|
|
Četnost světových teroristických útoků od konce šedesátých let
Střeštík, Jaroslav ; Grigoryev, P. ; Mikulecký, M.
Byla provedena analýza četností teroristických útoků v osmi oblastech světa (Afrika, východní Evropa, Střední východ a Perský záliv, Severní Amerika, Střední a Jižní Amerika, Jihovýchodní Asie a Oceánie, Jižní Asie a západní Evropa),rovněž pro jejich součet a toto vše porováno se slunečními a geomagnetickými charakteristikami. Existuje dobrá korelace mezi četností teroristických útoků v různých oblastech. Je také významná vazba mezi teroristickými útoky na straně jedné a některými heliogeofyzikálními faktory na straně druhé. Všechny vazby jsou různé v různých regionech a pro různé vnější faktory. Nicméně mnoho z nich je významných. Regresní vztah s faktory popisujícími geomagnetickou aktivitu je o neco vyšší než s faktory sluneční aktivity.
|
|
|
Salmonelóza a některé meteorologické, solární a geomagnetické ukazatele
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký Jr., M. ; Mikulecký, M.
Salmonelóza je u nás časté onemocnění, a proto je třeba zkoumat, jaké faktory přispívají ke zvýšení jeho výskytu. Dříve byl zkoumán vliv slapového zrychlení a nalezena semilunární variace. Vliv heliogeofyzikálních faktorů dosud zkoumán nebyl, třebaže laboratorní studie jistý vliv prokazují. V tomto příspěvku byly použity denní počty přijatých pacientů na kliniku infektologie LFUK v Bratislavě za roky 2005-2006. Výskyt salmonelózy je v létě podstatně větší než v zimě, přičemž maximum výskytu se opožďuje za meximem teplot vzduchu více nž o měsíc. K vyššímu výskytu salmonelózy také mírně přispívá vyšší geomagnetická aktivita, jejíž vliv je významnější než vliv aktivity sluneční.
|
|
| |
|
|
Historie magnetických měření v Čechách a dlouhodobé změny složek geomagnetického pole
Střeštík, Jaroslav
Soustavné měření složeki zemského magnetického pole bylo zahájeno v pražském Klementinu v roce 1830 jakožto první na evropském kontinentě, a skončilo v roce 1926. Současné české geomagnetické observatoře pokrývají období od r. 1952. Spolu s daty ze stanice Niemegk od r. 1890 lze všechny hodnoty přepočítat tak, aby vznikla souvislá řada pozorování 1830-2007. Magnetická deklinace v celém období stále roste, rychlost růstu však pravidelně kolísá s periodou kolem 74 let. Poslední minimum bylo pozorováno v r. 1910, maximum 1947. Také intenzita pole v horizontální složce pravidelně kolísá s velmi blízkou periodou a s maximy a minimy přibližně ve stejných letech jako růst deklinace.
|
|
|
Analýza dat a spektrálního rozlišení spektrometrů s řádkovými senzory
Oupický, Pavel
V současné době je v ÚFP AV ČR, v.v.i. – OD vyvíjen v rámci grantu vícekanálový filtr. Bude umožňovat pozorování dějů na Slunci v několika zajímavých pracovních vlnových délkách. Tento filtr je složen z pěti členů a vyznačuje se dlouhou délkou chodu paralelních paprsků. V referátu je uvedeno několik variant zobrazovacích soustav spektrografů,které jsou optimalizovány pro takový vícekanálový filtr.
|
|
|
Korektor Volosova
Rail, Zdeněk ; Jareš, Daniel ; Lédl, Vít
Krátce po objevu meniskového dalekohledu Maksutova byly zkoumány optické vlastnosti dvojčočkového systému jako korektoru optických vad. Dublet byl umístěn v paralelním svazku paprsků před obecnou optickou soustavou. Afokální korektor, složený ze dvou tenkých čoček ze stejného materiálu umožňoval u řady optických systémů radikální zmenšení zbytkových optických vad a dosažení vynikajících zobrazovacích vlastností. Oproti Schmidtově desce má dvojčočkový korektor pouze sférické plochy a daleko volnější výrobní tolerance než menisek Maksutova. Odvození rovnic pro výpočet parametrů korektoru provedli v roce 1943 Volosov, Galpern a Grebenščikova. Náš referát se zabývá optickými vadami soustavy zrcadla s obecnou asféričností a korektorem Volosova. Tyto systémy jsou mezi optiky a astronomy málo známé, přestože umožňují konstrukci světelných fotografických komor a dalekohledů.
|
|
| |
|
|
Dopady lidské činnosti na horní atmosféru
Laštovička, Jan
Trendy v teplotě mezosféry, elektronové koncentraci v dolní ionosféře, elektronové koncentraci a výšce jejího maxima v E vrstvě, elektronové koncentraci v maximu F1 vrstvy, hustotě termosféry a iontové teplotě ve vrstvě F kvalitativně souhlasí s následky zesíleného skleníkového efektu a tvoří konzistentní scénář globálních změn v horní atmosféře. Byly identifikovány tři skupiny parametrů, které nezapadají do tohoto scénáře, F2 vrstva ionosféry, vodní pára v mezosféře a dynamika mezosféry a dolní termosféry. V článku je podána informaci o pokroku v globálním scénáři dlouhodobých trendů v horní atmosféře se zaměřením na ty tři otevřené problémy. K dlouhodobým trendům přispívá několik dalších faktorů, jmenovitě antropogenní změny stratosférického ozónu, změny koncentrace vodních par v mezosféře, dlouhodobé změny geomagnetické aktivity a magnetického pole Země
|
host ::
RSS.