|
|
Bezpečnost potravin ve vazbě na systém RASFF
ŘÍHA, Michal
Anotace Cílem diplomové práce je definování fungování systému RASFF, zřízeného v ČR na základě Nařízení 178/2002. Dále pak rozbor nejčastěji se vyskytujících notifikací a rizikových potravin na trhu ČR. Česká republika se 1. května 2004 stala rovnoprávným členem Evropské unie. Rozhodla se tedy přijmout pravidla společenství a stát se součástí jednotného evropského trhu. Toto rozhodnutí znamenalo také respektovat veškeré závazky acquis communautaire. Smlouva o založení Evropského společenství vymezuje v článku 3 jako základní podmínku fungování vnitřního trhu zabezpečení vysoké ochrany zdraví a posílení ochrany spotřebitele. Základním právním rámcem pro oblast bezpečnosti potravin v EU i ČR je nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002. Vztahuje se na všechny stupně produkce, zpracování a distribuce potravin a krmiv (potravinový řetězec) a jako klíčový princip označuje analýzu rizika {--} proces sestávající ze tří složek: hodnocení rizika, řízení rizika a komunikace o riziku. Součástí Nařízení č. 178/2002, konkrétně v článcích 50 {--} 52, je Evropský systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). V České republice je systém vymezen v zákoně č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 91/1996 Sb. o krmivech ve znění pozdějších předpisů a podrobně je upraven Nařízením vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování před vznikem rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv, které nabylo účinnosti dne 1. března 2005. Jednotlivými členy sítě RASFF v ČR jsou SZPI, která je zároveň Národním kontaktním místem, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, orgány ochrany veřejného zdraví, orgány veterinární správy, celní orgány, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zemědělství. SZPI má v systému dvojí roli, jednak je orgánem státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených zákonem o potravinách, jednak je podle § 15 odst. 4 tohoto zákona Národním kontaktním místem (NKM) Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) v České republice. V roce 2005 přijala ČR prostřednictvím NKM celkem 51 oznámení, z toho 24 (47%) spadalo do kompetencí SZPI. Ta zajistila jejich došetření v terénu a zpětně o výsledcích šetření informovala formou dodatečných oznámení. V jednom případě se na došetření podílela spolu s Českou obchodní inspekcí. Z ČR bylo prostřednictvím NKM odesláno 38 oznámení souvisejících s kontrolou trhu, z toho 31 případ (82%) vzešel z kontrolní činnosti SZPI. V souvislosti s kontrolou dovozu potravin a surovin pocházejících ze třetích zemí notifikovalo NKM celkem 7 případů odmítnutí zásilky na hranicích a jejich nepropuštění do volného oběhu. Na těchto případech se podílí SZPI spolu s orgány Celní správy v souladu s dohodou o vzájemné součinnosti a spolupráci uzavřenou mezi SZPI a Generálním ředitelstvím cel.
|
|
|
Leniency program jako spravedlivý nástroj soutěžního práva EU
Svoboda, Michael ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Říha, Michal (oponent)
Leniency program jako spravedlivý nástroj soutěžního práva EU Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zdali leniency program Komise respektuje základní práva a zásady chránící podniky před zneužitím moci ze strany Komise, tedy zdali je leniency program Komise spravedlivý a proporcionální. Po obecném představení podmínek leniency programu Komise se diplomová práce zabývá analýzou vztahu leniency programu k jednotlivým základním právům a zásadám - jmenovitě zásadě právní jistoty a legitimního očekávání, zásadě rovného zacházení a právu na spravedlivý proces. Konkrétně tyto práva a zásady byly vybrány, neboť se jeví s ohledem na specifika leniency programu jako nejrelevantnější. Ve vztahu k zásadě právní jistoty a legitimního očekávání je pozornost zaměřena na hypotetickou žádost a rezervaci pořadí, důkazy potřebné k získání imunity, důkaz s významnou přidanou hodnotou, podmínky spolupráce s Komisí, okamžik oznámení splnění podmínek leniency programu, míru snížení pokuty a problematiku podávání žádostí o leniency ve více jurisdikcích. Ve vztahu k zásadě rovného zacházení je hodnocena zejména věcná a osobní působnost leniency programu (omezení na tvrdé horizontální dohody a na podniky). Soulad s právem na spravedlivý proces je hodnocen ve vztahu k některým dílčím právům, jež zahrnuje - právo na...
|
|
|
The concept of the rule of law in EU law
Tomčiak, Petr ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Říha, Michal (oponent)
Pojetí právního státu v právu EU Abstrakt Právní stát je právně-filosofický koncept definující vztah člověka státu. Různé právní doktríny jej pojímají odlišně, v posledních dekádách otázka právního státu v Evropské Unii nabývá na důležitosti. Autor diskutuje nejprve právně-teoretická východiska právního státu v Evropě, následně rozebírá platné právo EU se zaměřením na prostředky k ochraně. Primární právo pracuje s pojmem právní stát již v čl. 2 SEU coby jednou z hodnot, na níž je Unie založena. Rovněž je právní stát podmínkou kandidátské země pro vstup do EU. Stěžejní část práce diskutuje prostředky ochrany právního státu v právu EU. V první řade jde o čl. 7 SEU. Tzv. mechanismus čl. 7 představuje prostředek, na základě kterého lze přijmout deklaraci, že existuje riziko, že členský stát poruší unijní hodnoty, včetně právního státu, nebo dokonce rozhodnout, že k závažnému porušení hodnot došlo a přijmout sankci. Častějším prostředkem k ochraně právního je v praxi řízení pro nesplnění povinnosti podle čl. 258 SFEU. Komise může zahájit řízení proti členskému státu, který neplní povinnosti vyplývající z práva EU. V případě Polska vedla Komise několik řízení pro konkrétní porušení na základě přijetí polského zákona odporujícího pravidlům EU Již delší dobu lze navíc pozorovat snahy Komise zavádět postupy pro...
|
|
|
Skotsko samostatným státem? Referendum o nezávislosti a členství v Evropské unii po Brexitu
Lavičková, Kamila ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Říha, Michal (oponent)
Skotsko samostatným státem? Referendum o nezávislosti a členství v Evropské unii po Brexitu ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá problematikou nezávislosti Skotska a případného členství samostatného skotského státu v Evropské unii. Po vystoupení Spojeného království z Evropské unie podstatně zesílilo volání po skotské nezávislosti, protože většina skotských obyvatel hlasovala proti Brexitu. Skotská národní strana se v současnosti snaží prosadit konání druhého referenda o nezávislosti, aby si skotský lid mohl následně zvolit, zda podá jako samostatný stát přihlášku do EU. Vláda Spojeného království má vůči referendu zatím spíše zamítavý postoj, mimo jiné také proto, že se se referendum o stejné otázce konalo již roku 2014 a skotští politici prohlašovali, že se jedná o vzácnou událost, která se nebude opakovat alespoň po dobu trvání jedné generace. Podpora skotské nezávislosti však sílí a referendum o nezávislosti by mohlo změnit podobu Skotska tak, jak ho již po tři staletí známe - jako součást Spojeného království. Tato bezpochyby unikátní situace přináší mnoho otázek ve vztahu k právu evropskému, ústavnímu či mezinárodnímu právu veřejnému. Ve své práci se věnuji nejprve teoretické problematice vystoupení z EU a následně popisuji konkrétní vystoupení členského státu - Spojeného království. Dále analyzuji...
|
|
|
Posílená spolupráce v EU
Flašíková, Martina ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Říha, Michal (oponent)
Posílená spolupráce v EU Abstrakt Předmětem této diplomové práce je institut posílené spolupráce v EU. Jedná se o jeden z klíčových nástrojů pro dosažení diferencované integrace, která je často považována za budoucnost dalšího směřování Evropské unie. Tato práce si klade za cíl především poskytnutí uceleného pohledu na stav právní úpravy institutu a jeho dosavadního využití v praxi. Hodnocení mechanismu posílené spolupráce je provedeno zejména prostřednictvím srovnání s využitím mezivládní spolupráce, která bývá často upřednostňována před posílenou spoluprací. Diplomová práce nabízí pohled na posílenou spolupráci jako na mechanismus, který i přes své nedostatky stále představuje vhodnější alternativu k mezivládní spolupráci. V závěru jsou formulována doporučení konkrétních kroků, která by měla posloužit ke zlepšení stavu právní úpravy vedoucí ke zvýšení četnosti využití posílené spolupráce.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou impingement syndrom
Vontorová, Simona ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Hlavičková, Růžena (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou impingement syndrom Cílem této bakalářské práce je seznámení se s fyzioterapií při impingement syndromu ramenního kloubu. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první obecné části je popsán pletenec horní končetiny z pohledu anatomie, kineziologie a biomechaniky. Jsou zde uvedeny metody pro vyšetření a léčbu a to jak ze stránky fyzioterapie, tak i ze stránky chirurgické léčby artroskopickou metodou. Ve druhé speciální části je detailně probrána kazuistika pacienta s impingement syndromem, která obsahuje anamnézu, vstupní kineziologický rozbor, terapii, výstupní kineziologický rozbor a srovnání efektu terapie. Klíčová slova: rotátorová manžeta, ramenní kloub, fyzioterapie, artroskopie impingement syndrom
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě
Šťastná, Johana ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Hankovcová, Eva (oponent)
KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA PO CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODĚ Cíle: Teoretické zpracování diagnózy status post cévní mozkové příhodě a vypracování postupu fyzioterapeutické péče o pacienta s touto diagnózou formou kazuistiky. Metody: Tato bakalářská práce vznikla za souhlasu pacienta v rámci konání souvislé odborné praxe v Ústřední vojenské nemocnici Praha na Oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny v termínu od 9. ledna do 3. února 2012. Práce je rozdělena na dvě hlavní části - obecnou a speciální. V obecné části jsou zpracována teoretická východiska pro diagnózu status post cévní mozkové příhodě. Tato obecná část obsahuje krom základní charakteristiky onemocnění také etiopatogenezi, incidenci, diagnostiku, léčbu a možnosti fyzioterapeutických postupů vztahující se k onemocnění. Speciální část obsahuje kazuistiku pacienta po hemoragické cévní mozkové příhodě, průběh navržené terapie a také zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Stav pacienta se lišil před začátkem a po ukončení terapie. U pacienta došlo ke zlepšení zejména svalové síly, hybnosti kloubů, celkové stability, chůze a ke snížení otoku. Zlepšení ukazují i hodnoty použitých funkčních škál. Klíčová slova: hemoragická cévní mozková příhoda, rehabilitace po cévní mozkové příhodě, hemiparéza.
|
|
| |
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po fraktuře druhého bederního obratle
Holá, Šárka ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Hankovcová, Eva (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po fraktuře L2 bederní páteře. Cíle: Cílem této práce je získání teoretických podkladů pro fyzioterapeutickou péči u pacientů po zlomenině obratle bederní páteře a následné vypracování kazuistiky pacientky po extrakci fixatéru pro stabilizaci zlomeniny L2. Souhrn: V obecné části se bakalářské práce věnuje teoretickým poznatkům anatomie, biomechaniky a kineziologie páteře a přibližuje způsoby diagnostiky a terapie při léčbě poranění páteře. Ve speciální části práce podrobně popisuje kazuistiku pacientky po operaci bederní páteře, kdy důvodem operace bylo poranění páteře při autonehodě. Klíčová slova: bederní páteř, bederní obratel, zlomenina, kazuistika
|
|
|
Syntéza prekurzorů fluorescenčního polyenového ceramidu
Říha, Michal ; Vávrová, Kateřina (vedoucí práce) ; Roh, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra anorganické a organické chemie Kandidát: Michal Říha Školitel: Doc. PharmDr. Kateřina Vávrová, Ph.D. Název diplomové práce: Syntéza prekurzorů fluorescenčního polyenového ceramidu Ceramidy, komplexní skupina lipidů patřící mezi sfingolipidy, mají významné funkce v mnoha dějích v živých soustavách. Jejich zásadní význam spočívá jednak v buněčné signa- lizaci, jednak ve spoluvytváření funkční kožní bariéry. Při výzkumu lipidů jsou často využívána fluorescenčně značená lipidová analoga. Moderní způsob fluorescenčního značení lipidových molekul představují polyenové lipidy, v nichž je fluorofor tvořen systémem pěti konjugovaných dvojných vazeb. Polyenové lipidy díky své struktuře jedinečně napodobují své přirozené předlohy. Tato práce zkoumá možnosti syntézy fluorescenčního polyenového ceramidu a přináší prekurzory jeho syntézy, to znamená klíčové látky, použitelné pro přípravu cílového znače- ného ceramidu. Fluorofor bylo plánováno lokalizovat ve sfingosinové části molekuly, aby mohly být v budoucnu studovány vlastnosti analogů s různou délkou acylového řetězce. Byly navrženy a vyzkoušeny tři syntetické přístupy. První přístup (Syntéza A) spočíval v navázání terminálního alkynu nesoucího polyenový fluorofor na Garnerův aldehyd....
|
host ::
RSS.