|
|
Vliv počasí a podnebí na kůrovcové kalamity na Šumavě
Tůma, Lukáš ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Kožnarová, Věra (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus) je přirozený škůdce lesa, který se živí na jehličnatých stromech, zejména pak na smrkovém porostu. Z odborné literatury vyplývá, že teplé a suché počasí podporuje populační růst kůrovce, zatímco chladné a vlhké počasí jeho růst brzdí. Teplota je důležitá z hlediska rychlosti vývoje - ovlivňuje počet generací, které kůrovec během roku stihne vytvořit a dále ovlivňuje jeho přežívání v zimě. Nedostatek srážek oslabuje smrky a činí je snáze napadnutelné kůrovcem. Hojnost srážek naopak umožňuje namnožení plísní a jiných přirozených nepřátel kůrovce. Cílem praktické části této práce bylo analyzování závislosti populační dynamiky lýkožrouta smrkového na počasí, a to na základě dat z NP a CHKO Šumava. Nepodařilo se prokázat statisticky významný vliv teploty a srážek na rychlost růstu populace lýkožrouta smrkového. Rychlost růstu byla signifikantně závislá pouze na abundanci lýkožrouta v předchozím roce. Pro další zkoumání vztahu klimatických ukazatelů a populační dynamiky lýkožrouta by bylo třeba získat kvalitnější a dlouhodobější data o početnosti lýkožrouta; těžené kůrovcové dříví může být zatíženo různými rušivými (např. ekonomickými) vlivy. Klíčová slova lýkožrout smrkový, kůrovec, Šumava, gradace, klima, teplota, srážky
|
|
|
Policejní identifikace osob v Československu mezi lety 1918 a 1938
Tůma, Lukáš ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Rutar, Václav (oponent)
V této práci se věnuji policejním technikám identifikace osob, které se používaly v Československu mezi lety 1918 a 1938. Snažím se ukázat, jak měla vypadat policejní identifikace osob, resp. jaké techniky používali tehdejší kriminalisté, jak je popisovali, jaké klady a zápory v nich viděli, kdo podléhal identifikaci a za jakým účelem. Abych na toto mohl odpovědět, věnuji se nejdříve politickému a správnímu kontextu Československa, prvorepublikové policejní struktuře a také vývoji kriminalistiky, bertillonáži a identifikačním dokumentům (zejména pasům), přičemž vycházím především ze sekundární literatury. Následně se zabývám rozborem třech hlavních identifikačních technik, které se používaly za první republiky, a to daktyloskopií, grafologií a fotografií. V této části práce používám kriminalistické příručky, které byly vydané ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Nakonec se zaměřuji na čtvrtou techniku identifikace osob, a to na popis osob, u kterého vycházím zejména z formulářů, které se také nacházejí v kriminalistických příručkách. Jádrem této práce jsou tak normativní dokumenty ze dvacátých a třicátých let 20. století, které byly sepsány tehdejšími kriminalisty či soudními grafology. Klíčová slova Policie, kriminalistika, identifikace, daktyloskopie, grafologie, fotografie, popis osob,...
|
host ::
RSS.