|
| |
|
|
Vnitrodruhová variabilita v antioxidačních systémech rostlin v souvislosti s odolností vůči suchu
Jelénková, Iva ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Zelenková, Sylva (oponent)
Sucho je jedním z hlavních faktorů omezujících zemědělskou produkci. Reaktivní formy kyslíku (superoxidový radikál, hydroxylový radikál, peroxid vodíku, apod.) vznikající při stresu v buňce aktivují antioxidační mechanizmy, které tyto toxické látky zneškodňují. V řadě prací byla potvrzena pozitivní korelace mezi aktivitou enzymatických (např. kataláza, superoxiddismutáza, glutathionreduktáza, peroxidázy) a neenzymatických (např. glutathion, kyselina askorbová) antioxidantů a odolností rostlin vůči stresu. Byla rovněž zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v aktivitě antioxidačních systémů rostlin. Vyšší aktivita byla pozorována u hybridních genotypů F1 generace, u kterých se projevil pozitivní heterózní efekt, nebo u rostlin ošetřených podpůrnými látkami, jako jsou např. kyselina abscisová, brassinosteroidy a dusík. Nárůst aktivit antioxidačních látek byl zjištěn také v souvislosti se stupněm ploidie nebo sílou stresu. Byla pozorována i lepší odolnost rostlin vůči jiným abiotickým stresorům po jejich předchozím vystavení stresu suchem. Reakce rostlin na stres je komplexní a závisí na mnoha dalších vnitřních a vnějších faktorech.
|
|
| |
|
|
In vitro selekce pro zvýšení odolnosti řepky k suchu, mrazu a patogenům
Řehořová, Kateřina ; Zelenková, Sylva (vedoucí práce) ; Klíma, Miroslav (oponent)
Řepka olejka (Brassica napus L.) patří mezi tři nejvýznamnější olejniny na světě. Hlavní stresové faktory, které ovlivňují její růst a produktivitu, jsou sucho, mráz a patogeny. Tkáňové kultury založené na in vitro selekci se ukázaly jako efektivní nástroj pro získání tolerantních rostlin. Tato práce pojednává o in vitro selekcích řepky pro zvýšení odolnosti k výše zmíněným stresům. V posledních letech byla diskutována hlavně role prolinu v souvislosti s navozením rezistence ke stresům. Pomocí in vitro selekcí se ale neprokázala jeho přítomnost jako určující pro mrazuvzdornost nebo toleranci k suchu. Oproti tomu exogenně přidávaná kyselina abscisová navozuje u řepky rezistenci jak mrazu tak k suchu a dále ovlivňuje koncentraci dalších látek, včetně prolinu. Prostřednictvím in vitro selekcí se přišlo i na důležitou roli brassinosteroidů během sucha, ale jejich mechanismy v průběhu stresu dosud nebyly objasněny. Během vystavení rostlin mrazu dochází ke zvýšené expresi nově identifikovaných dehydrinových genů, které prostřednictvím dehydrinových proteinů zvyšují u rostlin mrazuvzdornost. U patogenu řepky, Sclerotinia sclerotiorum,se při in vitro selekcích využívá hlavně kyseliny šťavelové jako toxinu houby, který primárně poškozuje rostlinu. Při selekci linií rezistentních k Leptosphaeria maculans se používá...
|
|
|
Sucho, stres a odolnost rostlin
Kettnerová, Karolína ; Zelenková, Sylva (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vliv nedostatku vody na rostliny. V práci jsou popsány příčiny vzniku vodního deficitu a jejich dopad na růst a vývoj rostlin. Pozornost je věnována průběhu stresové reakce a adaptačním mechanismům, jejichž cílem je navození tolerance ke stresu. Samostatné kapitoly jsou věnovány kutikule a průduchům, dvěma významným regulátorům ztrát vody z rostlinného těla. Práce se dále zaměřuje na fenomén osmotického přizpůsobení a s ním spojenou akumulaci kompatibilních solutů. Nejsou opomenuty signální dráhy indukované nedostatkem vody, změna genové exprese, syntéza speciálních proteinů a důsledky působení sekundárního oxidativního stresu. Klíčová slova: sucho, vodní deficit, stres, tolerance ke stresu, průduchy, kutikula, osmotické přizpůsobení, kompatibilní soluty, signální transdukce
|
|
|
Je syntéza cukerných alkoholů obecným mechanismem stresové odpovědi rostlin?
Peldřimovská, Jitka ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Zelenková, Sylva (oponent)
Rostliny se s nepříznivými podmínkami prostředí vyrovnávají různými obrannými mechanismy. Jedním z nich je akumulace kompatibilních solutů, mezi něž patří i sacharidy včetně cukerných alkoholů. Kompatibilní soluty se zapojují do osmotického přizpůsobení buněk, zhašení volných radikálů a mohou chránit makromolekuly a buněčné membrány díky simulaci vodního obalu. Cukerné alkoholy se vyskytují v řadě rostlin, kde slouží jako primární produkty fotosyntézy a transportovatelné nebo skladovatelné formy uhlíku. Homology enzymů zapojených do metabolizmu polyolů byly ovšem v poslední době nalezeny i druhů, které cukerné alkoholy pro uvedené základní funkce sacharidového metabolizmu nevyužívají, a kde je tedy jejich role nejasná. Je známo, že některé rostliny jsou schopny přepínat mezi různými sacharidy (včetně cukerných alkoholů) při odpovědi na rozdílné stresy a některé produkují polyoly pouze v určité fázi vývoje. Je proto otázkou dalšího studia, zda neobjevíme polyoly při stresové odpovědi i u dalších rostlin pokud je vystavíme určitému typu stresu v určitém vývojovém stádiu. Cílem této práce je shrnout poznatky o úloze manitolu a především sorbitolu a jejich zapojení při odpovědi rostliny na stres.
|
|
|
Využití biotechnologických metod při pěstování technického konopí (Cannabis sativa L.)
Širl, Marek ; Zelenková, Sylva (vedoucí práce) ; Fischer, Lukáš (oponent)
Konopí seté (Cannabis sativa L.) je všestranně využitelná rostlina, která poskytuje vlákno, celulózu a pazdeří pro průmyslové zpracování, biomasu pro energetické využití a produkuje sekundární metabolity využitelné ve farmaceutickém průmyslu. Pro svoji odolnost vůči stresům a schopnosti akumulovat těžké kovy má potenciální využití i pro fytoremediace. V současné době je snaha získat a odvodit genotypy konopí se specificky vylepšenými vlastnostmi, rozšiřující možnosti jeho uplatnění, nejen pomocí klasického šlechtění, ale zejména transgenozí. Cílem současného výzkumu je proto nalézt optimalizované podmínky, umožňující efektivní kultivaci in vitro, jako základní předpoklad genetické transformace. Vhodnou metodou transformace konopí je kokultivace s Agrobacteriem tumefaciens.
|
|
|
Vnitrodruhová variabilita v antioxidačních systémech rostlin v souvislosti s odolností vůči suchu
Jelénková, Iva ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Zelenková, Sylva (oponent)
Sucho je jedním z hlavních faktorů omezujících zemědělskou produkci. Reaktivní formy kyslíku (superoxidový radikál, hydroxylový radikál, peroxid vodíku, apod.) vznikající při stresu v buňce aktivují antioxidační mechanizmy, které tyto toxické látky zneškodňují. V řadě prací byla potvrzena pozitivní korelace mezi aktivitou enzymatických (např. kataláza, superoxiddismutáza, glutathionreduktáza, peroxidázy) a neenzymatických (např. glutathion, kyselina askorbová) antioxidantů a odolností rostlin vůči stresu. Byla rovněž zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v aktivitě antioxidačních systémů rostlin. Vyšší aktivita byla pozorována u hybridních genotypů F1 generace, u kterých se projevil pozitivní heterózní efekt, nebo u rostlin ošetřených podpůrnými látkami, jako jsou např. kyselina abscisová, brassinosteroidy a dusík. Nárůst aktivit antioxidačních látek byl zjištěn také v souvislosti se stupněm ploidie nebo sílou stresu. Byla pozorována i lepší odolnost rostlin vůči jiným abiotickým stresorům po jejich předchozím vystavení stresu suchem. Reakce rostlin na stres je komplexní a závisí na mnoha dalších vnitřních a vnějších faktorech.
|
|
|
Inter- a intraspecifická variabilita v odezvě Vicia faba L. a Zea mays L. na nedostatek vody
Fridrichová, Lenka ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Zelenková, Sylva (oponent)
V této práci byly sledovány reakce rostlin na stres suchem a následnou obnovenou dostupnost vody. Práce měla rozšířit poznatky o reakcích na vodní deficit a především na následující obnovenou dostupnost vody z pohledu dvou rostlinných druhů s odlišným typem fotosyntézy, pozornost byla věnována především vnitrodruhovým rozdílům a tomu, zda a jak se mění v poststresové periodě ve srovnání s periodou sucha. Reakce rostlin byly sledovány prostřednictvím změn vybraných fotosyntetických, morfologických a vývojových charakteristik v průběhu šestidenního přerušení zálivky, po němž následovala šestidenní perioda obnovené optimální zálivky. Experimenty byly provedeny na rostlinách s odlišným typem fotosyntézy - C3 rostlině Vicia faba L a C4 rostlině Zea mays L., u každého rostlinného druhu byly sledovány tři odrůdy / genotypy. Odpověď obou rostlinných druhů na nedostatek vody byla odlišná v míře změn relativního obsahu vody (RWC), parametrů fluorescence chlorofylu, hmotnostech sušin jednotlivých listů (které se vyvíjely během stresové periody), vzájemném poměru hmotností sušiny nadzemní a kořenové části rostlinného těla. U stresovaných rostlin byla pozorována tendence k poklesu RWC, zvýšení minimálního výtěžku fluorescence chlorofylu a u listů v temnotně adaptovaném stavu (F0), obsahu fotosyntetických...
|
|
| |
host ::
RSS.