobcem (výrobci používají různé technologie výroby), mechanickými, fyzikálně chemickými vlastnostmi nebo přidanými aditivy. Výsledky práce potvrzují, že tyto vlastnosti recyklovaného PET skutečně ovlivňují termické efekty sledované pomocí DSC. Na základě jednoduché DSC analýzy je možné sledovat základní kvalitativní vlastnosti PET, kterými jsou zejména krystalinita, teplota a entalpie tání, teplota a entalpie krystalizace a teplota skelného přechodu, přičemž výsledky této práce ukázaly, že vztahy mezi těmito vlastnostmi umožňují spolehlivě posoudit kvalitu recyklovaného materiálu, a tím určit možnosti jeho dalších využití.
|
|
|
Studium kvality povrchových vod v oblasti Ivančic
Jonášová, Simona ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Na čtyřech odběrových místech na řece Jihlavě byly stanovovány vybrané fyzikálně-chemické ukazatele. S využitím UV-VIS spektrofotometrie byly stanovovány anorganické formy dusíku, chloridy, celkový fosfor a CHSKCr. Zřeďovací metodou byla stanovena BSK5. Plamenovou emisní fotometrií byly stanovovány ionty Na+, K+ a Ca2+, jejichž koncentrace byly v rozsahu 5,75–108 mgl1. Vybrané kovy (Cu, Ni, Pb, Zn, Hg, Cr, Fe, Mn) byly ve vodách stanovovány metodou ET-AAS a v sedimentech po jejich rozkladu metodou FAAS. Koncentrace Cr, Cu, Pb a Ni ve vodách byly v rozsahu 0,05–2,84 gl1. Koncentrace kovů v sedimentech se pohybovaly v rozmezí 0,02–293 mgkg1, kde byly stanoveny nadlimitní koncentrace niklu. Výskyt železa a manganu je dán geologickým podložím. U ostatních prvků se předpokládá antropogenní původ. Z naměřených dat je patrné, že kvalita vody v této lokalitě je mírně proměnlivá a je klasifikována čtvrtou až pátou třídou, tedy jako velmi znečištěná voda.
|
|
|
Osud mikroplastů v půdě
Kameníková, Eliška ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Problematika mikroplastů, malých plastových částeček unikajících do životního prostředí, je dnes velmi diskutovaným tématem. Ukazuje se totiž, že mikroplasty nejsou zcela inertní a mají vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Existují studie popisující negativní vliv mikroplastů například na faunu a flóru nebo na lidské zdraví, vlivy na kvalitu půdy ale stále nejsou dostatečně popsány. Tato práce si klade za cíl sledovat některé krátkodobé a střednědobé účinky které by mikroplasty na půdu mohly mít. V rámci této práce byla provedena série experimentů s cílem zmapovat osud mikroplastů v půdě. Sledovány byly změny termické stability půdní organické hmoty, půdní respirace, množství vody a půdní agregace v závislosti na čase inkubace. Testovány byly tři typy zemědělské půdy (černozem, kambizem a černice), které byly kontaminovány různými koncentracemi mikroplastů PET a pryže z pneumatik. Výsledky práce potvrdily specifické účinky mikroplastů na vlastnosti půdy, které byly pozorovány i u neinkubovaných vzorků (tedy v čase inkubace 0 měsíců), mikroplasty se v půdě nechovaly inertně a měly vliv například na vlastnosti, texturu a respiraci půdy.
|
host ::
RSS.