|
|
On purinoceptors in the urinary bladder of hte rat: altered effects of purinergic P1A1 receptors in cystitis
Veselá, Renata ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ondřej (oponent)
Tato práce je zaměřena na určení výskytu a funkce vybraných purinergních receptorů v močovém měchýři potkana. Zabývá se zejména adenosinovými P1A1 purinoceptory a jejich expresí ve zdravém a zaníceném močovém měchýři. Studie ukázala, že jak P2X1, tak P1A1 purinoceptory jsou přítomny v močovém měchýři potkana. U P1A1 receptorů je jejich exprese během zánětlivého onemocnění signifikantně snížena. Funkční studie založené na stimulaci agonistou (adenosinem) ukázaly na význam P1A1 receptorů během relaxace studované tkáně. Během zánětu je tento vliv částečně potlačen. Stimulace vzorku elektrickým proudem (Electric field stimulation) pak poukázala na rozdíl ve funkční odpovědi receptorů stimulovaných jen postsynapticky (adenosinem) a stimulovaných post- a zároveň presynapticky.
|
|
|
Studies on carbonyl reductases 1 and 3 variants with emphasis on S-nitrosoglutathione as substrate and inactivator
Hartmanová, Tereza ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Kvasničková, Eva (oponent)
Universita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Tereza Hartmanová Školitel: Dr. Claudia Staab, Dr. Hans-Jörg Martin, Prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D. Název diplomové práce: Studium mutací karbonylreduktasy 1 a 3 s důrazem na S-nitrosoglutathion jako substrát a inaktivátor Lidské CBR1 a CBR3 (karbonylreduktasa 1 a 3) jsou monomerní, na NADPH závislé enzymy patřící do nadrodiny dehydrogenas/reduktas s krátkým řetězcem. Přestože na aminokyselinové úrovni si jsou oba enzymy velmi podobné (72 % shoda), v substrátové specifitě vykazují značné rozdíly. Substráty CBR1 jsou velmi dobře popsány. Zahrnují řadu látek jako endogenní indol isatin, S-nitrosoglutathion (GSNO), prostaglandiny, chinony a mnoho xenobiotik, které obsahují karbonylovou skupinu. Na rozdíl od CBR1 je výčet substrátů CBR3 mnohem menší a různorodý a role CBR3 stále není plně objasněna. Přesto tyto odlišnosti v substrátové specifitě naznačují rozdílné metabolické role. V této práci byly studovány katalytické vlastnosti CBR1 a jejího posledního popsaného substrátu, GSNO. Možné domněnky, že CBR3 by mohla také redukovat GSNO nebyly in vitro potvrzeny. Proto, k odhadnutí aminokyselin a mechanismů zodpovědných za vlastnosti CBR1, byly určité aminokyseliny v sekvenci CBR3 změněny tak, aby...
|
|
|
Role reduktas v nádorovém onemocnění.
Škarydová, Lucie ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent) ; Bílková, Zuzana (oponent)
Souhrn Redukčním enzymům byla dlouhou dobu věnována pouze malá pozornost, ale dnes už je jasné, že jsou významnou součástí endogenního metabolismu a také první fáze biotransformace xenobiotik. Důležitou skupinou redukčních enzymů jsou karbonylreduktasy, které se řadí do dvou nadrodin - dehydrogenasy/reduktasy s krátkým řetězcem (SDR) a aldo-ketoreduktasy (AKR). Jejich role v nádorovém onemocnění je dnes intenzivně studována a lze říct, že jejich působení v nádorovém onemocnění lze principiálně rozdělit do dvou oblastí. Bylo zjištěno, že významnou roli hrají karbonylreduktasy v hormon-dependentních nádorových onemocněních prsu, endometria a prostaty. Pro tyto nádory jsou růstovými faktory aktivní estrogeny respektive androgeny, dochází tak ke zvýšenému dělení buňky a tedy i zvýšené možnosti vzniku mutací v důležitých genech, které mohou vyústit v nádorové bujení. Právě karbonylreduktasy se spolu s dalšími enzymy (jako např. aromatasou) podílí na vzniku aktivních pohlavních hormonů, proto může být jejich inhibice důležitým cílem léčby tohoto typu nádorů. Nicméně je nutné určit, které enzymy jsou klíčové pro tvorbu těchto růstových faktorů v jednotlivých typech hormon-dependentních nádorů. Vedle hormon-dependentních nádorů se karbonylreduktasy uplatňují také u nádorových onemocnění, kde hormony jako růstové...
|
|
| |
|
|
Projekt "Zdravé město"
Valčíková, Šárka ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Kvasničková, Eva (oponent)
V letech 2005-2007 bylo v rámci projektu "Zdravé město" vyšetřeno celkem 1028 obyvatel města Kroměříž. S použitím údajů, které tak byly získány, byly vyhodnoceny některé epidemiologické charakteristiky občanů tohoto regionu a získány důležité poznatky přímo realizovatelné v preventivní klinické praxi. Jsou to tyto: 1. Projekt "Zdravé město" není pilotní studie. Kontaktní centra navštěvují především občané, kteří tím dávají průchod aktivnímu zájmu o své zdraví. V této populaci převažují ženy a starší občané. Řada z nich má porušené zdraví a incidence kardiovaskulárních faktorů značně převyšuje "normální" populaci. Ukázalo se, že 37% z vyšetřených má nadváhu a 13% je obézních. 16% občanů mělo hypertenzi převyšující 140/90 mm Hg. 57% trpělo poruchou metabolismu lipidů a u 14% byla zachycena hyperglykémie. 2. Následně byl sledován vztah BMI indexu k vyšetřovaným rizikovým markerům (systolickému a diastolickému tlaku, sérovým koncentracím celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, HDL cholesterolu, triacylglycerolů a glukosy). Byly prokázány známé významné vztahy mezi stupněm nadváhy a hodnotami krevního tlaku a koncentrací triacylglycerolů na jedné straně a naopak statisticky bezvýznamné vztahy mezi koncentrací celkového cholesterolu a jeho frakcí ke stupni nadváhy na straně druhé. 3. Sledování vztahů...
|
|
| |
|
|
Purifikace a charakterizace membránově vázané reduktasy z lidské jaterní tkáně
Pelcová, Vendula ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Kvasničková, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Vendula Pelcová Školitel: Prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D. Název rigorózní práce: Purifikace a charakterizace membránově vázané reduktasy z lidské jaterní tkáně. Tato práce byla zaměřena na zavedení experimentálních technik pro purifikaci lidské jaterní mikrosomální frakce. Byly zvoleny tři základní kroky purifikačního schématu. Jako první krok byla zařazena iontově výměnná chromatografie na silném anexu následována dvěma separacemi na koloně pro gelovou filtraci. Před purifikací bylo nutno mikrosomální frakci solubilizovat, aby se uvolnily proteiny z vazby na membránu a podmínky optimalizovat. Jednotlivé najímané frakce byly následně inkubovány se specifickým substrátem reduktas oracinem a množství vzniklého metabolitu 11-dihydrooracinu bylo stanoveno pomocí achirální HPLC analýzy. U nejaktivnějších frakcí byla provedena SDS- PAGE a určena velikost hledaného enzymu. Použitím protilátky na 11beta-HSD1 byla vyloučena přítomnost této reduktasy v analyzovaných frakcích. S využitím popsaných purifikačních technik se podařilo zakoncentrovat frakci s dosud nepopsanou lidskou jaterní reduktasou.
|
|
|
Purifikace a charakterizace membránově vázané reduktasy z lidské jaterní tkáně
Pelcová, Vendula ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Kvasničková, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Vendula Pelcová Školitel: Prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D. Název rigorózní práce: Purifikace a charakterizace membránově vázané reduktasy z lidské jaterní tkáně. Tato práce byla zaměřena na zavedení experimentálních technik pro purifikaci lidské jaterní mikrosomální frakce. Byly zvoleny tři základní kroky purifikačního schématu. Jako první krok byla zařazena iontově výměnná chromatografie na silném anexu následována dvěma separacemi na koloně pro gelovou filtraci. Před purifikací bylo nutno mikrosomální frakci solubilizovat, aby se uvolnily proteiny z vazby na membránu a podmínky optimalizovat. Jednotlivé najímané frakce byly následně inkubovány se specifickým substrátem reduktas oracinem a množství vzniklého metabolitu 11-dihydrooracinu bylo stanoveno pomocí achirální HPLC analýzy. U nejaktivnějších frakcí byla provedena SDS- PAGE a určena velikost hledaného enzymu. Použitím protilátky na 11beta-HSD1 byla vyloučena přítomnost této reduktasy v analyzovaných frakcích. S využitím popsaných purifikačních technik se podařilo zakoncentrovat frakci s dosud nepopsanou lidskou jaterní reduktasou.
|
|
|
Versatile use of liquid chromatography and mass spectrometry in drug metabolism studies
Suchanová, Bohumila ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Solich, Petr (oponent) ; Lemr, Karel (oponent)
in Czech Lidský organismus byl od nepaměti vystaven škále chemikálií, které se vyskytují v životním prostředí. Chemická revoluce výrazně ovlivnila biologickou evoluci lidí a vedla k vážnému nepředvídatelnému toxickému působení těchto chemických látek. Odpovědí na neustálý chemický stres byl vývoj široké palety různých enzymů, které jsou schopné přeměňovat xenobiotika. Xenobiotika jsou obvykle vysoce lipofilní, a proto nemohou být vyloučeny z těla bez předchozí biotransformace na hydrofilní, ve vodě rozpustné metabolity. Mezi xenobiotika řadíme nejen chemické látky životního prostředí, ale také léčiva, složky potravy a další látky cizí organismu. Biotransformační studie hrají důležitou roli ve výzkumu i ve vývoji léků. Údaje o metabolismu léčiv jsou obvykle vyžadovány předtím, než nová látka projde všemi vývojovými stádii a stane se lékem. Informace o metabolismu jsou často využívány ke zlepšování vlastností budoucích léčiv, umožňují navrhnout účinnější sloučeniny, nebo jsou využívány v rámci toxikologických studií. Se vzrůstajícím počtem nově vyvíjených látek stoupají nároky na rychlé získání spolehlivých informací o metabolismu těchto látek. Spojení kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie naplňuje požadavek na rychlost a spolehlivost analýzy léčiv a jejich metabolitů, který udává...
|
|
|
Vývoj a aplikace afinitního nosiče pro izolaci lidských karbonyl-redukujících enzymů
Andrýs, Rudolf ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Šebela, Marek (oponent) ; Šatínský, Dalibor (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Rudolf Andrýs Školitel: Prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D. Název disertační práce: VÝVOJ A APLIKACE AFINITNÍHO NOSIČE PRO IZOLACI LIDSKÝCH KARBONYL-REDUKUJÍCÍCH ENZYMŮ Již po několik tisíciletí tvoří základ lidské medicíny malé bioaktivní molekuly, které byly podávány ve formě rostlinných extraktů nebo syntetický připravených sloučenin. Jejich využití v moderní lékařské vědě ovšem není možné bez detailního porozumění jejich biochemických účinků a identifikace jejich molekulárních cílů. Metody chemické proteomiky, založené na specifické interakci mezi bioaktivní látkou a cílovou molekulou, patří v současné době k nejpoužívanějším technikám při identifikaci molekulárních cílů malých molekul. Oproti klasickým biochemickým metodám (např. 2D elektroforéza) se jedná o citlivé a především velmi selektivní techniky, díky kterým lze z komplexních biologických vzorků úspěšně identifikovat i biomolekuly, které se přirozeně vyskytují jen ve velmi malých koncentracích. Takovými biomolekulami jsou i karbonyl-redukující enzymy, které představují fyziologicky důležitou skupinu proteinů, jelikož se podílí na metabolismu řady endogenních (např. prostaglandiny, steroidní hormony) i xenobiotických (např....
|
host ::
RSS.