|
|
Chironomidae acidifikovaných horských vod
Malá, Martina ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vondrák, Daniel (oponent)
Acidifikace sladkovodních ekosystémů vyvrcholila v 80. letech 20. století. Došlo k celkové změně chemismu povrchových vod, vymizení ryb a některých citlivých druhů zooplanktonu a zoobentosu. Od té doby se emise hlavních znečišťujících látek (SO2, NOX a NH3) výrazně snížily a začal probíhat proces zotavení (‚recovery') z acidifikace. Zejména biologická recovery probíhá velmi pomalu a není zcela jasné, zda se jedná o úplně reversibilní proces. Čeleď Chironomidae slouží jako velmi dobrý nástroj k hodnocení acidifikace a recovery, zejména díky jejich druhové senzitivitě, ale i toleranci k nízkému pH, koncentracím rozpuštěného O2, obsahu živin, schopnosti adaptace ke změnám potravní nabídky a celkově vysoké druhové adaptabilitě k náročným podmínkám. Potrava a koncentrace rozpuštěného O2 jsou pravděpodobně nejdůležitější faktory ovlivňující společenstvo pakomárů v povrchových vodách. Kosmopolitní výskyt, vysoká druhová diverzita a vysoké abundance výskytu je předurčuje pro využití v biomonitoringu i výzkumu povrchových vod. Překážkou je náročná determinace, a proto se, oproti jiným skupinám zoobentosu, studiem čeledi Chironomidae zabývá mnohem méně studií. Metoda CPET, využívající sběr exuvií, má velký potenciál při biomonitoringu díky jednodušší determinaci. Bakalářská práce shrnuje současné poznatky o...
|
|
|
Vliv údolních nádrží na společenstva říčního toku
Lavičková, Šárka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Stavba přehradních nádrží významně ovlivňuje chemické, biologické i fyzikální vlastnosti toku níže pod přehradou. Tyto změny zahrnují například pokles početnosti jedinců jednoho či více druhů, úplné vymizení druhu, nebo zavlečení druhu nepůvodního. Narušení přirozeného vodního toku se týká i živočichů, kteří mají pouze některou svou životní etapu (obvykle rozmnožování) spjatou s vodním prostředím, ačkoliv nejsou jeho stálými obyvateli. Také si vynucují výrazné změny v životních cyklech původních rostlin a živočichů regulované řeky. Základní principy chování přehrazeného toku popisuje koncepce diskontinuity, která předpokládá, že výstavbou přehradní nádrže dojde k přerušení říčního kontinua, což posléze zapříčiní změny v říčních společenstvech. Výraznou změnou prochází například průtokový režim v řece pod přehradou, nejmarkantnější jsou změny průtoku způsobené špičkujícími vodními elektrárnami. Dále dochází k teplotním změnám, v toku klesá turbidita a často i dostupnost živin, protože přehrada s obvyklým umístěním výpusti (horní nebo střední) funguje jako lapač sedimentovaných částic organického i anorganického původu. Důležité je ale i zasažení okolí dané řeky, například zmenšením pravidelně zaplavovaného území, což vede ke změně druhové skladby rostlin a živočichů obývajících břehy řek. Poslední...
|
|
|
Acidifikace povrchových vod - problém stále trvá
Beneš, Filip ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Acidifikace povrchových vod je od poloviny 20. století problém řady oblastí na celé severní polokouli. Způsobily to průmyslové závody vypouštějící emise oxidů síry a dusíku, ze kterých fotochemickými reakcemi v atmosféře vznikají kyseliny. Kyselá atmosférická depozice způsobila vymizení ryb a většiny druhů vodních organismů v potocích a jezerech. Dále kyselá atmosférická depozice vyplavila z půd do povrchových vod nejen pufrující bazické kationty (Ca2+ , Mg2+ , Na+ a K+ ), ale i toxické hlinité (Al3+ ) ionty. Emisní maxima oxidů síry a dusíku byla zaznamenána v 80. letech 20. století a o té doby se emise oxidů síry a dusíku výrazně snížily. Avšak zotavování z acidifikace neprobíhá tak rychle jak by se očekávalo. Brání tomu hned několik procesů. Jedním z těchto procesů je hystereze, neboli saturace půd sírou a dusíkem, které se teď pomalu vyplavují do povrchových vod ve formě síranů a dusičnanů. Dalším procesem je oligotrofizace jezer, kdy dochází ke srážení důležité živiny - fosforu - hliníkem. V jezerech je pak nedostatek potravy pro organismy. Dalšími důvody zpomalující zotavování z acidifikace může být špatné lesní hospodaření nebo i klimatická změna. Pro zjišťování, jak dlouho bude proces zotavování trvat, existuje několik modelů. Nejpoužívanějším z nich je model MAGIC, který dokáže zmapovat...
|
|
|
Invazní druhy vodních bezobratlých v ČR
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Dočkalová, Kateřina (oponent)
Šíření nepůvodních druhů je v současné době aktuálním problémem, který se týká i vodního prostředí a v něm žijících bezobratlých. Ve vodách na území ČR byl zaznamenán výskyt řady nepůvodních druhů, které bychom mohli rozdělit do dvou skupin. První skupinu představují druhy invazivní - jejich ekologické charakteristiky (např. rychlý růst, vysoká plodnost či přenos chorob) jim umožňují snadné šíření. Mezi tyto druhy patří zejména severoamerické druhy raků Orconectes limosus a Pacifastacus leniusculus, dále pak Dreissena polymorpha či Dikerogammarus villosus. Jejich šíření je velmi nápadné, neboť zde páchají poměrně rozsáhlé škody a představují nebezpečí pro naše původní společenstva. Kromě toho se však v našich vodách vyskytuje několik dalších druhů, které zde také nejsou původní, nicméně se šíří velmi nenápadně, nedosahují vysokých populačních hustot a pro naše společenstva nepředstavují žádné výrazné nebezpečí. Výskyt těchto invazních druhů byl zaznamenán zejména díky monitoringu, který provádí jednotlivé podniky povodí a bez kterého bychom o jejich přítomnosti ani nemuseli vědět. Většina z nich byla na naše území introdukována neúmyslně. V důsledku budování plavebních kanálů došlo k odstranění přirozených bariér mezi jednotlivými povodími a následným rozvojem lodní dopravy bylo umožněno rozšíření...
|
|
|
Možnosti využití postindustriálních ploch k obnově lučních ekosystémů
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Postindustriální krajinu tzv. brownfields, představují plochy bezprostředně devastované a opuštěné průmyslovou výrobou, těžbou, nebo jinou průmyslovou činností (výrobní areály, skládky odpadů, vytěžené plochy, výsypky apod.), ale také zastavěné areály zanechané na místě po zániku zemědělské výroby. Přitom na těchto silně narušených stanovištích, kde probíhá primární sukcese, často dochází k obnově cenných ekosystémů. To ukazuje na potenciál těchto ploch pro obnovu přírodě blízkých ekosystémů. Jedním z možných využití těchto ploch by se mohlo stát zakládání druhově bohatých luk, které by navrátily danému lučnímu ekosystému jeho původní funkci a mohly přitom využít oligotrofního charakteru alespoň u části těchto ploch. Cílem této práce je shrnout literární údaje o faktorech ovlivňujících složení a diverzitu luk, popsat metody jejich obnovy a zhodnotit možnosti jejich využití pro obnovu luk na postindustriálních plochách. V závěru jsou následně prezentovány výsledky pokusu o obnovu druhově bohatých luk na výsypkách v okolí Sokolova.
|
|
| |
|
|
Recent and subfossil chironomids as a tool for tracing of environmental changes in mountain lakes of glacial origin
Tátosová, Jolana
JOLANA TÁTOSOVÁ, Charles University in Prague Ph.D. Thesis, 2008 ____________________________________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ Abstrakt Limnologický výzkum horských oblastní v České a Slovenské republice má na našem pracovišti již dlouholetou tradici a náš hydrobiologický tým se účastnil mnoha mezinárodních projektů zaměřených na studium horských ekosystémů. Od roku 2000, kdy jsem se také stala členem tohoto týmu, jsem své výzkumné aktivity zaměřila na bentickou faunu horských vod, zejména na zástupce čeledi Chironomidae z řádu Diptera, jelikož tvoří nejpočetnější a nejpestřejší skupinu bentických společenstev vod horských oblastí. Jejich životní cyklus a geografická distribuce jsou ovlivňovány řadou parametrů prostředí jako je teplota, dostupnost potravy, množství rozpuštěného kyslík, pH, salinita, koncentrace těžkých kovů a jiných polutantů, lze tuto skupina organismů velmi úspěšně využít ke sledování změn podmínek prostředí a vlivu klimatické variability na horské jezerní ekosystémy. Také výzkum horských oblastí má své opodstatnění. Vysokohorská jezera představují velmi unikátní a zranitelné vodní ekosystému a v současné době silného vlivu člověka na přírodní prostředí tato jezera, díky své...
|
|
|
Ekohydrologický průzkum kvality habitatu vodních toků - aplikace na modelové povodí Zbytinského potoka
Bímová, Tereza ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Ekohydrologie představuje nový přístup ke správě a ochraně vodních toků. Vytváří nové možnosti v rámci ochrany, revitalizace a nakládání s vodními toky. Základními součástmi při hodnocení kvality vodních toků jsou biologické, hydromorfologické a fyzikálně-chemické parametry. Předkládaná práce je převážně literární rešerší dosavadního ekohydrologického průzkumu v povodí horní Blanice. Úvod je zaměřen na dosavadní platnou legislativu Evropské Unie a ČR, která vytváří základní rámec pro hodnocení ekologické kvality vodních toků. Cílem je shrnutí dosavadních poznatků a vyhodnocení jakosti povrchových vod z pohledu chemismu na základě dostupných dat. Zájmovým územím jsou především povodí Zbytinského a Tetřívčího potoka.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.