|
|
Urolitiáza jako biosociální problém člověka
Černá, Helena ; Přívratský, Vladimír (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce Urolitiáza jako sociální problém člověka si klade za cíl zjistit, vše o nemoci, zvaná urolitiáza. Vyskytuje se u člověka, ale nevyhýbá se ani zvířatům. Proto je koncipována jako přírodovědná a lékařské hledisko zde není rozhodující. Postihuje vylučovací soustavu a to převážně parenchym ledvin, proto je práce v teoretické časti zaměřena nejprve na obecné vylučování, které do této práce neodmyslitelně patří. Dále se zabývá urolitiázou, od dob jejích prvních zmínek v odborné literatuře, až po současnost. Jak a proč vzniká, její předcházení, příčiny a etiopatogenetické činitele, které ovlivňují výskyt. Vyskytuje se u všech věkových skupin, bez výjimky lidských ras a na všech kontinentech. V konečné fázi se práce zabývá vlastním šetřením, jehož cílem je zjistit, jaké pohlaví je k této nemoci náchylnější, která věková skupina je více ohrožena, jaká zaměstnání zvyšují rizika jejího vzniku a v poslední řadě je šetření zaměřeno na respondenty a jejich stravovací návyky. Správná životospráva, kterou je zde míněno dodržování dietních návyků, dostatečný příjem tekutin a také vyvarování se různým stresovým podmínkám je jedním z nejdůležitějších faktorů, které mají pozitivní vliv na výskyt urolitiázy.
|
|
|
Urolitiáza jako biosociální problém člověka
Černá, Helena ; Přívratský, Vladimír (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce Urolitiáza jako sociální problém člověka si klade za cíl zjistit, vše o nemoci, zvaná urolitiáza. Vyskytuje se u člověka, ale nevyhýbá se ani zvířatům. Proto je koncipována jako přírodovědná a lékařské hledisko zde není rozhodující. Postihuje vylučovací soustavu a to převážně parenchym ledvin, proto je práce v teoretické časti zaměřena nejprve na obecné vylučování, které do této práce neodmyslitelně patří. Dále se zabývá urolitiázou, od dob jejích prvních zmínek v odborné literatuře, až po současnost. Jak a proč vzniká, její předcházení, příčiny a etiopatogenetické činitele, které ovlivňují výskyt. Vyskytuje se u všech věkových skupin, bez výjimky lidských ras a na všech kontinentech. V konečné fázi se práce zabývá vlastním šetřením, jehož cílem je zjistit, jaké pohlaví je k této nemoci náchylnější, která věková skupina je více ohrožena, jaká zaměstnání zvyšují rizika jejího vzniku a v poslední řadě je šetření zaměřeno na respondenty a jejich stravovací návyky. Správná životospráva, kterou je zde míněno dodržování dietních návyků, dostatečný příjem tekutin a také vyvarování se různým stresovým podmínkám je jedním z nejdůležitějších faktorů, které mají pozitivní vliv na výskyt urolitiázy.
|
|
|
Srovnání offsetu kyčelního kloubu po povrchové náhradě a po standardní totální endoprotéze
ČERNÁ, Helena
Předmětem práce je srovnání biomechanických parametrů kyčelního kloubu po dvou odlišných operacích, po standardní totální endoprotéze a po povrchové náhradě. Materiál a metoda: Statisticky byl zpracován soubor 25 pacientů s povrchovou náhradou kyčelního kloubu, jejich průměrný věk byl 55 let ( od 34 do 66 let), a soubor 30 pacientů se standardní totální endoprotézou, průměrný věk v této skupině byl 62 roky ( od 46 do 72 roků ). U všech pacientů byl proveden předozadní snímek pánve s vnitřní rotací asi 15°. Měřené biomechanické parametry byly femorální offset a femorální délka, offset jamky a výška jamky. Ke statistickému zpracování byl definován úplný offset jako součet femorálního offsetu a offsetu jamky, kyčelní délka byla definována jako rozdíl femorální délky a výšky jamky. Byly porovnávány hodnoty naměřené na operované kyčli s hodnotami naměřenými před operací. Statistická analýza byla provedena párovým t-testem. Výsledky:. Pacienti, kteří podstoupili operaci povrchové náhrady kyčelního kloubu, byli průměrně o 7,8 roku mladší než pacienti se standardní totální endoprotézou kyčelního kloubu. Ve skupině s povrchovou náhradou převažovali muži, ve skupině se standardní totální endoprotézou převažovaly ženy. Předoperační hodnoty byly v obou skupinách přibližně stejné. U skupiny s povrchovou náhradou se pooperační úplný offset zvětšil průměrně o 0,04 cm ( p=0,79 ) a kyčelní délka se zmenšila průměrně o 0,41 cm ( p=0,0001 ). Ve skupině se standardní totální endoprotézou se pooperační úplný offset zmenšil průměrně o 0,83 cm ( p=5x10-5 ) a kyčelní délka se zmenšila průměrně o 1,49 cm ( p=6,17x10-5 ). Závěr: Na základě provedených párových t-testů lze potvrdit hypotézu, že povrchová náhrada lépe obnovuje fyziologické poměry kyčelního kloubu než standardní totální endoprotéza.
|
|
|
Vybrané aspekty používání dokumentárních akreditivů v mezinárodním obchodě
Nejedlý, Michal ; Černohlávková, Eva (vedoucí práce) ; Černá, Helena (oponent)
Diplomová práce se podrobně zabývá problematikou změn dokumentárních akreditivů. Změny jsou analyzovány z hlediska jejich příčin, z hlediska subjektů, které mohou iniciovat jejich provedení, a z hlediska vlastního jejich průběhu. Mimo to je obsahem analýza příslušných článků výkladových pravidel UCP 600, které se vztahují na změny akreditivů. Rozboru změn akreditivů předchází pasáž zabývající se vymezením dokumentárního akreditivu, jeho průběhem, regulací a aktuálním postavením v mezinárodním obchodě. V kontextu změn akreditivů je věnována pozornost technikám jejich provádění, zejména prostřednictvím systému SWIFT. Obsahem poslední části práce je kvantitativní rozbor změn akreditivů na příkladu rozboru reálných transakcí, které jsou vyhodnoceny s různých hledisek. Jsou zde prováděny statistické rozbory s cílem posouzení existence vztahu mezi regionem výstavce akreditivu a počtem změn akreditivu a výší akreditivní částky a počtem změn.
|
host ::
RSS.