|
|
Stanovení lisovatelnosti kyseliny acetylsalicylové
Pavelková, Petra ; Řehula, Milan (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Student: Petra Pavelková Školitel: Doc. RNDr. Milan Řehula, CSc. Stanovení lisovatelnosti kyseliny acetylsalicylové Cílem práce bylo zhodnotit z krystalografického hlediska stabilitu kyseliny acetylsalicylové během lisovacího procesu a zároveň zjistit lisovatelnost této léčivé látky. Za tímto účelem bylo provedeno měření metodou DSC v rozmezí od - 30 žC do 220 žC, rychlostí ohřevu 10 žC za minutu a rychlostí chlazení - 20 žC / minutu, dále stanovením rovnice lisování, hodnocením metody síla - dráha při lisovacích silách v rozmezí od 5 do 40 kN a stresovou relaxací při lisovacích silách 5, 10 a 15 kN. Měření probíhala za specifických, níže uvedených podmínek. Z výsledků měření byla zjištěna tato kritéria: Vztah mezi parametrem E3 a lisovací silou je nelineární, daný vztahem: ESD3 = 0,086 LS + 0,013 LS2 - 0,211 při korelačním koeficientu R2 = 0,9999 Vztah mezi plasticitou a lisovací silou je taktéž nelineární, daný vztahem: Pl = - 3,603 LS + 0,049 LS2 + 85,506 při korelačním koeficientu R2 = 9,9903 S ohledem na hodnoty parametru Pl bylo zjištěno, že kyselina acetylsalicylová má nevyhovující lisovatelnost, při lisovací síle 15 kN je lisovatelnost pouze 40,28 %.
|
|
|
Stanovení lisovatelnosti ibuprofenu
Kolarczyková, Barbora ; Řehula, Milan (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, zdali během lisovacího procesu nedochází k rozkladu a ke změně krystalové modifikace ibuprofenu. Za tímto účelem je provedeno hodnocení ibuprofenu pomocí rovnice lisování, hodnocení testem stresové relaxace, hodnocení ze záznamu síla-dráha a hodnocení pomocí metody diferenciální skanovací kalorimetrie. Rovnice lisování, vyvinutá na katedře farmaceutické technologie, charakterizuje lisovací proces parametry tří fází: fáze předlisování, fáze elastické a plastické deformace. Test stresové relaxace byl prováděn při lisovací síle 5, 10 a 15 kN. Při hodnocení záznamu síla-dráha byla zkoumána fáze komprese a relaxace tablety z energetického hlediska při lisovací síle 5, 10, 15, 20, 25, 30, 35, 40 kN. Tyto tablety byly také hodnoceny metodou diferenciální skanovací kalorimetrie. Z výsledků získaných měřením vyplývají dva základní závěry: během lisovacího procesu nedochází k rozkladu nebo ke změně krystalické formy ibuprofenu a zároveň byla zjistěna nízká plasticita léčivé látky (při lisovací síle 15kN je plasticita pouze 47 %).
|
|
|
Studium směsných suchých pojiv s laktosou a mikrokrystalickou celulosou
Nezbedová, Andrea ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Práce porovnává dvě směsná suchá pojiva totožného složení MicroceLac® 100 a DisintequikTM MCC 25. Látky obsahují α-laktosu monohydrát a mikrokrystalickou celulosu v poměru 3:1. Hodnoceny byly z hlediska práškových vlastností, lisovatelnosti, mechanických vlastností vylisovaných tablet, a to pevnosti tablet v tahu a doby rozpadu. Vlivovými faktory byly lisovací síla a přídavek mazadel stearanu hořečnatého a stearylfumarátu sodného v koncentraci 1 %. DisintequikTM MCC 25 vykazoval vyšší sypnost a vyšší sypnou a setřesnou hustotu než MicroceLac® 100. Všechny hodnocené energie rostly s lisovací silou, plasticita klesala. Vyšší hodnoty celkové energie lisování a energie na tření vykazovaly tabletoviny s látkou MicroceLac® 100. Vyšší hodnoty energie plasticity jako i energie lisování a plasticity vykazoval DisintequikTM MCC 25. Energie elasticity byla u obou látek srovnatelná. Přídavek mazadel testované energie ani plasticitu neovlivňoval. Pevnost tablet a doba rozpadu tablet rostla s lisovací silou. Pevnost tablet z obou směsných suchých pojiv se téměř nelišila a byla snižována mazadly. Tablety obsahující DisintequikTM MCC 25 měly výrazně delší dobu rozpadu, která byla vlivem mazadel prodloužena.
|
|
|
Studium lisovacího procesu a vlastností tablet z různých typů hydrogenfosforečnanu vápenatého.
Koryťáková, Lenka ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
V práci jsou hodnoceny anhydrát a dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého z hlediska pevnosti a doby rozpadu tablet v závislosti na lisovací síle. Jako anhydrát jsou použity dva firemní produkty - Anhydrous Emcompress® a Di-Cafos® A 60, zástupcem dihydrátu je Emcompress® . Vlivovými faktory jsou použité mazadlo (stearan hořečnatý, Pruv® ), přídavek mikrokrystalické celulosy (Vivapur® 102) a lisovací síla. Kromě vlastností tablet je hodnocena i energetická bilance lisování. Použité lisovací síly byly 12, 16 a 20 kN. U směsí obsahujících Vivapur® 102 byla použita lisovací síla 12 kN. Celková energie lisování, energie na tření a energie akumulovaná tabletou po vylisování rostly s lisovací silou a byly nejvyšší u látky Anhydrous Emcompress® , přídavek Vivapuru® 102 tyto energie zvyšoval. Mezi hodnotami energie dekomprese nebyly výraznější rozdíly. Plasticita klesala s lisovací silou, nejvyšší byla u látky Anhydrous Emcompress® , Vivapur® 102 její hodnoty zvyšoval. Pevnost tablet rostla s lisovací silou, nejpevnější tablety poskytoval Emcompress® , nejméně pevné Di-Cafos ® A 60. Vivapur® 102 pevnost tablet zvyšoval a vyrovnával, typ mazadla se uplatňoval různě. Doba rozpadu tablet byla velmi krátká, nebyl zaznamenán vliv lisovací síly, Vivapur® 102 její hodnoty vyrovnával.
|
|
|
Studium lisovacího procesu a vlastností tablet s mikrokrystalickou celulosou a koloidním oxidem křemičitým.
Louženská, Markéta ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Práce se zabývá porovnáním lisovatelnosti a vlastností tablet obsahujících silicifikovanou mikrokrystalickou celulosu a fyzikální směsi mikrokrystalické celulosy s různým typem koloidního oxidu křemičitého. Použitá silicifikovaná mikrokrystalická celulosa byla Prosolv® SMCC 90, mikrokrystalická celulosa Avicel® PH-102 a koloidní oxid křemičitý byl Aerosil® 200 a 255. Tablety byly lisovány při třech lisovacích silách 2,5, 3 a 3,5 kN. Hodnocen byl energetický profil lisovacího procesu, pevnost tablet v tahu a doba rozpadu tablet. Dále byl hodnocen vliv přídavku 1 % stearanu hořečnatého na uvedené parametry za různých podmínek mísení a jeho homogenita v tabletě. Celková energie lisování se zvyšovala s rostoucí lisovací silou, nejvyšší byla u Prosolvu® SMCC 90. Plasticita klesala s lisovací silou, její nejvyšší hodnoty vykazovaly směsi Avicelu® PH-102 s oběma typy Aerosilu. Tyto směsi poskytovaly méně pevné tablety než Avicel® PH-102 a Prosolv® SMCC 90. Doba rozpadu tablet rostla s lisovací silou a byla delší v případě tablet z Prosolvu® SMCC 90 a Avicelu® PH-102. Přídavek stearanu hořečnatého snížil pevnost tablet nejvíce v kombinaci s Avicelem® PH-102. Homogenita stearanu hořečnatého v tabletovinách výrazně neovlivnila testované parametry.
|
|
|
Hodnocení lisovatelnosti tablet s theofylinem pomoci lisovací rovnice
Matyášová, Andrea ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova V Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické technologie Školitel: Doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Student: Andrea Matyášová Název diplomové práce: Hodnocení lisovatelnosti tablet s theofylinem pomoci lisovací rovnice Tato práce je zaměřena na hodnocení a porovnávání pomocných látek použitých při výrobě tablet. Lisovací proces těchto látek byl hodnocen pomocí parametrů lisovací rovnice. Hodnoceny byly směsi čtyř pomocných látek, které byly lisovány v různých poměrech. Tyto směsi dále obsahovaly theofylin jako modelovou účinnou látku a stearan hořečnatý jako kluznou látku. Použitá trojexponenciální rovnice byla dříve vyvinuta doc. RNDr. Milanem Řehulou, CSc. Využitým parametrů trojexponenciální lisovací rovnice byly u směsí vypočteny a hodnoceny objemové redukce, rychlosti objemových redukcí a spotřeby energií ve třech lisovacích fázích. Výsledky této práce dokázaly, že jednotlivá použitá plniva mají na průběh lisovacího procesu různý vliv. To je způsobeno především odlišným chováním látek při lisování a rozdílnými typy vazeb vznikajících mezi jejich částicemi. Také se potvrdila nutnost důkladného vyčištění a vysušení matrice před lisováním tablet.
|
|
|
Ověření nové metody na hodnocení stresové relaxace tablet
Černá, Pavlína ; Řehula, Milan (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: Doc. RNDr. Milan Řehula, CSc. Název diplomové práce: Ověření nové metody na hodnocení stresové relaxace tablet Klíčová slova: tablety, test stress relaxation, elastická a plastická deformace V teoretické části se tato práce zabývá problematikou elastické relaxace tablet. Jsou popsány různé metody použitelné při hodnocení elastického zotavení tablet. Práce se soustřeďuje na faktory ovlivňující elastickou relaxaci tablety. Experimentální část je orientována spíše na test stresové relaxace. Do této doby byla studována pouze jedna prodleva. V této práci se pozornost soustředila na studium stresové relaxace po odlehčení tablety. Hodnotily se parametry A2, T2 a P2. Byl sledován vztah mezi parametry P2 a lisovací silou odlehčení. K experimentům byla použita mikrokrystalická celulosa Avicel PH 102 (MCC). Tablety byly lisovány v lisovacím přípravku v zařízení pro testování pevnosti materiálu v tlaku a tahu T1-FRO 50. Pro stanovení testu stresové relaxace byly tablety lisovány s první prodlevou 180 s. Druhá prodleva činila vždy 60 s, ale byla měřena až od určitého poklesu lisovacího tlaku (7 kN, 6 kN, 5 kN, 4 kN, 3 kN, 2 kN, 1 kN a 0,1 kN). Pro hodnocení testu stresové relaxace byla použita...
|
|
|
Fuggerové a jejich kontakty s Habsburky v 15. a 16. století
Svačinová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se snaží prokázat politickou a finanční spolupráci kupeckého domu Fuggerů a panovnického rodu Habsburků především v období druhé poloviny 15. a první poloviny 16. století. Pohlíží na jejich vztahy v kontextu všeobecného vývoje Evropy. Popisuje příchod prvního Fuggera Hanse do Augšpurku v roce 1367, dále "zlatou éru" rodu pod vedením Jakoba Fuggera Bohatého, kdy byly vztahy s Habsburky nejtěsnější. Korunovace Maxmiliána I. a Karla V. jsou toho jasným dokladem. Po Jakobově smrti se vedení rodinného podniku ujal Anton Fugger. Přestože fuggerovský majetek dosáhl v roce 1546 svého vrcholu, během tohoto období se kontakty s Habsburky pozvolna uvolňovaly. Zároveň započal cílený ústup z důlního podnikání a finančnictví směrem k dálkovému obchodu a nákupu nemovitostí. Anton už nemohl dosáhnout pozice svého strýce, jako "císařského bankéře", a proto odmítl být jen figurkou na šachovnici habsburských zájmů. "Útěk na venkov" byl, zdá se, promyšlenou strategií, jak zachovat stávající jmění a zároveň posunout rod ve společenské hierarchii o krok výše. Klíčová slova Fuggerové, Habsburkové, peníze.
|
|
|
Stanovení lisovatelnosti mannitolu a sorbitolu
Svačinová, Petra ; Špaček, Vladimír (oponent) ; Řehula, Milan (vedoucí práce)
Souhrn Tato diplomova prace se zabyva parametry lisovani, drceni a kinetiky tablet. Jedna se o drtici silu, radialni pevnost, objemovou drtici silu, drahu, drtici energii, objemovou drtici energii a vztahy mezi lisovaci silou a lisovacim tlakem, drtici silou a lisovaci silou a vlivu lisovaci sily na radialni pevnost, drtici silu a objemovou drtici silu. Tyto charakteristiky byly zkoumany na tabletach připravenych z mikrokrystalicke celulosy Avicel 103 a Avicel 301, sacharosy, sorbitolu a manitolu (Perlitol). Tablety byly vylisovany při různych lisovacich tlacich a nasledně rozdrceny. Parametry a vztahy mezi nimi vychazi ze zaznamu sila - draha, ktery byl ziskan při procesu drceni. Z vysledků vyplyva, že zavislost mezi drtici silou a lisovaci silou je linearni v rozsahu od 4 do 15 kN, proto se pro dalši vypočty použily hodnoty ziskane při těchto tlacich. Parametry destrukčniho procesu pro dane hodnoty drtici sily, radialni pevnosti a objemove destrukčni energii byly nejvyšši u Avicelu 103 a dale klesaly v pořadi Avicel 301, sorbitol, pearlitol a sacharosa. Radialni pevnost klesala v pořadi sorbitol, Avicel 103, Avicel 301, pearlitol a sacharosa.
|
|
|
Kohoutková voda v pitném režimu žáků 2.st. ZŠ a možnosti zvyšování její spotřeby
SVAČINOVÁ, Petra
Ve své bakalářské práci jsem se věnovala významu kohoutkové vody v pitném režimu žáků 2. stupně základní školy a možnostem zvyšování její spotřeby. V teoretické části jsem se zabývala zdroji vody na Zemi a obsahem vody v organismu a v potravinách, dále odlišností kohoutkové vody od vody balené. Soustředila jsem se na zachycení hlavních rozdílů mezi těmito vodami a názorů na jejich konzumaci. Hlavní metodou této práce byla dotazníková metoda s využitím dotazníku vlastní konstrukce. Praktická část práce přináší některá zásadní zjištění, a to především v oblasti použití energetických nápojů ke krytí běžné potřeby tekutin u vybrané věkové kategorie.
|
host ::
RSS.