|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Poetické mýty Stana Brakhage
Vokjan, Viktor ; Skala, Petr (vedoucí práce) ; Vančát, Jaroslav (oponent)
Průměrný Američan se nechce v kině dívat na film, který je nejednoznačný, který mu nenaservíruje každý detail, nad nímž musí přemýšlet, a hlavně, který si musí domýšlet. Chce se dívat na věci, o kterých sní. Nejčastěji jsou to věci materiální a přízemní. Tuto potřebu mu dokonale splňuje Hollywood. Samozřejmě se najdou i tací, kterým to nestačí.
Ve ranné fázi své tvorby se Brakhage věnuje stylu, který sám popsal jako ?surrealní neorealismus?, ale brzy svůj vizuální výraz mění a začíná experimentovat s novou formou, která byla označována jako abstraktní expresionizmus, podle směru v malbě reprezentovaném především Jacksonem Pollockem.
Rodina a rituály rodinného života se stávají převládajícími tématy Brakhageových filmů konce padesatých a začátku sedesatých let. Narození, sex a smrt jsou tři základní kameny všech jeho filmů.
Píše i svou proslulou knížku Metaphors on Vision. Je to soubor esejů a úryvků scénářů, básní a dokumentů ? tvořící jakýsi manuál - klíč k jeho dílu.
?Window Water Baby Moving? (1959) a ?Thigh Line Lyre Triangular? (1961) jsou oba filmy o narození. O narození Brakhageových dvou dětí. ?Window Water Baby Moving? je zvláštní ještě tím, že je tu jednota místa a času. Oproti tomu většina jeho lyrických filmů nemá nějakou časovou osu, která by se dala vysledovat, a jednotu místa děje už vůbec ne. Filmy jsou odpoutané od časoprostoru a skládají se z nezávislých, roztříštěných událostí.
Ve svém filmu ?Sirius Remembered? pak Brakhage zkoumá hlouběji otázky smrti a rozkladu. Film je natočen, když jeho pes Sirius skonal. Odnesli jeho ostatky do lesa a pohodili je tam. Brakhage čas od času rozkládající se mršinu navštěvoval, sledoval a natáčel proces rozkladu.
Za nejambicióznější Brakhageovo dílo v 60. letech se určitě dá považovat ?Dog Star Man?. Tento film označuje definitivní přechod od lyrického stylu, soustředěného na individuální, privátní prožitek jedince, k více epickému stylu, který je převážně orientován na širší metafyzická témata.
|
|
|
Nonverbální film a Godfrey Reggio
Ševčík, Ondřej ; Vančát, Jaroslav (vedoucí práce) ; Koudela, Šimon (oponent)
V současné symbolické společensoti chybí přímá zkušenost, je nahrazena zkušeností zprostředkovanou skrze umělé kominikační systémy (jazyk, čas, čísla, umění). Vzhledem k tomu, že jsou tyto systémy vytvořené člověkem, jsou plné chyb a nedostatků (jako všechno lidské). Omezíme-li svou zkušenost pouze na ně pak o mnohé zákonitě přicházíme. Film může sloužit jako částečné překlenutí tohoto nedostatku.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.